Brusel v posledních dnech čelil kritice z některých členských států, podle jejichž politiků zajistila příliš málo vakcíny od výrobců, jejichž preparáty již získaly povolení úřadů, tedy firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Podle Komise je však problém na straně nedostatečné výrobní kapacity a vyřeší jej schválení dalších vakcín, které se ještě v lednu očekává pro očkovací látku firmy AstraZeneca.🔴 On Tuesday, 9:00 CET @EP_Environment MEPs will debate EU procedures on #COVID19 vaccines w/ @EU_Health Director General @SandraGallina #EU4Health
— European Parliament Audiovisual Service (@europarlAV) January 11, 2021
Follow the discussion LIVE 🎥 ➡ https://t.co/a27e4OcGXN
More 📸🎥📻 on the EU vaccine strategy➡ https://t.co/X47lhjEEDQ pic.twitter.com/SggQAtJb1C
Třetí typ protikoronavirové vakcíny požádal o podmínečnou registraci evropskou lékovou agenturuNěkteré země jako Německo či Dánsko již uzavřely či chtějí uzavřít separátní kontrakty, což však podle EK smlouva o společných nákupech nedovoluje. Gallinaová dnes na několik dotazů europoslanců odpověděla, že žádnému státu by smlouva uzavřená v současnosti nezaručila rychlejší přísun vakcíny než společný kontrakt od Komise. „Buď jste udělali předběžnou dohodu loni jako my, nebo je nyní příliš pozdě. Mohu potvrdit, že naše vakcíny přijdou první,“ prohlásila Italka.
Více transparentnosti je nezbytné, ozývají se europoslanci
EU má v současnosti smlouvy se šesticí výrobců, jejichž prostřednictvím mohou členské země pro 450 milionů svých obyvatel nakoupit až 2,3 miliardy dávek. Komise minulý týden po kritice zdvojnásobila předobjednané množství vakcíny od společností Pfizer a BioNTech na 600 milionů dávek, od Moderny si tento týden začínají státy rozdělovat první dodávky z celkových 160 milionů kusů. Europoslanci stejně jako členské země dnes Komisi vyzývali, aby byla ve vyjednávání a nákupech transparentnější a umožnila jim porovnat cenové a další podmínky kontrantů s jednotlivými výrobci. Poslanci oceňovali, že první z dodavatelů CureVac jim za přísných podmínek zaručujících utajení umožní ode dneška nahlédnout do smlouvy. Gallinaová prohlásila, že další výrobci by mohli následovat.Komise vyslyšela kritiku a přiobjednala dalších 300 milionů dávek od Pfizer/BioNTech
Očkování v Albánii zahájeno díky neznámé zemi EU
Včera začalo očkování proti covidu-19 také v Albánii, kandidátské zemi EU. První dávky vakcín daroval balkánské zemi jeden ze států Evropské unie. Mezi prvními se nechal veřejně naočkovat premiér Edi Rama, který zároveň zkritizoval EU, že nezahrnula nečlenské země na Balkáně do svého vakcinačního programu. Rama sdělil, že „nedostal povolení“ říci, která ze zemí EU sadu necelých 1000 vakcín firem Pfizer/BioNTech Albánii darovala. Další dvě tisícovky dávek od „neznámého“ dárce dorazí podle Ramy v následujících dvou dnech. O část se chce Albánie rovnou podělit se sousedním Kosovem, které z většiny obývají také etničtí Albánci a dosud se zde očkovat nezačalo. Vakcinační kampaň začne v Albánii oficiálně ve třetím lednovém týdnu, kdy by do země s 2,9 miliony obyvatel mělo dorazit prvních 10.000 z celkového počtu půl milionu dávek objednaných od firem Pfizer/BioNTech. Tirana podle agentury ATA vede rozhovory o dodávkách vakcín i s vládami některých zemí. Jako první budou v Albánii očkováni lékaři a sestry na infekčních odděleních, následovat budou policisté, učitelé a senioři. Albánský premiér podle agentury AFP po obdržení vakcíny kritizoval EU, že Albánii spolu s dalšími nečlenskými zeměmi na Balkáně ponechala s očkováním svému osudu a nevčlenila je do svého vakcinačního programu. V EU začala vakcinace těsně před koncem minulého roku, chudší balkánské země až na výjimky zatím neočkují a stále čekají, až na ně s vakcínou přijde řada. Podle oficiálních statistik se v Albánii dosud nakazilo koronavirem bezmála 64 tisíc lidí a 1247 pacientů s covidem-19 zemřelo. Země však ve srovnání se státy EU méně testuje.Léková agentura povolila využívání šesti dávek vakcíny z jedné lahvičky