Premiéři EU se po pěti měsících setkávají u kulatého stolu a rozhodují o ekonomické obnově Evropy. Andrej Babiš má před sebou nelehký úkol. Musí přesvědčit své kolegy u kulatého stolu o tom, že si ČR zaslouží z fondu obnovy získat více peněz. Společný unijní dluh ve výši 750 miliard eur. Myšlenka, která byla ještě před třemi měsíci nepřijatelná, je nyní předmětem jednání předsedů vlád členských zemí EU. Otázkou přitom není, zda se EU má zadlužit, či nikoli. Diskuse se posunula o krok dál. Premiéři se dnes budou přít o to, jak si země vypůjčené peníze rozdělí.
Dosavadní návrhy nejsou pro ČR dvakrát výhodné. Trnem v oku premiéra Andreje Babiše je zejména kritérium míry nezaměstnanosti v letech 2015 až 2019 a výše HDP, podle kterých by se měly rozdělit finance z hlavního pilíře fondu obnovy (tzv. Nová facilita na podporu oživení a odolnosti s rozpočtem 560 miliard eur). Vzhledem k tomu, že ČR má dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, je pochopitelné, že s tímto kritériem navrženým Evropskou komisí nesouhlasí.
Na druhou stranu, ČR bude jedním z hlavních příjemců z nového Fondu spravedlivé transformace. Ten má pomoci uhelným regionům zbavit se závislosti na fosilních zdrojích. Předseda vlády si však již opakovaně postěžoval, že peníze z transformačního fondu nebude moci využít tak, jak si představuje.
Předseda Evropské rady Charles Michel sice minulý týden představil kompromisní návrh, ani s ním ale Babiš není spokojený. Michel navrhl, aby se podle českou vládou kritizovaných kritérií přerozdělilo 70 procent fondu, a to během let 2021-2022. Zbývajících 30 procent by státy čerpaly později, alokačním klíčem by byl tentokrát reálný propad jejich ekonomik v důsledku koronavirové krize.
Pro ČR je tedy Michelův návrh o něco příznivější, konkrétně o 2,4 miliardy eur, stále však není dostatečný.
„I když předseda Evropské rady vyslyšel naši hlavní kritiku, tak si stále myslíme, že to je nespravedlivé. Že návrh není spravedlivý a efektivní,“ prohlásil Babiš před svým včerejším letem do Bruselu.
Rabaty zůstávají
ČR má problém také s pokračováním tzv. rabatů, tedy slev na příspěvcích do rozpočtu EU. V současné době je využívá Rakousko, Švédsko, Dánsko, Nizozemí a Německo. Tyto země se rabatů pochopitelně nechtějí vzdát. První čtyři jmenované země zároveň tvoří skupinu tzv. šetřivých států (Frugal Four), která je nejostřejším kritikem plánu obnovy z pera předsedkyně Komise.
Třetím kamenem sváru je forma, jakým budou peníze ze záchranného fondu vypláceny. Zatímco šetřivé země chtějí, aby země čerpaly finance ve formě půjček, Česká republika, Polsko či Rumunsko trvají na nevratných dotacích. Současné návrhy počítají s tím, že část peněz půjde na dotace a část na půjčky. Země tak budou bojovat o to, jak velký bude dotační balík a jak velký bude balík úvěrový.
Babiše čeká náročný víkend
Český premiér má před sebou nelehký úkol. Musí přesvědčit své kolegy u kulatého stolu o tom, že si ČR zaslouží z fondu obnovy získat více peněz, respektive více dotací.
Sám Babiš se v květnu po představení fondu obnovy rozčiloval nad tím, že si chce EU společným jménem půjčit peníze na finančních trzích a zaručit se za ně svým rozpočtem. „Nejsem ochoten ručit za dluhy jiných států, když byly nezodpovědné. Proč bych to měl dělat?“ prohlásil tehdy český premiér.
Stejně tak se nyní mohou ptát zadlužené a koronavirem zasažené státy jako Itálie, Francie, Španělsko nebo Řecko. Proč by měly chtít, aby šlo více peněz z rozpočtu EU právě ČR? Proč by to měly dělat?
Doufejme, že si pro ně český premiér připravil rozumné argumenty.
Doufejme, že si ostatní premiéři uvědomují, že není fér nechat kterýkoli stát na holičkách.
