Boj o právní stát i rozpočet: Maďarsko a Polsko čekají na ústupek Unie

Po maďarském a polském vetu unijního víceletého rozpočtu kvůli provázání financí s dodržováním vlády práva budou evropští lídři v následujících dnech hledat z patové situace cestu ven. Pokud se totiž evropské státy neshodnou, hrozí Unii rozpočtové provizorium. Obě strany si však zatím stojí za svým.Nový mechanismus na ochranu finančních zájmů EU, který svazuje čerpání unijních prostředků s dodržováním principů právního státu, pondělním hlasováním na úrovni velvyslanců členských zemí v Radě EU prošel. Balík víceletého rozpočtu a nových zdrojů už nikoli. Nyní se Unie nachází v patové situaci. Maďarsko a Polsko totiž nechtějí rozpočet schválit, dokud nedojde ke změně v otázce podmínění čerpání peněz z EU dodržováním principů vlády práva. Většina ostatních členských zemí a Evropský parlament naopak za mechanismem na ochranu finančních zájmu EU stojí. Podle mluvčího maďarské vlády Zoltána Kovácse je nový mechanismus v rozporu se zakládajícími smlouvami EU a nebyl obsažen v dohodě lídrů z mimořádného rozpočtového summitu, který se konal v červenci. „Evropský parlament a současné německé předsednictví červencovou dohodu změnily,“ uvedl Kovács v maďarské veřejnoprávní televizi M1.

Maďaři a Poláci zablokovali rozpočet EU, nelíbí se jim podmínka ohledně vlády práva

Dohoda vyplývající z červencového summitu však s tzv. „podmíněností“ počítá. „Bude proto zaveden režim podmíněnosti s cílem chránit rozpočet a nástroj Next Generation EU (tzv. fond obnovy – pozn. red.). V této souvislosti Komise navrhne opatření pro případ porušení uvedených zásad, která Rada přijme kvalifikovanou většinou,“ stojí v dokumetu Evropské rady. Podobně jako Kovács se vyjádřila i maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová. Pro deník Allgemeine Zeitung řekla, že podmínka dodržování právního státu odporuje závěrům summitu Evropské rady. Vargová odmítla také obvinění, že maďarské veto je prostředkem, jak zbylé členské země vydírat. Podle ní Unii nejde o hodnoty, ale o to, aby mohla tlačit na země, které mají jiný názor například v otázkách migrace nebo rodinné politiky. Informovala o tom ČTK. Odmítavý postoj Maďarska k mechanismu spojil s migrací také premiér Viktor Orbán. Podle agentury Reuters prohlásil, že Maďarsko nepodpořilo rozpočet EU, protože jinak  by mohly být členské státy nuceny podporovat imigraci. „Po přijetí současného návrhu by neexistovala žádná překážka v propojení vyplácení fondů členským zemím s podporou imigrace, a (překážka) ve vydírání zemí, které se staví proti imigraci, rozpočtovými sankcemi,“ citovala Orbána ČTK s odvoláním na agenturu MTI.

Pokud stát ohrozí vládu práva, může přijít o peníze z EU. Jak má fungovat nový mechanismus?

S právním státem nelze obchodovat

Polsko po pondělním vetu vzkázalo, že očekává debatu, která povede ke kompromisní dohodě. „Očekáváme nové návrhy, které budou v souladu s unijními smlouvami a také v souladu se závěry Evropské rady z července, kdy byl rozpočet EU dohodnut,“ řekl podle informací ČTK mluvčí polské vlády Piotr Müller v polském rozhlase. Zástupci většiny unijních zemí i europoslanci se však shodují na tom, že podmínka spojující dodržování vlády práva s evropským rozpočtem by se měnit neměla.

Ochrany vlády práva se nevzdáme, vzkazují evropští politici Maďarsku a Polsku

„Polsko čeká na kompromisní nabídku? S vládou práva se nedá obchodovat ani nemůžete dostat slevu,“ reagoval německý zástupce europarlamentních socialistů Bernd Lange na vyjádření mluvčího polské vlády. Podporu Maďarsku a Polsku vyjádřil zatím pouze slovinský premiér Janez Janša v dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal podle ČTK Janša. Podle serveru Politico.eu Janša přirovnal EU ke konvoji lodí, který se řítí k ledovci a apeloval na evropské lídry, aby Maďarsku a Polsku ustoupili.

