Úvod / Politika / Aktuálně v EU / The Capitals: Německo věří, že ruská vakcína dostane v Evropě zelenou

The Capitals: Německo věří, že ruská vakcína dostane v Evropě zelenou

© EPA-EFE/YURI KOCHETKOV
The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

HLAVNÍ ZPRÁVA

BERLÍNNěmecko věří, že ruská vakcína dostane v Evropě zelenou. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn uvedl, že ruská vakcína Sputnik V by mohla pomoci Evropě překonat současný nedostatek očkovacích dávek. Optimističtí jsou i němečtí experti, kteří věří, že Evropská léková agentura (EMA) ruskou vakcínu schválí. „Byl bych rád, kdybychom mohli rozšířit naše očkovací portfolio i o tuto vakcínu,“ uvedl šéf německé očkovací komise Thomas Martens. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

NOVINKY Z BRUSELU

Konference o budoucnosti Evropy by mohla odstartovat v květnu. Jak si Evropané představují budoucnost Evropy? Na jaká témata by se měla EU zaměřit a do jakých oblastí naopak raději nezasahovat? Právě na tyto otázky by měla odpovědět plánovaná Konference o budoucnosti Evropy, dvouleté diskusní fórum, které mělo původně odstartovat v loňském roce. Kvůli pandemii covid-19 se ale začátek akce musel odložit. Podle informací agentury Lusa.pt už je nový termín na stole – pokud to situace dovolí, Konference o budoucnosti Evropy odstartuje 9. května 2021, tedy v Den Evropy. Oficiální zahájení by se mohlo odehrát symbolicky ve francouzském Štrasburku. (EURACTIV.cz, Lusa.pt)

ZÁPAD

PAŘÍŽStát je odpovědný za boj proti klimatickým změnám. Pařížský správní soud včera vynesl přelomový rozsudek týkající se nečinnosti francouzské vlády v ochraně klimatu. Žalobu společně podaly čtyři environmentální neziskové organizace. Vůbec poprvé v historii francouzské republiky tak tamní justice uznala existenci „degradace životního prostředí“, za kterou částečně přisoudila odpovědnost francouzskému státu. (Lucie Duboua-Lorsch | EURACTIV.fr)VÍDEŇRakouská koalice na kordech. V posledních týdnech se vyhrotily koaliční spory mezi lidovci a zelenými nad otázkou migrace, která je dělícím tématem vlády již od vzniku koalice. Nynější spor se vede nad deportací několika dětí z Rakouska do Gruzie a Arménie. Tu nařídil minulý týden ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP). Dnes by měly opoziční strany předložit parlamentu návrh na vrácení deportovaných dětí zpět do Rakouska. To by mohlo vést k rozdělení Zelených na ty, kteří chtějí udržet koalici a na ty, kteří dávají přednost svým stranickým hodnotám před politickou mocí. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)DUBLINMartin vyzývá k uklidnění situace. Předseda vlády Micheál Martin se nechal slyšet, že probíhající spor mezi Londýnem a Bruselem ohledně kontrol vývozu vakcín proti covid-19 vyžaduje „klidnou angažovanost“. „Myslím, že rétoriku posledních dní je třeba zklidnit. Musíme se vrátit zpět a být pragmatičtí,“ dodal. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)

SEVER

HELSINKYHackeři útočí. Finské banky se stávají stále častějším terčem kybernetických útoků. Dokládá to i poslední rok. Hackeři se zaměřili zejména na vytváření falešných stránek internetového bankovnictví. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

VISEGRÁD

BRATISLAVAMatovič se sešel s Macronem. Slovenský premiér Igor Matovič se včera sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Na společné tiskové konferenci pak Matovič prohlásil, že Francie je majákem bratrství, rovnosti a svobody. Macron zase zdůraznil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou založeny na stejných hodnotách, jakými je vláda práva nebo svoboda médií. Francouzská hlava státu rovněž podpořila reformu justice na Slovensku a boj proti korupci, kterou zahájila právě Matovičova vláda. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)BUDAPEŠŤMaďarské ministerstvo zahraničí nezvládlo prodat přebytek ventilátorů. Maďarské ministerstvo zahraničních věcí má problémy s prodejem plicních ventilátorů, které Maďarsko nakoupilo během první vlny pandemie. Informaci přinesla tamní kancelář Transparency International, uvedl server hvg.hu. Ministerstvo už v minulosti potvrdilo svůj záměr prodat polovinu z 16 000 nakoupených ventilátorů, za které vláda zaplatila kolem 840 milionů eur. Podle maďarské vlády se jedná o přístroje „přesahující strategické zásoby“. Vládě se však zatím nepodařilo žádné prodat. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

JIH

ŘÍMDraghi přijal pověření k vytvoření nové vlády. Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi ve středu přijal pověření od italského prezidenta Sergia Mattarelly k sestavení nové italské vlády. Stalo se tak poté, co současná krize donutila bývalého premiéra Giuseppa Conteho k podání demise. (Daniele Lettig | EURACTIV.it)ATHÉNY Řecká vláda představila akční plán ke zlepšení bezpečnosti silnic. Řecká vláda ve středu představila Národní akční plán ke zlepšení silniční bezpečnosti. Ten má za cíl okamžitě snížit špatné řecké statistiky dopravních nehod, prohlásil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

BALKÁN

SOFIENárůst úmrtnosti kvůli pandemii. Loni zemřelo v Bulharsku o 17 987 lidí více než v roce 2019. Vyplývá to z dat Národního statistického institutu. Hlavní příčinou je koronavirová pandemie. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)BUKUREŠŤStátní podniky budou opět na prodej. Rumunská vláda schválila návrh zákona, který ruší zákaz prodeje státem vlastněných podniků. Zákaz dříve prosadila socialistická strana. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)ZÁHŘEBStrukturální rizika zůstávají vysoká. Rada chorvatské národní banky (HNB) ve středu uvedla, že národní finanční systém je nadále vystaven vysokým rizikům. Stejně tak se Rada domnívá, že výrazné zvýšení fiskálního deficitu a veřejného zadlužení představuje významné strukturální riziko ve střednědobém výhledu. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)LUBLAŇSlovinský parlament schválil již osmý záchranný balíček za 320 milionů eur. Slovinský parlament ve středu schválil v pořadí již osmý balíček, který má stimulovat místní ekonomiku, tentokrát v hodnotě kolem 320 milionů eur. Jeho účelem je opět zmírnit následky pandemie. Mezi klíčová opatření patří zvýšení minimální mzdy, rozšíření dovolené či uválení pokut v případě neoprávněného přednostního očkování, uvedla agentura STA. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)BĚLEHRADÚpadek demokracie. Demokracie v Srbsku dosáhla nejnižší hodnoty (6,22) od počátku hodnocení (v r. 2006). Ukázal to loňský index demokracie sestavovaný britskou společností Economist Intelligence Unit, který se vydává už 14 let. (EURACTIV.rs | betabriefing.com)
K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.