Evropská komise má plán jak dostat mladé lidi do zemědělství. Slibuje jim startovací balíček ve výši až 300 000 eur. Evropské instituce se zároveň snaží dohodnout na úpravě nařízení o odlesňování. Více popisujeme v listopadovém Agri briefu.
Právě jste otevřeli webovou verzi Agri briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému společné zemědělské politice EU. K odběru se můžete přihlásit zde. Vychází první středu v měsíci.
Jak chce Komise dostat mladé lidi do zemědělství
Evropská komise představila novou strategii, která má omladit evropské zemědělství – a hlavním nástrojem bude příští společná zemědělská politika (SZP). Ta se má nyní výrazněji zaměřit na podporu vstupu mladých do oboru.
Průměrný věk evropského zemědělce je 57 let a jen 12 % zemědělců je mladších 40. Do roku 2040 chce Komise tento podíl zdvojnásobit na 24 %. Jde o zajištění potravin, ale i života na venkově – který se vylidňuje. Jen mezi lety 2013 a 2019 klesl počet mladých ve věku od 15 do 24 let na venkově z 3,6 na 1,9 milionu.
Nová strategie míří na pět zásadních překážek: přístup k půdě, financování, dovednosti, kvalitu života na venkově a předávání farem mezi generacemi. Každý stát proto bude muset do budoucí SZP zapracovat vlastní plán generační obměny a do roku 2028 ho formálně předložit. Komise také doporučí, aby státy věnovaly nejméně 6 % svého zemědělského rozpočtu na podporu mladých a nových farmářů.
Co to znamená konkrétně? V příští SZP se má objevit tzv. startovací balíček pro mladé farmáře. Obsahovat má podporu na rozjezd ve formě zvýhodněných půjček a garancí ve výši až 300 000 eur. Dále školení, poradenství a zapojení mentorů z řad zkušených farmářů. Vznikne také Evropská observatoř pro půdu, která má zprůhlednit trh s půdou a omezit spekulace, což dnes blokuje nové hospodáře. Přímé platby se lépe zacílí na ty, kteří teprve začínají hospodařit.
EU zároveň nechce řešit jen peníze. Venkov se musí stát místem, kde se dá žít. Ve venkovských oblastech se má tak dle plánu Komise zajistit lepší zdravotní péče a dostupné školy a školky. Motivační má být i pokrytí rychlým internetem a dostupnost nových služeb – například takových, které farmářům zajistí záskok v případě dovolené či nemoci.
A pak je tu ještě něco: image. Komise chce, aby farmaření bylo znovu atraktivní. Venkovské oblasti budou mít své mladé ambasadory, vzniknou mentoringové platformy a výměnné pobyty přes Erasmus pro mladé podnikatele – klidně i s přesahy do agroturistiky nebo bioekonomiky.
Představené iniciativy vypadají lákavě. Pořád ale neřeší základní problém v zemědělství – farmáři dnes musejí plnit obrovské množství požadavků a vyplňovat spoustu formulářů. Pokud by se povedlo to odbourat, přilákalo by to do sektoru mnohem více lidí, než sebelepší startovací balíček.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Návrh nové společné zemědělské politiky naráží na odpor. Europoslanci
chtějí nový návrh společné zemědělské politiky po roce 2028. O tom současném nechtějí ani začít vyjednávat. K odporu se
přidávají i členské státy. Jasná většina ministrů zemědělství EU chce zachovat dvoupilířovou SZP a odmítá sloučení do jednoho národně řízeného fondu.
Evropská komise posiluje ochranu farmářů kvůli Mercosuru. Bude hlídat dovoz citlivých komodit z jihoamerického bloku a při negativním trendu
slibuje okamžitý zásah.
Europoslanci ze zemědělského výboru navštívili Brazílii. Misi vedla česká europoslankyně a šéfka výboru Veronika Vrecionová (ODS). Brazílie – součást Mercosuru –
podle ní udělala velký pokrok v oblastech, jako je ochrana půdy či regulace pesticidů.
Zjednodušení pravidel SZP se komplikuje. Europoslanci se
shodli na jednotné pozici ke zjednodušení stávající společné zemědělské politiky. Vyjednávání se ale komplikuje – dánské předsednictví nedávno
utnulo diskusi v rámci závěrečných trialogů (diskusí europoslanců, Komise a členských států). Jak konkrétně se má SZP zjednodušit jsme popsali v
říjnovém Agri briefu.
Do Bruselu se vrátil spor o názvosloví rostlinných alternativ masa. Příkopy mezi zastánci a odpůrci „vege“ burgerů, steaků nebo párků jsou hluboké, sjednocení pravidel na unijním trhu ale chtějí všichni. Rozhodnout by se mělo
do konce roku.
Europoslanci schválili první unijní zákon o zdraví půdy. Norma neukládá nové povinnosti farmářům, státy však musí půdu systematicky sledovat a zlepšovat. Země budou mít tři roky na zavedení legislativy do praxe. Přečíst si ji
můžete zde.
Dánské předsednictví hlásí posun v pravidlech pro přepravu zvířat. Zástupci členských států intenzivně řeší nová pravidla pro přepravu zvířat. Vyjednavači teď
řeší prostor v kamionech, teplotní limity a kontroly způsobilosti.
