Účast na projektech je dobrovolná. V současné době ale v rámci agentury spolupracují s výjimkou Dánska všechny členské státy EU a zároveň i Norsko, Švýcarsko, Srbsko a Ukrajina. Důvodem vysokého zájmu o spolupráci v rámci agentury je především flexibilita. Státy si samy volí, do kterých projektů se zapojí a členské příspěvky se odvíjí od výše HDP každého státu. Výhodou spolupráce v rámci EDA je i její odbornost, za kterou je i přes poměrně nízký počet zaměstnanců vysoce ceněna.🆕Jiří Šedivý takes office as new #EDA Chief Executive
— European Defence Agency (@EUDefenceAgency) May 5, 2020
Statement | https://t.co/lShzlx2JMT
💬It is a great honour and privilege for me to take up the position of Chief Executive of the European Defence Agency #EUdefence pic.twitter.com/dPC6dIb9xu
Současnost a budoucnost Evropské obranné agentury
V současné době EDA spravuje 60 různých programů a projektů. Mezi ty hlavní patří čtveřice programů cílených na rozvoj obranných schopností. Například program Air-to-Air Refuelling (AAR) se zaměřuje na zlepšování možností tankování letadel za letu. Program Remotely Piloted Aircraft Systems (RPAS) zase usiluje o standardizaci a lepší využití bezpilotních letadel neboli dronů. V rámci programu GovSatCom státy pracují na lepším propojení satelitních komunikačních prostředků. Čtvrtou prioritou je pak skupina projektů cílených na zlepšování státních schopnostní v oblasti kyberbezpečnosti. Kromě toho EDA spravuje také Koordinované roční hodnocení pokroku při rozvoji evropských obranných schopností (CARD), jehož úkolem je identifikovat možné nedostatky v národních obranných plánech a navrhnout řešení pro jejich zlepšení. Od roku 2017 pak společně s Evropskou službou pro vnější činnost (EEAS) slouží jako sekretariát Stálé strukturované spolupráce PESCO, kde přispívá k realizace jejích projektů.70 let evropské obranné politiky. Bude konečně funkční?Do budoucna by veškerá činnost agentury měla přispět nejen k lepší spolupráci na evropské úrovni, ale především k tomu, aby Evropská unie byla v otázce obrany soběstačná a konkurenceschopná. V rozhovoru pro HN Šedivý uvedl, že „velkým úkolem je přispívat k tomu, aby Evropa nezaostávala za USA a Čínou, ale též ani za Ruskem ve špičkových technologiích.“ Cílem EDA ovšem není vytvořit v rámci EU konkurenci k NATO či vést k založení evropské armády. Naopak, užší spolupráce v Evropě – ať už v podobě vyšších investic do obrany nebo větší podpory obranného průmyslu – by měla přispět i k lepšímu fungování a vztahům v rámci Severoatlantické aliance. Sebevědomá Evropa v oblasti obrany a NATO se nejenže nevylučují, ale, jak Šedivý poznamenává, „silnější Evropa znamená silnější NATO.“
NATO nemá boj s pandemií v popisu práce. V řešení koronakrize hraje jen malou roli, říkají experti
