Evropané se vícerychlostní integraci EU nebrání, ukazuje průzkum

Rozsáhlý průzkum společnosti YouGov napříč čtrnáctkou evropských zemí ukazuje, jakou EU by si Španělé, Rumuni nebo Švédové přáli. Většině respondentů podle dat nestačí Unie založená pouze na volném trhu, ale chtějí od ní více. O principu „vícerychlostní“ či „dvourychlostní“ evropské integrace se diskutuje dlouhodobě, především po rozšíření EU do východnější části Evropy. V podstatě jde o to, že se společného cíle v rámci Unie dosahuje v různých časových horizontech, tedy že některé státy mohou postupovat v prohlubování různých politik rychleji než jiné. Výsledkem má být EU, která lépe reflektuje různé potřeby svých členských států a situaci v nich. Myšlenka má samozřejmě své zastánce i kritiky.Nový průzkum společnosti YouGov se ptal 21 000 lidí ze 14 evropských zemí (bez ČR) na to, jakou Evropskou unii by si do budoucna přáli. Jedna z otázek mířila právě také na to, jestli by Unie měla být „flexibilnější“ v otázce své další integrace, tedy umožnit členským státům postupovat různým tempem. „Výsledky ukazují, že lidé ze zúčastněných zemí se dvourychlostní Evropě téměř vůbec nebrání. Nejvíce odpůrců principu se nachází v Řecku (21 %), i tak je jich zde ale podstatě méně než těch, co integraci různou rychlostí podporují (37 %). Odpůrců v dalších zemích je ještě méně, mezi 5-14 %,“ píše YouGov.Pokud data porovnáme s výsledky průzkumu Eurobarometru ze září 2018, který zahrnoval všechny členské země EU, můžeme sledovat jistý posun. Respondenti byli tehdy v otázce vícerychlostní integrace zdrženlivější – 43 % chtělo počkat, až bude v EU jednotný názor, a pak teprve pokračovat v integraci. Tehdejší data navíc ukazovala, že se náklonnost k tomuto principu postupně snižovala. To už nyní podle průzkumu YouGov neplatí, i když výsledky je potřeba brát s rezervou, protože se netýkají všech unijních zemí.

Evropané chtějí aktivnější EU, ukazuje průzkum. Češi požadují více v oblasti bezpečnosti

Vícerychlostní EU už je realitou

„Do jisté míry už tu vícerychlostní Evropa je, máme eurozónu, Schengen,“ prohlásil v loňském rozhovoru pro server E15.cz tehdejší kandidát na nového předsedu Evropské komise Manfred Weber s odkazem na to, že ne všechny země Unie jsou součástí zmíněných celků. Vícerychlostní Evropa tedy není pouhou myšlenkou, ale v řadě oblastí už realitou. Pokud jde o samotnou eurozónu, lidé z většiny zahrnutých zemí souhlasí s tím, že členské státy by dříve nebo později euro přijmout měly – na tuto stranu se přiklánějí i Maďaři nebo Rumuni, kteří zatím eurem neplatí. Svoji vlastní měnu mají také v Dánsku i Švédsku, zde jsou však silně proti budoucímu vstupu do eurozóny. Konkrétně Poláci jsou na vážkách – třetina pro a třetina proti. Speciálním případem spojeným mimo jiné také s eurem jsou tzv. opt-outy, čili uplatnění výjimky ze společných cílů nebo pravidel. Právě Dánsko má výjimku ze zavedení společné měny, zachování opt-outů přitom podporuje 52 % Dánů. Němci jsou naopak více proti (31 %) než pro (21 %). Oslovení Evropané se většinově postavili za zachování těchto výjimek. Vícerychlostní integrace existuje i v konkrétních politikách. Příkladem může být stálý rámec pro užší spolupráci v obraně a bezpečnosti PESCO, jehož se účastní pouze 25 z 27 členských států (bez Dánska a Malty). Také vznikající Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) není „celounijní“ záležitostí, ale zatím se ho účastní pouze 22 členských zemí.

Úřad evropského veřejného žalobce: Velké ambice i pochybnosti

Různé tempo integrace umožňují přímo pravidla fungování EU, kterým se říká posílená spolupráce. Jedná se o postup, při kterém je nejméně devíti zemím EU umožněno vytvořit pokročilou integraci nebo spolupráci v určité oblasti v rámci unijních struktur, ale bez nutnosti zapojit ostatní členské země. „Tento postup má umožnit překonat paralýzu, kdy je určitý návrh blokován jednotlivou zemí nebo malou skupinou zemí, které nechtějí být součástí iniciativy. Tato spolupráce však neumožňuje rozšíření pravomocí nad rámce těch, které umožňují smlouvy EU,“ stojí v definici pojmu.

Jen trh nám nestačí, říkají Řekové, Maďaři i Němci

Průzkum YouGov zkoumal pohled respondentů na EU a její fungování také v řadě dalších otázek. „Všeobjímající“ byl dotaz, jestli by EU měla být „ochrannou Evropou“, která evropský způsob života a životní úroveň chrání před vnitřními i vnějšími hrozbami, „globální Evropou“, která je světovým lídrem v otázce klimatu, lidských práv a míru, nebo „tržní Evropou“ a zaměřovat se především na ekonomickou integraci, konkurenci na trzích a fiskální disciplínu. „V 10 ze 14 zemí lidé preferovali možnost ,ochranné Evropy‘, nejvíce v Řecku (57 %). Pouze ve čtyřech zemích častěji vybrali variantu ,globální Evropa‘, a to včetně Němců (37 %) a Britů (40 %). Nejvyšší podporu měla ve Švédsku, a to 42 %. Žádná ze zemí neměla na prvním místě ,tržní Evropu‘. Nejvyššího skóre tato vize dosáhla v Itálii s 25 %,“ píše YouGov. Myšlenky některých euroskeptiků, kteří by chtěli EU nahradit spoluprací čistě na základě volného obchodu, tedy podporu mezi Evropany (minimálně těmi ze 14 zemí v průzkumu) příliš nenachází.Jeden z dotazů průzkumu mířil také na to, jestli a v jakých politikách by EU měla být aktivnější. Respondenti se vyslovili pro aktivnější roli Unie v otázkách imigrace, klimatické změny nebo ekonomických záležitostí, naopak „ubrat“ by podle nich měla EU například v energetice, vzdělávání nebo daňové problematice. Autoři studie se respondentů ptali také na to, komu věří více, pokud jde o zlepšení situace v 11 konkrétních oblastech – své národní vládě, nebo EU. Výsledky ukazují, že konkrétně Poláci a Rumuni v tomto ohledu věří více EU ve všech vybraných oblastech. Ty zahrnují zdravotnictví, imigraci, kvalitu potravin, obranu, klimatickou změnu nebo penze. Další výsledky rozsáhlého průzkumu YouGov jsou k dispozici pod tímto odkazem.

Spokojenost Čechů s členstvím v EU klesla na 46 procent