SEVER
HELSINKYLéto bez dovolené? Finská národní banka odhaduje, že koronavirová krize způsobí dramatický propad HDP. Pokud by nynější omezení veřejného života trvala více než 3 měsíce, lze očekávat pokles o 5 %, pesimističtější odhady dohodce předpokládají propad o více než 10 %. Nedávné signály však dávají prostor i mírnému optimismu, opatření proti koronaviru se totiž nemíjí svým účinkem. Pokud bude takový trend pokračovat, analytici odhadují, že ekonomika by se mohla rozběhnout v létě. Zástupci finského průmyslu se proto domnívají, že Finové by neměli v létě čerpat dovolenou, jak byli dosud zvyklí, ale naopak nastoupit do práce. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)ZÁPAD
BERLÍNNěmecko se připravuje na návrat do normálu. Německá akademie věd Leopoldina v pondělí představila očekávanou zprávu, podle které by země mohla začít postupně uvolňovat opatření zavedená kvůli pandemii covid-19. Vědci doporučují postupné otevření škol a povinné nošení roušek ve veřejné dopravě. Kancléřka Angela Merkelová již minulý týden avizovala, že právě doporučení německé akademie věd bude pro další vládní kroky klíčové. V Německu se mezitím z nemoci vyléčila již více než polovina nakažených. Informoval o tom Institut Roberta Kocha. Podle pondělních dat se dosud potvrdilo 123 tisíc případů. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)PAŘÍŽVyhráno nemáme. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém včerejším proslovu informoval veřejnost o prodloužení nouzového stavu do 11. května. Francie sice v boji proti koronaviru pokročila, stále ale nemá vyhráno.BRUSELV Belgii roste počet obětí. Zatímco počet hospitalizovaných pacientů s covid-19 je nyní stabilizovaný, každý den dramaticky roste počet obětí. Informoval o tom deník Le Soir. Na koronavirus zemřelo již zhruba 4 tisíce lidí. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)OSTROVY
LONDÝNHodnocení. Odborníci britské vlády dnes zhodnotí opatření zavedená proti šíření koronaviru. Británie byla za svůj laxní přístup dlouho kritizována a nyní je jednou z nejvíce postižených zemí. Rozvolnění karanténních opatření se tak zatím neočekává. (Sam Morgan | EURACTIV.com)DUBLINPožáry vysílacích věží. Policie začala vyšetřovat nedělní potenciální žhářský útok na dvě telekomunikační věže v irském hrabství Donegal. Požáry přichází po sérii útoků na telefonní věže ve Velké Británii. Ty byly součástí kampaně proti síti 5G, podle které existuje pojítko mezi rozšířením koronaviru a novou generací mobilních technologií. Irský komisař pro telekomunikační regulaci takové spekulace okamžitě odmítl. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)JIH
ŘÍMItalům se otevírají knihkupectví. Některé obchody včetně knihkupectví a papírnictví dnes začnou ve vybraných italských regionech pomalu obnovovat svůj provoz. Kanceláře mezinárodních organizací sídlících v Itálii mohou také začít znovu fungovat. Návrat k normálu je však stále velmi daleko, tzv. fáze dvě v boji proti koronaviru totiž ještě ani nezačala. Restriktivní opatření pro běžné lidi a jiné než nezbytné ekonomické aktivity byla prodloužena do 3. května. Vláda pracuje na plánu znovunastartování některých průmyslových sektorů včetně automobilového a módního. Podle agentury ANSA by se tak mohlo stát už příští týden. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)MADRIDKaranténa zůstává. Španělsko chce umožnit některým zaměstnancům návrat do práce. Premiér Pedro Sánchez ale zároveň varoval, že karanténní opatření budou uplatňována i nadále. (Clea House | EFE)ATHÉNYDalší migrační vlna. Turecko vyzývá migranty k tomu, aby se vydali přes moře do sousedního Řecka. Informaci o víkendu přinesla řecká média. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)Příští rok se ekonomika zotaví. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis varoval před letošní ekonomickou recesí. V roce 2021 se ale podle něj řecká ekonomika opět zotaví. (AMNA.gr)VISEGRÁD
