Europoslanci z konzervativní frakce ECR nabídli lidovcům (EPP) spolupráci na rychlé úpravě nařízení proti odlesňování. Vyplývá to z dopisu, který má redakce k dispozici a pod nímž jsou podepsáni čeští europoslanci z ODS Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová.
Unijní nařízení o odlesňování má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy. Nařízení se vztahuje na dobytek, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo nebo kaučuk. Prodejci budou mít povinnost před uvedením výrobků na unijní trh ověřit, že tyto produkty nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě.
Pravidla mají začít platit s koncem roku 2025. Evropská komise po nátlaku navrhla jejich zmírnění a výjimky pro malé podniky, podle některých europoslanců a členských států to ale nestačí.
Konzervativci z frakce ECR chtějí pozastavit uplatňování pravidel, zjednodušit povinnosti náležité péče a nastavit realističtější harmonogram tak, aby firmy i úřady získaly právní jistotu před startem pravidel. Podle europoslanců je klíčové, aby se nařízení podařilo upravit včas.
„Sdílíme společný cíl: zajistit, aby nařízení EU o odlesňování poskytovalo ochranu světovým lesům a zároveň zůstalo prakticky proveditelné, právně jasné a vymahatelné pro všechny zapojené subjekty,“ píší konzervativci svým lidoveckým kolegům.
Spolupráce lidovců a konzervativců není neobvyklá, budí však negativní emoce u sociálních demokratů a liberálů, kteří s lidovci tvoří středovou proevropskou většinu.
Europarlament musí převzít odpovědnost, apelují poslanci
Nabídka nese silnou českou stopu. Zatímco Vondra působí jako koordinátor ECR ve výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI), Vrecionová je šéfkou zemědělského výboru. Oba tak mají v europarlamentních diskusích významnou pozici.
Za ECR se pod dopis podepsala také stínová zpravodajka legislativy Anna Zalewska a její kolegyně z výboru ENVI Beatrice Timgren.
Zásadní podle nich je, aby implementace byla důvěryhodná a předvídatelná i pro nejmenší hráče.
„Důvěryhodná implementace je nezbytná pro to, aby farmáři, lesníci a provozovatelé, zejména ti menší, měli jistotu a předvídatelnost – protože právě oni ponesou nejvyšší náklady na dodržování předpisů,“ píší europoslanci z ECR v dopise.
Autoři uznávají, že Evropská komise v říjnu přišla s technickým balíkem, který má systém odlehčit, ale považují ho za nedostatečný. Čeští europoslanci varují, že bez dalších kroků hrozí právní chaos a v důsledku i nesplnění environmentálních cílů.
„Abychom se tomuto výsledku vyhnuli, domníváme se, že Evropský parlament by měl převzít koordinovanou odpovědnost za vytvoření realistického a důvěryhodného rámce pro implementaci,“ píše se v dopise odeslaném lidovcům v pátek 7. listopadu.
Konkrétní nabídka směrem k EPP má tři body.
Prvním krokem má být dočasné „zmrazení“ náběhu povinností. Tzv. mechanismus „zastavení času“ (stop-the-clock) má zajistit právní jistotu po dobu, kdy se bude posuzovat připravenost na implementaci nařízení.
Druhým bodem je úprava samotných reportovacích povinností tak, aby odpadly zbytečné duplicity.
Třetím pilířem má být přenastavení časové osy a realističtější harmonogram náběhu pravidel do praxe.
Autoři zároveň apelují na rychlé sblížení postojů mezi frakcemi. „Včasné sladění postojů a plynulá spolupráce zvyšují šanci na dosažení co nejpozitivnějšího výsledku na plénu, tedy na přijetí klíčových pozměňovacích návrhů, které odrazí naše sdílené priority – proporcionalitu, právní jistotu a důvěryhodné prosazování pravidel,“ píší europoslanci.
Čas se krátí
Plénum má rozhodovat na jednání v posledním listopadovém týdnu, mezitím se téma řeší na úrovni členských států v rámci Rady EU. Celé jednání je závodem s časem, jak redakce popisuje v listopadovém vydání Agri briefu. Pokud se Rada a Parlament nedohodnou do poloviny prosince, případně neschválí alespoň technické úpravy od Komise, EUDR se začne uplatňovat v původní podobě od 30. prosince 2025.
V členských státech mezitím roste podpora pro „stop-the-clock“, které na stůl přineslo Rakousko. S myšlenkou roční pauzy souhlasí i několik dalších vlád včetně české.
Dosluhující ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nařízení kritizoval již několikrát. „Jakkoliv nezpochybňujeme globální problém s odlesňováním, tak to není problém, který by zažívala Česká republika či většina států Evropské unie. Ten problém se nachází někde jinde a je potřeba, aby to nemělo dopady na naše chovatele, na naše lesníky, na naše obchodníky,“ uvedl dříve.
Pravidla se už jednou odložila, původně měla platit od začátku roku 2025.
Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem.
