Úvod / Politika / Česko v EU / Česká ekonomika je v dobré formě. Vydrží jí to?

Česká ekonomika je v dobré formě. Vydrží jí to?

Ondřej PlevákOndřej Plevák, EURACTIV.cz
14. 11. 2025(aktualizováno 3. 3. 2026)
© Pixabay|Analýza BLESKOVKA
Svět se mění a komplikuje, obchodní vazby kolabují, české ekonomice se ale daří nadprůměrně dobře. HDP roste, domácnosti utrácejí, oživení se očekává také v průmyslu. Co přinese rok 2026 a jakou roli může sehrát nová vláda? „Celý svět se nachází v jiném prostředí než před rokem 2020 – tehdy to byl ,berlínský půlmaraton‘, teď je to ,himálajský půlmaraton‘: těžší podmínky, větší nejistota a nižší tempo růstu. Rozpadly se obchodní vazby, panuje nejistota a volatilita trhů. Každá vyspělá ekonomika na tom byla v minulosti lépe, bez výjimky,“ upozornila v rozhovoru pro Forum 24 ekonomka Jana Matesová. Platí to i pro Česko, které ale v tomto kontextu patří mezi světlé výjimky – tedy spíše mezi „jednooké mezi slepými“. „Česká ekonomika má šestý nejvyšší růst mezi všemi zeměmi světa. Z hlediska růstu a stability patříme k zemím, které se v novém prostředí adaptovaly nejlépe. Analytici a ratingové agentury hodnotí Českou republiku pozitivně – většina světa nám ,kouká na záda‘,“ dodala Matesová. Co tedy říkají aktuální čísla? Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se reálný hrubý domácí produkt České republiky mezi druhým a třetím čtvrtletím letošního roku zvýšil o 0,7 %, lépe už na tom v EU (podle dat Eurostatu) byly pouze Polsko (+0,8 %) a Švédsko (+1,1 %). Meziročně pak česká ekonomika ve třetím čtvrtletí vyrostla o 2,7 %. „Meziroční růst podpořily zejména spotřeba domácností a tvorba hrubého kapitálu, mezičtvrtletně přispěl také vývoz zboží a služeb. (…) K meziroční dynamice napomohla všechna hlavní odvětví, zejména pak služby,“ vysvětlilo Ministerstvo financí (MF). Růst hlásí především stavebnictví, obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Zlepšuje se také nálada mezi spotřebiteli. Úspěšné léto má za sebou hlavně automobilový průmysl – z výrobních linek v červenci a v srpnu sjelo v Česku 206 tisíc nových osobních vozů, tedy o 8 % víc než ve stejném období minulého roku. Jinak se ale průmyslu příliš nedařilo. „Sektor je brzdou, protože srpnová produkce neočekávaně poklesla kvůli slabé poptávce v Německu a americkým clům. Předpokládá se, že průmyslová produkce v roce 2025 poroste pouze o 1,2 %,“ popsal Jiří Polanský z makroekonomického týmu České spořitelny.
Česko a dalších 16 zemí EU vyzvalo ke zjednodušení průmyslových regulací
Pokud jde o celý rok 2025, nejčastější odhady hovoří o růstu ekonomiky mezi 2,2 a 2,5 % HDP. Takový výsledek by Česko zařadil vysoko nad průměr celé EU, který se pro letošek predikuje na 1,3 % HDP. Nejrychlejším růstem se dál pyšní Polsko – mohl by být 3,3 % HDP. Poměrně dobře se daří také z hlediska inflace. Spotřebitelské ceny v říjnu v České republice meziročně vzrostly o 2,5 %. Oproti září (2,3 %) se tak jedná o mírný nárůst. „I přes říjnové zrychlení zůstává inflace pod kontrolou a s rezervou se drží v tolerančním pásmu cíle České národní banky. Cenový vývoj tak po turbulentním období let 2022–2023 potvrzuje stabilizaci. S blížící se zimou lze očekávat mírné zvýšení poptávky po energiích, rizikem do konce roku tak může být nárůst světových cen energií, které by se mohly promítnout do importovaných nákladů,“ okomentoval Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Co říkají predikce?

