Povrchní změny a spory o to, kde přidat nebo ubrat peníze, nic nezmění. Návrh víceletého rozpočtu EU musí být mnohem odvážnější, říká polský europoslanec Bogdan Rzońca v rozhovoru pro EURACTIV.pl.
Bogdan Rzońca působí ve frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a je členem rozpočtového výboru Evropského parlamentu.
Jaké by měly být priority Polska v probíhající debatě o novém víceletém finančním rámci?
Žijeme ve válečné době. Situace je velmi dynamická. Proto je pro nás nejdůležitější otázkou bezpečnost – široce chápaná jako bezpečnost hranic, vnitřní bezpečnost, potravinová bezpečnost, kyberbezpečnost, zdravotní bezpečnost a podnikání.
Bohužel podnikání v celé Evropské unii, včetně Polska, dusí klimatická agenda, která vedla k vyšším cenám energií, krachům firem, omezení výroby a přesouvání podniků mimo Evropu. Za těchto okolností nemá smysl násobit priority. Když zuří válka a existuje hrozba, musíme se soustředit na přežití a obranu. To by mělo být hlavním cílem Polska.
Kde jsou největší rozdíly mezi Polskem a ostatními členskými státy – například pokud jde o velikost a strukturu rozpočtu či nové vlastní zdroje navrhované Evropskou komisí?
Rozdílů je mnoho, bohužel. Všechno, co se nyní v Evropské unii děje, podle mého názoru nevede k omezení priorit, ale k pokračování starých chyb – oslabování solidarity mezi 27 členskými státy, prosazování Zelené dohody, politickému tlaku, nezodpovědnému navyšování dluhu EU a oslabování potravinové bezpečnosti prostřednictvím dohody Mercosur a zavedení migračního paktu.
Měla by Evropská unie uvažovat o novém společném dluhu? A pokud ano, k jakému účelu?
Evropská unie by měla omezit výdaje spojené se Zelenou dohodou a ideologickými projekty, které nesouvisí s ekonomikou ani reálným hospodářstvím. Jakékoliv nové zadlužení musí být dobře promyšlené a zaměřené na podporu ekonomiky – pokud vůbec má být další dluh přijímán. Finanční situace EU je velmi špatná, protože nyní splácí půjčky na fond NextGenerationEU, které od 1. ledna 2028 budou stát zhruba 30 miliard eur ročně.
Jak hodnotíte nové vlastní zdroje navržené Evropskou komisí? Které by měly být přijaty a které odmítnuty či upraveny?
Všechny nové daně a poplatky nakonec zatěžují buď obyčejné občany, nebo národní rozpočty. Jsme proti novým daním. Podle mého názoru je správnou cestou lepší správa stávajícího rozpočtu a nedokážu si představit zavádění nových daní a byrokracie pro podnikatele v současné válečné situaci.
A to se právě děje například u nařízení o odlesňování a lesních produktech (EUDR). V těžkých časech nemáme experimentovat, ale jednat racionálně – bránit mír, svrchovanost a zdroje bezpečnosti států a národů.
Jaké jsou hlavní sporné body mezi Evropským parlamentem a Komisí ohledně návrhu víceletého finančního rámce?
Evropská komise nerada podléhá kontrole. Program NextGenerationEU ukázal, že Komise převedla obrovské půjčené prostředky na účty členských států – a výsledky nejsou viditelné.
Navíc neexistuje skutečný způsob, jak monitorovat výsledky investic, protože Komise nemá nástroje k efektivnímu ověřování výdajů. Musí se spoléhat pouze na databáze předkládané členskými státy. Evropský účetní dvůr i OLAF upozornily na nedostatek účinného dohledu. Výsledkem může být velmi nízká efektivita vynaložených prostředků.
Proto věříme, že Evropský parlament by měl mít skutečnou kontrolní pravomoc vůči Evropské komisi. A že Evropská rada by měla rozhodovat jednomyslně, nikoliv pomocí umělých většin, které narušují solidaritu EU.
Všimli jste si významnějších rozdílů mezi polskými europoslanci v této debatě? Například mezi ECR a poslanci z Evropské lidové strany?
Na neformálních setkáních a ve výborech je vidět, že někteří poslanci – kteří dříve silně podporovali klimatickou a migrační politiku – se nyní od těchto dogmat distancují, protože přivedla EU do hospodářské a bezpečnostní krize. Donedávna polští europoslanci EPP otevřeně podporovali zákaz spalovacích motorů, teď se z toho pomalu vymlouvají a tvrdí, že s tím neměli nic společného. Je to poněkud komické.
Evropský parlament nyní hlasuje o rozpočtu EU na příští rok. Proč poslanci odmítají škrty v některých programech financovaných z úrovně EU?
Evropská komise se snaží šetřit na mnoha programech. Chce navýšit prostředky na bezpečnost a zemědělství a vytvořit větší rezervy pro rychlejší reakce na hrozby.
Mainstreamoví poslanci však nevěnují dostatečnou pozornost ekonomickému a geopolitickému prostředí. Nehledají radikální změny, které by zvýšily konkurenceschopnost EU. Nejde o to, zda bude o miliardu eur více nebo méně – jde o to utrácet za to, na čem skutečně záleží, a vytvářet jasné sdělení.
Před pěti lety byla situace jiná, nyní se změnila a příští rok může být ještě složitější. Povrchové přesuny a symbolické spory o to, kde přidat nebo ušetřit, nic nezmění. Jsou to těžké časy a návrhy Komise i Parlamentu by měly být mnohem odvážnější, pokud jde o úspory.
Jak hodnotíte dosavadní – i když zatím krátkou – spolupráci rozpočtového výboru EP s komisařem Piotrem Serafinem?
Komisař Serafin vždy reaguje na pozvání, účastní se jednání a představuje pozici Komise k víceletému finančnímu rámci. V tomto ohledu nevidím žádné problémy. Otevřenou otázkou zůstává pouze to, jak velká je jeho skutečná pravomoc ve vztahu k předsedkyni Ursule von der Leyen.
