Úvod / Politika / Aktuálně v EU / Evropa zblízka | Jak dál v dekarbonizaci

Evropa zblízka | Jak dál v dekarbonizaci

28. 11. 2025(aktualizováno 4. 3. 2026)

Zatímco Evropská unie zmírňuje některá svá klimatická opatření, v Česku se rýsuje nová vláda, která řadu z nich přímo odmítá. Jaká je vlastně česká dekarbonizační politika a co čekat od nové vlády jsme probrali v aktuální epizodě podcastu Evropa zblízka s expertem Centra pro dopravu a energetiku Štěpánem Vizim.

Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.

„Problém je – a trápí to českou politiku asi obecně – absence jasné vize, politické podpory a strategické komunikace. Vůbec třeba nekomunikujeme přínosy dekarbonizace,“ odpovídá Vizi na otázku, jak je to s českou dekarbonizací. Podle něj se Česku k dekarbonizaci nedaří přistoupit koncepčně. „Česko má národní Energeticko-klimatický plán, který ukazuje cestu, jakou by se Česko mohlo v dekarbonizaci vydat. Zároveň tento plán ale neobsahuje vždy konkrétní opatření,“ upozornil. „Symptomatické je, že se vláda – protože nebyla politicky jednotná – rozhodla nakonec nepřijmout aktualizovanou státní energetickou koncepci a politiku ochrany klimatu, tedy důležité strategické dokumenty,“ dodal. A v čem vlastně česká dekarbonizace spočívá? Podle Atlasu dekarbonizace Česka z pera organizace Fakta o klimatu je zásadní ozelenit energetiku, vedle toho bude ale třeba také vyřešit emisně náročnou výrobu a lodní či leteckou dopravu, a změnit by se mělo i spotřebitelské chování. Jak na to? Ozelenění energetiky by mohlo snížit české emise až o 65 %, a to díky elektrifikaci, přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie a energetickým úsporám. Ozelenit výrobu a dopravu bude podle Atlasu složitější, mohlo by to ale pomoci snížit emise o 35 %. Složitější to bude, protože třeba takovou výrobu oceli nebo leteckou dopravu nelze elektrifikovat. Proto se nabízí řešení v podobě změny paliv (například nízkoemisní vodík nebo syntetická paliva) a součástí rovnice je také zachytávání a ukládání CO2. Přispět svou troškou do mlýna mohou i jednotlivci – i změna spotřebitelského chování se totiž počítá. A může mít různé podoby od častějšího využívání hromadné dopravy přes neplýtvání až po omezení konzumace masa. Co dalšího se v epizodě dozvíte?

Jak Štěpán Vizi hodnotí změnu přístupu ke klimatickým opatřením v Evropské unii?
Co čekat co do dekarbonizace od nové vlády?
Co se Česku v dekarbonizaci daří?

Podcast | Vizi: Rychlejší dekarbonizace by Česku přinesla 400 miliard

Neunikla Vám minulá epizoda podcastu o „bitvě“ europoslanců s Evropskou komisí o podobu budoucího víceletého rozpočtu EU?

Co nás tento týden zaujalo?

Dekarbonizace české ekonomiky. Tento týden byla v centru pozornosti redakce česká dekarbonizace. V pondělí a úterý 24. a 25.11. jsme totiž pořádali další ročník konference Dekarbonizace české ekonomiky. Kromě pracovní snídaně s ministrem životního prostředí v demisi Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) a dynamickou politickou debatou o budoucnosti české dekarbonizace s ministrem průmyslu v demisi Lukášem Vlčkem (STAN) a ministrem dopravy v demisi Martinem Kupkou (ODS) či poslankyní Gabrielou Svárovskou (Zelení) jsme hned z několika úhlů probrali dekarbonizační snahy Česka s odborníky, neziskem, úředníky a zástupci byznysu.Řešili jsme:

jak se Česku daří řešit energetickou účinnost budov,
jak vypadá evropské investiční prostředí pro zelené inovace,
výzvy ve financování dekarbonizace těžkého průmyslu,
výzvy v rozvoji obnovitelných zdrojů energie
nebo snižování emisí v sektoru zemědělství a potravinářství.

V tuto chvíli už na webu najdete článek i rozhovor ze zemědělské diskuse. Na další texty a rozhovory se můžete těšit v následujících dnech, nezapomeňte proto sledovat web euractiv.cz a naše sociální sítě. Děkujeme všem partnerům, kteří nás v realizaci konference podpořili. Chtěli byste se stát partnerem příštího ročníku konference? Ozvěte se nám na vitasek@euractiv.cz.

Co čekat od příštího týdne?

Jednání ministrů obrany EU. Rada EU pro zahraniční věci (FAC) ve formaci ministrů obrany bude v pondělí 1. prosince po neformální výměně názorů s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem jednat o vojenské podpoře EU pro Ukrajinu.Epizodu podcastu Evropa zblízka o předsednictví EU. Redakce probere, jak se Dánům dařilo v tomto půlroce vést Radu EU a jaká jsou očekávání od nástupnické předsednické země – Kypru. Další zjednodušování? Světlo světa má zatím podle plánu unijní exekutivy 3. prosince spatřit další z „omnibusů“, skrze které Evropská komise představuje návrhy na zjednodušení unijní legislativy s cílem osekat byrokracii a podpořit konkurenceschopnost. Tentokrát jde o environmentální omnibus. Jak ale upozornili kolegové z Euractiv.com tento „potenciálně výbušný návrh“ si na své uvedení počká zřejmě o něco déle. Komisařka Jessika Roswall to potvrdila ve čtvrtek s tím, že datum zveřejnění zatím není stanoveno.

Bizár na závěr

Topná sezóna podle Motoristů. Česko má nového kandidáta na ministra zahraničí poté, co dal prezident jasně najevo, že Filipa Turka, původního kandidáta na tento post za Motoristy, neakceptuje. Prezidentovy důvody není po kauzách Turka čítající například rasistické příspěvky na sociálních sítích těžké neodhadnout, novinářům je ale nevědomky potvrdil sám pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO). Když totiž mířil po schůzce s prezidentem za novináři, nesl si v ruce poznámky, které se díky zachycení fotografů stali veřejnými. Aktuálním nominantem na post ministra zahraničí je tak místo Turka předseda Motoristů Petr Macinka. I ten by mohl mít v očích evropských kolegů na unijní půdě tak trochu bizarní škraloup. Podle Macinky je totiž unijní vlajka vhodná také jako „šála, kabát nebo na podpal“, jak se nechal slyšet v internetové televizi Xaver Live. Tak snad si na své potenciální první ministerské jednání nepřibalí sirky.