„Globální ekonomika se nachází v prostředí postupně slábnoucích inflačních tlaků, což podporuje růst reálných příjmů a spotřební výdaje domácností. Investiční aktivita však zůstává utlumená z důvodu přetrvávající geopolitické nejistoty, především v oblasti obchodní politiky, a vlivem zpožděného působení přísnějších měnových podmínek,“ popisuje MF. Napětí v mezinárodním obchodě podle rezortu sice zmírnila dohoda mezi USA a EU, nejistota ale zůstává. Není totiž jasné, jaký bude další vývoj okolo cel, omezování vývozu strategických surovin a obchodních sporů mezi největšími globálními hráči včetně Číny, Indie a Ruska. „V evropském kontextu představuje pozitivní impuls fiskální a daňový balíček v Německu, který by měl v následujících letech podpořit hospodářský růst nejen v tamní ekonomice, ale i v dalších členských státech Evropské unie včetně České republiky,“ doplňuje rezort. V roce 2026 by česká ekonomika mohla podle MF vzrůst o 2,2 % díky obnovenému růstu investiční aktivity a pokračující dynamice spotřeby domácností. „Nárůst domácí poptávky současně podpoří dovoz, zatímco export bude tlumen působením cel ze strany Spojených států amerických,“ odhaduje ministerstvo. Pokud jde o průmyslovou produkci, ta se podle Jiřího Polanského pravděpodobně ještě letos vrátí k růstu, který táhne především výroba aut. „Ve směru příznivého vývoje ale působí růst produkce také v některých dalších sektorech včetně produkce energií. Vzhledem k pokračování utlumeného makro vývoje v Německu, americkým clům či levným čínským dovozům nicméně zůstane letos růst produkce pravděpodobně jen kolem 1 %,“ predikuje ve své analýze Polanský. Ke zlepšení by podle něj mohlo postupně docházet v příštích dvou letech spolu s tím, jak by mělo dojít k oživení německé ekonomiky.

Analýza BLESKOVKA, 6. 11. 2025 © Jiří Polanský, Česká spořitelna

Dobrá startovní pozice

Kromě zmíněných nejistot na mezinárodní scéně zmiňuje řada ekonomů a analytiků také vliv, který může mít na české hospodářství politika nové vlády. Objevují se jak pozitivní reakce, tak obavy. Například hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka v programovém prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů příjemně překvapila silná orientace na podporu hospodářského růstu. „Myslím, že tak silně akcentována už dlouho nebyla. A je to dobře. Protože my máme sice deficitní veřejné finance, ale myslím si, že nejzásadnější makroekonomický problém Česka současnosti je opravdu anemický růst české ekonomiky. Bez růstu se řeší všechno špatně. Špatně se řeší veřejné finance, špatně se řeší důchodový systém a bez zrychlení růstu ekonomiky ani nemůžeme čekat, že poroste nějak závratně životní úroveň,“ řekl Marek v podcastu Ptám se já. Naopak zmíněná Jana Matesová varuje před plánem koalice výrazně navyšovat státní výdaje, které podle ní mohou přijít pouze na dluh. Za „nejškodlivější“ pak považuje avizované zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let.  „Bez zvýšení tohoto věku nepůjde ve 30. až 60. letech 21. století náš důchodový systém stabilizovat jinak než výrazným snížením nově přiznávaných důchodů, anebo výrazným zvýšením daní a zhoršováním životní úrovně,“ je přesvědčená ekonomka. Ať už budou kroky nové vlády jakékoliv, jedna věc rozhodně hraje české ekonomice do karet – její komplexnost. „Patříme k nejsložitějším ekonomikám světa. To si lidé málokdy uvědomí. Obvykle mluvíme o tom, jak jsme závislí na automobilovém průmyslu, ale jsme jednou z ekonomik, které dokážou vyrábět skoro všechno,“ připomněl generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon. Česko je prý jednou z asi osmi světových zemí, které dokáží svépomocí vyrobit celé letadlo. „Struktura ekonomiky není vůbec špatná a přidal bych kreativitu a schopnost spojovat obory. Velmi často si to neuvědomujeme a nedokážeme toho využít. Takže mě těší, že startovní čára není úplně špatná,“ dodal Salomon v podcastu Velký Dobrý.
Pro české firmy je domácím trhem celá EU, měly by toho využít, říká ředitelka z Evropské komise