Ekonomické problémy, potlačování nezávislosti či rozjíždějící se vlak zelené a digitální transformace. To jsou výzvy, kterým čelí dnešní evropský mediální sektor. Podle EU jsou média klíčová pro fungující demokracii, a proto je ve veřejném zájmu, aby plnila svou roli i nadále. Akční plán z pera Evropské komise je v tom chce podpořit, a to i finančně. V důsledku koronavirové pandemie sice vzrostl zájem veřejnosti o zpravodajství, které bylo podle výzkumného projektu
NetMonitor v únoru dokonce nejnavštěvovanější „kategorií“ na českém internetu, média však zároveň přišla o významnou část příjmů z inzerce.
Čtenáři navíc v době koronavirové konzumují obsah spíše na internetu, z pohodlí a bezpečí svých domovů, což pochopitelně negativně dopadlo na tištěná média. Unie vydavatelů odhaduje, že výpadky tržeb tištěných titulů spolu s výpadky příjmů z inzerce za rok 2020 v Česku dosahují téměř dvou miliard korun. Jak při únorové prezentaci
Media projektu upozornil ředitel Unie vydavatelů
Václav Mach, vydavatelé tisku navíc ani nedosáhli na podpůrná koronavirová opatření státu.
Mediální sektor čelil ekonomickým potížím již před vypuknutím pandemie. Na konferenci Media4Europe, kterou pořádal think-tank Europe’s Media Lab při příležitosti zahájení druhé sezóny programu
Stars4Media, to připomněla místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost
Věra Jourová.
Média čelí krizi. V EU vznikají projekty, které chtějí negativní trend zvrátit
Tlak na nezávislost
Jourová upozornila na otázku bezpečnosti novinářů. „Evropská unie financovala projekt mapující evropská média, ze kterého vyplynulo, že v roce 2020 bylo 873 lidí pracujících v médiích v 22 členských státech napadeno,“ uvedla s tím, že pro Komisi je bezpečnost novinářů prioritou číslo jedna.
V Evropě také v posledních letech rostou politické tlaky na svobodu a nezávislost médií. „Napříč střední a východní Evropou sílí útoky vlád na ediční nezávislost veřejnoprávního vysílání,“ uvádí organizace
Reportéři bez hranic v indexu svobody tisku za loňský rok. Negativní trendy lze podle výsledků šetření sledovat i v západní Evropě.
Ekonomické potíže a ohrožení svobody médií spolu souvisí, jak na diskusi zdůraznil
Fernando de Yarza López-Madrazo, předseda Světové asociace novin (WAN-IFRA).
„Vydavatelé s ekonomickými problémy mají omezený prostor pro nezávislou žurnalistiku. Evropský mediální sektor potřebuje k překonání současné krize podporu. Na ziscích z reklam ztratil 30 až 80 procent, situace se liší stát od státu, a letos to nevypadá o moc lépe,“ doplnil.
„Komise proto musí jednat,“ sdělila Jourová. Unijní exekutiva začala být aktivnější už v závěru loňského roku, kdy vydala
Akční plán pro demokracii a také akční plán pro média, které spolu velmi úzce souvisí. A podle účastníků diskuse tomu ani nemůže být jinak. Shodli se na tom, že média hrají klíčovou roli pro zachování fungující demokracie. „Byznys se stal složitějším, zároveň je role médií v demokracii důležitější než kdy předtím. Covid-19 poukázal na skutečnou hodnotu novinařiny,“ uvedl López-Madrazo.
„Zdraví mediálního sektoru je přímo spojené se zdravím našich demokracií,“ dodala česká místopředsedkyně Komise.
Jak bránit demokracii v digitální éře? Média hrají klíčovou roli, Komise je chce podpořit
Digitální dekáda
Zmiňovaný akční plán zaměřený na média nese název „Evropská média v digitální dekádě – Akční plán na podporu oživení a transformace“ a unijní exekutiva jej vydala v prosinci.
Jedná se o jakousi „cestovní mapu“ iniciativ, které by měly mediální a audiovizuální sektor podpořit na cestě z krize vstříc výzvám dnešní doby, jakými je například digitální a zelená transformace, na kterou Komise klade důraz ve většině nově vydaných strategií.
