Polské úřady prodloužily těžbu na dole Turów o dalších šest let. Na kritiku z Česka neberou ohledy

Kauza týkající se těžby na dole Turów má pokračování. Polské úřady nevyslechly odpor sousedních zemí a povolily další těžbu. Polské ministerstvo pro klima rozhodlo, že těžba na hnědouhelném dolu Turów bude pokračovat minimálně dalších 6 let. Rozhodnutí je ale neveřejné a nebylo řádně konzultováno s dotčenými subjekty, včetně Libereckého kraje. Těžba má přitom negativní dopad na dodávky pitné vody a nadměrně znečišťuje místní ovzduší. Informace o přijatém rozhodnutí vyplývají z polských médií a sociálních sítí státní elektrárenské společnosti PGE, která důl i elektrárnu v jeho blízkosti vlastní. Ta jediná se rozhodnutí mohla účastnit. V českých médiích se informace objevila včera večer. Zatím ale není zcela zřejmé, co vlastně rozhodnutí konkrétně obsahuje. Stávající povolení končí na konci dubna, nicméně PGE zde hodlá těžit až do roku 2044. „Žádost o prodloužení těžby o šest let podala polská těžební společnost jako svůj plán B. Standardní posuzování vlivu na životní prostředí EIA totiž vzbuzovalo v Česku značnou kontroverzi a odpor lidí a česká vláda vydala k záměru nesouhlasné stanovisko. Proto si těžaři vedle původně požadovaných 24 let zažádali pro jistotu ještě o další, kratší povolení,” vysvětlila komplikované procesy kolem prodloužení těžby Nikol Krejčová z české sekce organizace Greenpeace.

PRÁVĚ TEĎ: Důl Turów, který krade vodu lidem na Liberecku, zřejmě dostal povolení na dalších 6 let provozu. Píší to v polských médiích. Zjišťujeme detaily, ale rozhodnutí není k dispozici. Podle nás jde o nezákonný proces, už dříve jsme se obrátili na soud.https://t.co/5dbeiqmzvZ

— Greenpeace ČR ☮️🌍 (@GreenpeaceCzech) March 24, 2020

V lednu polské úřady přijaly kladné rozhodnutí v procesu posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. proces EIA), což otevřelo cestu k rozšíření těžby až na 24 let. Lednové ani březnové rozhodnutí polských orgánů však nezohlednilo negativní stanoviska české či německé strany.  Podle odborníků tím Polsko porušilo evropské právo. „Toto řízení bylo veřejnosti zcela uzavřeno, což považujeme za hrubé porušení práva veřejnosti na účast ve správních procesech. Podali jsme proto na postup polských úřadů stížnost k příslušnému polskému soudu,“ dodala Krejčová.

Češi žádají instituce EU o pomoc v případu rozšíření dolu Turów na česko-polsko-německé hranici

Podle právničky Petry Urbanové z právní firmy Frank Bold Advokáti, která v celém procesu zastupuje Liberecký kraj, lze rozhodnutí považovat za první etapu prodloužení těžby na další čtvrt století. Přesné informace k tomu ale Polsko nevydalo. „Je zřejmé, že Polsko dělá vše pro to, aby pokračování v těžební činnosti zajistilo, a to bez ohledu na polské i evropské právo. Jsme svědky přímého porušování nebo ohýbání zákonů a směrnic podle toho, jak Polsko zrovna potřebuje. K dispozici je také velmi omezený přístup k jakýmkoli informacím, odmítnuty byly i požadavky české vlády na participaci v řízení. Takový přístup je zcela v rozporu se stanovenými povinnostmi,“ upřesnila Urbanová. Internetový portál forsal.pl nyní uvádí, že podle prodloužené koncese se bude moci uhlí těžit na území o polovinu menším, než umožňovalo povolení z roku 1994, které nyní vypršelo. Včera o tom takto informovala ČT24. Podle tiskové zprávy firmy Frank Bold je však toto tvrzení chybné. „PGE zároveň podniká kroky k tomu, aby získala koncesi umožňující zajistit si dodávky uhlí k výrobě elektrické energie v elektrárně Turów na dalších 25 let, tedy do vyčerpání ložiska a ukončení provozu turowské elektrárny,“ uvedla podle ČT24 také PGE.

Odklon od uhlí nebude jednoduchý. Podepíše se na celé ekonomice i společnosti

Průběh případu

Česká strana se kvůli dosavadnímu vývoji již obrátila několika kanály na Evropskou unii. Peticí s 13 tisíci podpisy se nyní zabývá petiční výbor Evropského parlamentu ve zrychleném řízení. Skupina europoslanců z europarlamentního výboru pro životní prostředí již rovněž požádala eurokomisaře pro životní prostředí Virginijuse Sinkevičiuse o intervenci. Samotná Evropská komise už nyní vede s Polskem dialog. V případu povolování těžby totiž dochází k porušení několika evropských směrnic. Kromě toho je v rozporu i se závazkem EU dosáhnout do poloviny století uhlíkové neutrality. Polsko si však v tomto vyjednalo výjimku. Přesto by mělo získat největší podíl z právě vznikajícího Fondu pro spravedlivou transformaci.

Nový klimatický zákon přinutí země EU splnit své sliby. Z uhlíkové neutrality se stává závazek

„Kroky Evropské komise a Evropského parlamentu nám daly naději, že budou vyslyšeny názory dotčených občanů, Libereckého kraje a v podstatě celé republiky, čímž bude chráněna naše voda a zdraví našich občanů. Ale ani to nezabránilo Polsku ve vydání rozhodnutí o prodloužení těžby. Věříme, že nyní Evropská komise bezodkladně řízení pro porušení práva proti Polsku zahájí a věc předloží Evropskému soudnímu dvoru, který je naše poslední naděje,“ uvedl Jiří Löffelmann, radní Libereckého kraje pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj. „Způsob, jakým PGE postupuje, je neuvěřitelný především proto, že ČR a Polsko jsou partnerské země v Evropské unii a koneckonců i v rámci V4. V momentě, kdy nebylo jisté, zda se těžařům povolovací proces podle platné legislativy podaří dotáhnout včas do úspěšného konce, si Polsko zcela bezohledně vůči všem dotčeným subjektům prodloužilo stávající koncesi o 6 let. Věříme, že Evropská komise nepřipustí, aby si z její legislativy dělala jedna z členských zemí trhací kalendář. Jde o zcela flagrantní obcházení pravidel, které v případě, že Polsku projde, bude sloužit jako precedens pro další státy závislé na uhlí,” dodal Milan Starec z obce Uhelná, která s dolem Tuŕow sousedí.