EU se posunula v jednáních o pravidlech pro nové genově upravené plodiny. Na půdě EU se odehrál
první trialog (jednání europoslanců, členských států a Evropské komise) o nových pravidlech pro genové úpravy plodin. Sporným bodem zůstávají především patenty.
Poslanci chtějí volnější pravidla pro digestát. Koordinátoři zemědělství z hlavních frakcí europarlemtnu
vyzývají Komisi, ať povolí volnější použití digestátu jako organického hnojiva. Tvrdí, že současný strop 170 kg N/ha podle směrnice o dusičnanech nerozlišuje mezi surovou mrvou a zpracovaným digestátem – a je to „technická, environmentální i politická chyba“.
Jaké výzvy stojí před novým ministrem zemědělství ČR? „Českému zemědělství chybí jednoduchá a systematická dlouhodobá vize, stabilní prostředí a jasná pravidla, podle nichž se mohou zemědělci rozhodovat,“ říká Monika Nebeská z ZD Všestary
pro Euractiv.cz.
Nařízení o odlesňování: Čas běží
Evropské nařízení proti odlesňování (EUDR) se stalo politickým minovým polem. Záměr je jasný: dovoz kakaa, kávy, palmového oleje, hovězího, dřeva a kaučuku má být „bez odlesnění“ – firmy mají nahrát geolokační data a doložit, že jejich zboží nepochází z vykácených ploch. Jenže před prosincovými deadliny se rozjela ofenziva států i europoslanců, aby se pravidla odložila a zjednodušila.
Evropská komise v říjnu předložila „technický“ balík, který má EUDR zjednodušit a odlehčit IT systému. Počítá s tím, že firmy budou do platformy nahrávat méně dat, malé podniky dostanou odklad vymáhání do prosince 2026 a na šest měsíců se zavede moratorium na sankce pro všechny (povinnosti ale formálně trvají). Vznikne také kategorie „mikro a malých primárních producentů“ – typicky zemědělci a lesníci v nízkorizikových zemích – kterým má stačit jednorázová registrace a PSČ jejich pozemků (namísto přesných souřadnic). A prohlášení o tzv. náležité péči už nebude muset skládat celý řetězec: nově ho podá jen první dovozce do EU, ostatní články řetězce z této povinnosti vypadnou.
Jenže návrh Evropské komise je pro některé nedostatečný a chtějí s ním ještě pracovat. Času ale není nazbyt. EUDR má začít platit od 30. prosince 2025. Pokud se Rada a Parlament neshodnou na změnách nejpozději do poloviny prosince, nebo alespoň neodsouhlasí technický balík od Komise, pravidla se spustí v původní podobě.
Lídrem tlaku je Rakousko, které navrhuje „stop-the-clock“, tedy dočasné zmrazení nástupu povinností, aby se pravidla mohla ještě upravit, aniž by na firmy dopadly sankce. Nařízení by se nezrušilo, jen by se odložil okamžik, kdy začne být skutečně vyžadováno. Vídeň prosazuje roční pauzu, zavedení kategorie zemí „bez rizika“ a mírnější požadavky. Podle diplomatů má za sebou už 15 států. Po odkladu a vytvoření bezrizikové kategorie zemí volají i ministři Česka, Lotyšska, Estonska a Polska. Naopak Španělsko chce zachovat už domluvené termíny.
Politicky je hra těsná na čas: aby cokoliv platilo ještě letos, musí se Rada s Parlamentem dohodnout do 15. prosince. Koordinátoři europarlamentního výboru ENVI už schválili urgentní proceduru, pokud tento proces potvrdí příští týden plénum, postoj europoslanců se bude hlasovat hned na druhé listopadové schůzi od 24. listopadu.
Co nás čeká tento měsíc?
Zjednodušení SZP by se opět mělo vrátit na jednací stůl. Dánské předsednictví pozvalo europoslance na nové kolo jednání o zjednodušení pravidel společné zemědělské politiky. Odehrát by se mohlo už
příští týden v úterý.
Skupina europoslanců chce napadnout obchodní dohodu EU–Mercosur u Soudního dvora EU. Zelené europoslankyně Majdouline Sbaï a Saskia Bricmont příští týden předloží návrh usnesení, o kterém pak bude plénum hlasovat 24. listopadu. Vyplývá to z
dokumentu, který má Euractiv k dispozici.
Europoslanci chtějí zrychlit schvalování biologických přípravků na ochranu rostlin, a tím naplnit cíl EU omezit chemické pesticidy. Biopesticidy představují zatím jen zhruba 10 % trhu s ochrannými přípravky, což by se
podle europoslanců mělo změnit. K tématu připravili právně nezávaznou rezoluci, hlasovat by se o ni mělo na plenárním zasedání 26. listopadu.
Ministři zemědělství se setkají v Bruselu. Na 17. listopadu připadá další
Rada EU pro zemědělství a rybolov, tedy setkání ministrů zemědělství členských zemí EU.
Domácí mazlíčci budou mít vlastní evropskou legislativu. Vyjednávání o nových pravidlech pro chov domácích mazlíčků,
včetně povinného čipování, se blíží ke konci. Legislativa je nyní v trialogu, závěrečná dohoda by mohla padnout 25. listopadu.