EU přepracuje svoji průmyslovou strategii. Chce zohlednit koronavirovou krizi i klimatické ambice
Už v březnu chce Komise zahájit tzv. Evropské fórum zpravodajských médií pro zástupce z řad novinářů, regulačních orgánů pro sdělovací prostředky, mediálních a tiskových rad, občanské společnosti a mezinárodních organizací. Podle Jourové by mělo fórum sloužit k diskusi nad potřebami sektoru.
Komise chce nastavit lepší podmínky pro inovace v mediálním odvětví a usnadnit občanům přístup k obsahu. Se zmíněnou „dvojí“ transformací chce podnikům v mediálním a audiovizuálním sektoru pomoci prostřednictvím finanční podpory. Té by měla předcházet podpora technická.
Jak upozornila Jourová, bankovní instituce často nemají dostatečné povědomí o byznysových modelech podniků z mediálního sektoru, což je potřeba změnit. Na druhé straně chce pomoci také samotným podnikům, aby byly schopné připravit úspěšné žádosti o půjčky.
2020: Příprava na digitální budoucnost
Půjčky i granty
Co se týče finanční podpory, příležitostí bude v současném sedmiletém rozpočtovém období hned několik, a to jak ve formě půjček, tak dotací.
Jednou z příležitostí je v posledních měsících velmi diskutovaný fond obnovy, který má evropským zemím pomoci s obnovou ekonomik po koronavirové krizi. Část prostředků z fondu budou totiž státy muset vynaložit na digitální transformaci (20 procent) a právě do této „kapitoly“ spadá i mediální sektor, jak na diskusi upozornila Věra Jourová. „Nedávno jsem to ministrům (členských států – pozn. red.) připomněla,“ dodala.
Na Česko čeká velký balík evropských peněz. Odkud konkrétně potečou?
Poprvé dostane navíc odvětví médií „vlastní obálku“ v rámci
centrálně řízeného programu Kreativní Evropa, která nabobtnala z původně avizovaných 1,6 miliardy eur na 2,2 miliardy eur.
„Jedná se zatím o největší podporu unijnímu kulturnímu a kreativnímu průmyslu (do kterého mediální sektor patří – pozn. red.). Je to sektor, který pandemie zasáhla velmi tvrdě. Máme k dispozici 2,2 miliardy eur, z nichž 33 procent podpoří kulturu, 58 procent média a 9 procent iniciativy napříč sektory,“ uvedla portugalská europoslankyně
Margarida Marquesová (S&D).
Granty z programu Kreativní Evropa budou zaměřeny „především na projekty spolupráce médií napříč evropskými hranicemi“, doplnila
Lucia Recalde Langaricaová z Generálního ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CONNECT).
Plán obnovy by měl myslet i na kreativní průmysl, může být hnacím motorem ekonomiky
Další příležitostí pak bude další z centrálně řízených programů – Horizont Evropa. Kromě toho budou médiím k dispozici také půjčky. Jak dovysvětlila Langaricaová, média budou moci žádat o půjčky v rámci čtyř tematických oken programu
Invest EU. Navíc chce Komise přijít s novou iniciativou, tzv. MEDIA Invest, která by měla podpořit další investice do odvětví.
„Tyto iniciativy pomohou novinářům plnit svou demokratickou roli. Je klíčové, aby novináři měli práci a byli za ni adekvátně placeni, a to je možné pouze v případě, že sektor bude ekonomicky udržitelný,“ dodala k plánům Komise Jourová.
Samotná finanční podpora však není dostačujícím řešením, do budoucna by podle předsedy Evropské federace novinářů
Mogense Bjerregårda pomohla také změna pravidel. „Je nutné zdůraznit, že dobře placeni musí být nejen zaměstnanci v médiích, ale také osoby na volné noze, kterých v evropských médiích pracuje čím dál více. K překonání této bariéry bude potřeba změnit pravidla hospodářské soutěže, “ vysvětlil.
Horizont Evropa: celosvětově nejambicióznější program pro výzkum a inovace ve službách společnosti