VARŠAVAPolsko na nelichotivém seznamu. Časopis Vice zařadil Polsko mezi 30 zemí, které zneužívají pandemii koronaviru k omezení svobod. Dochází k němu podle autorů článku konkrétně v tom, že „současný režim chce protlačit konání prezidentských voleb příští měsíc, i když je kvůli krizi zakázáno provozovat předvolební kampaně – to podle opozice velmi zvýhodňuje dosavadního prezidenta Andrzeje Dudu“. Vláda skutečně velmi tlačí na to, aby volby v květnu byly, její řešení je však podle mnoha právníků protiústavní. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)BRATISLAVARomské osady v karanténě. Pět romských osad na východě země, kde bydlí zhruba 6 tisíc lidí, bylo kvůli koronaviru uzavřeno. Na dodržování karanténních opatření zde dohlíží policie. Krok se nicméně vymyká vládní strategii, která zamýšlela uzavřít celé oblasti jen pokud míra infikovaných dosáhne 10 procent. Ombudsmanka i řada expertů proto kritizuje vládu za to, že v době krize omezuje romskou komunitu. Premiér Igor Matovič reagoval na slova „těchto lidskoprávních aktivistů“ s tím, že „jen odvážně dokáží sedět v Bratislavě za počítačem“. Řada z nich přitom pracuje už několik let přímo v romských osadách. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)PRAHASpor kvůli soše. „MZV ČR striktně odmítá zásahy státních orgánů Ruské federace do vnitřních záležitostí České republiky. Pokud budou orgány Ruské federace pokračovat svými konfrontačními prohlášeními a úkony v tomto duchu, bude to signál, že ztratily zájem o rozvoj vzájemně výhodných vztahů mezi našimi zeměmi.“ Právě tímto prohlášením reagovalo české ministerstvo zahraničí na rozhodnutí Moskvy zahájit trestní stíhání kvůli odstranění sochy maršála Ivana Koněva z Prahy 6. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)BUDAPEŠŤMinistryně reaguje na Junckera. „Na rozdíl od bývalého předsedy Evropské komise si myslím, že EU měla daleko odhodlaněji reagovat nikoliv na rozhodnutí [maďarského] Parlamentu, ale měla náležitě koordinovat reakci na virus, a místo kritiky členských států rozšířit okamžitou pomoc Evropanům v potížích,“ napsala maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová na sociální sítě. Odpovídala tak na komentář Jeana-Clauda Junckera pro POLITICO, kde bývalý šéf EK uvedl, že si myslel, že „vlády stejně jako Komise budou věci nazývat pravými jmény“. Mluvil konkrétně o maďarském zákonu, který umožňuje vládě rozhodovat pomocí dekretů po celé předem nevymezené období nouzového stavu. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)BALKÁN
SOFIEV regálech musí být bulharské zboží. Bulharská vláda po nedělním mimořádném zasedání přikázala zahraničním řetězcům, aby ve svých supermarketech prodávaly bulharské potraviny. Plné znění dekretu zatím nebylo zveřejněno, prodejcům ale hrozí za jeho neplnění pokuty v řádech desítek tisíc eur. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)ZÁHŘEBVelikonoční incidenty. Chorvatské Velikonoce se neobešly bez incidentů. Ministr vnitra Davor Božinović informoval o tom, že policie zadržela skupinu třinácti lidí nesoucí transparenty s fašistickými slogany. Další incident se týkal útoku na novináře, který se snažil zachytit skupinu lidí stojících před kostelem, navzdory omezení volného pohybu. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr)BĚLEHRAD78 milionů od Unie. Šéf unijní delegace v Srbsku, Sem Fabrizi, informoval premiérku Anu Brnabićovou o finančním balíčku v hodnotě 78 milionů eur, kterým EU podpoří srbskou ekonomiku v boji proti koronavirové krizi. Pomoc by měla směřovat zejména k malým a středním podnikům. (EURACTIV.rs, betabriefing.com) ///Více aktuálních informací o pandemii koronaviru v Evropě naleznete na EURACTIV.com.///K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.