Peníze nebo právní stát

Lídři se kvůli zablokovanému rozpočtu sejdou prostřednictvím videokonference ve čtvrtek 19. listopadu. Některé státy však ústupky neplánují. „Pro Nizozemí je dohodnutý kompromis ohledně právního státu minimum přijatelného. Na nic jiného přistoupit nemůžeme,“ sdělil nizozemský premiér Mark Rutte zákonodárcům v parlamentu. Se současnou podobou mechanismu souhlasí i Česko. „Situace ukazuje, že ne vždy můžeme souhlasit s našimi partnery z Visegrádské čtyřky. Pro Českou republiku je kompromis dosažený německým předsednictvím naprosto přijatelný,“ řekl dnes český ministr zahraničí Tomáš Petříček při diskusi na Pražském evropském summitu. „Je to také o tom, jak kontrolujeme využití veřejných peněz. Jsou to peníze daňových poplatníků ze všech členských zemí, respekt k vládě práva je též ochranou jejich peněz,“ citovala ministra ČTK.

Opět na poslední chvíli. Evropské unii hrozí provizorní rozpočet

Pokud se však členské země nedohodnou a nedojde ke schválení unijního rozpočtu do konce roku, dojde k rozpočtovému provizoriu, které by se řídilo podle rozpočtu z roku 2020. To znamená, že by státy z EU čerpaly menší obnos, než s jakým počítá návrh nového rozpočtu. Navíc by nemohl vzniknout ani pokrizový fond na obnovu evropských ekonomik. Pro jeho vznik je totiž nutné schválení nových zdrojů rozpočtu EU, jako je například tzv. plastová daň. Právě tuto část balíku, kterou musí navíc schválit i národní parlamenty unijních zemí, Maďarsko s Polskem zkraje týdne vetovaly. Podpořit evropské ekonomiky oslabené dopady koronavirové pandemie je však v zájmu všech unijních států. Potřebu finanční injekce na hospodářskou obnovu zdůraznil i Petříček. „Pro nás je velmi důležité najít způsob, jak situaci odblokovat. Myslím, že nakonec i Polsko a Maďarsko potřebují překonat sociální a ekonomické dopady koronavirové krize,“ uvedl na dnešní diskusi.

Tomáš Petříček: EU může hrát roli stabilizátora, v případě západního Balkánu ale selhává

Podle prohlášení premiéra Orbána Maďarsko přistoupilo na kompromisní dohodu, která vzešla z červencové vrcholové schůzky unijních představitelů, pouze proto, že chtělo být solidární. „Aby členské státy ve finanční tísni mohly co nejdříve čerpat finanční pomoc,“ píše se v prohlášení premiéra, které dnes mluvčí maďarské vlády zveřejnil na twitteru. „Jakákoliv nová procedura penalizující členské státy by měla vyžadovat změnu Smluv na základě jednomyslnosti. Požadujeme, aby členské státy na tento požadavek přistoupily,“ stojí v prohlášení.

READ Prime Minister Viktor Orbán’s statement on Hungarian Government’s veto of the EU’s budgetary legislative package: pic.twitter.com/cPPl0MIJwj

— Zoltan Kovacs (@zoltanspox) November 18, 2020

Diskutuje se však i varianta, která s ústupky, ať už ze strany Maďarska a Polska či zbytku EU, nepočítá. Současnou situaci může vyřešit mezivládní dohoda o fondu obnovy. V praxi by se na vzniku fondu na mezivládní bázi domluvilo zbylých 25 států Unie bez Polska a Maďarska. V důsledku by byl mechanismus ochrany finančních zájmů Unie zachován a 25 členských států by zároveň nepřišlo o prostředky z pokrizového finančního nástroje. Tato varianta ale nabízí jen částečné řešení problému, jelikož by neodblokovala víceletý unijní rozpočet.