Systém obchodování s emisními povolenkami tlačí evropský průmysl k razantnímu omezování skleníkových plynů. Evropská komise chystá jeho revizi, představit by ji mohla již v červnu. Evropská komise chce upravit unijní systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Systém by se měl rozšířit na sektor budov a silniční dopravu. Informovala o tom komisařka pro energetiku
Kadri Simsonová.
O rozšíření systému, který dnes pokrývá sektor energetiky, výrobu oceli, železa, papíru či cementu a další emisně náročná odvětví, se diskutuje již od prosince 2019. Právě tehdy nastoupila do úřadu nová Evropská komise pod vedením
Ursuly von der Leyenové. Prioritou její Komise je ochrana klimatu a s ní také snižování emisí skleníkových plynů.
Revizi systému obchodování s emisními povolenkami by měla Komise představit již v červnu 2021. Návrh ještě není známý, komisařka Simsonová ale potvrdila plánované rozšíření ETS na sektor budov a silniční dopravy během březnové diskuse organizované Americkou obchodní komorou.
Zelená dohoda pro Evropu a automobilový průmysl: Tlak na snižování emisí nekončí
Červnový návrh by podle ní měl přinést také nové ambice pro rok 2030 v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů. Další novinkou by mělo být takzvané uhlíkové clo.
Přesunem do Asie firmy tlaku na snižování emisí neutečou, EU chystá uhlíkové clo
Nápady Evropské komise vzbuzují obavy
Na druhou stranu, místopředseda Evropské komise pro ochranu klimatu
Frans Timmermans rozšíření ETS zatím nepotvrdil. Dříve dokonce zpochybnil zahrnutí silniční dopravy do systému, což by podle něj mohlo zvýšit cenu pohonných hmot.
Nesouhlasná stanoviska se objevují i v souvislosti s rozšířením systému na sektor budov. Právě ten je podle Evropské komise zodpovědný za 36 procent emisí skleníkových plynů v Evropě. Cestou ke snižování emisí v budovách bylo dosud financování jejich renovací, příkladem je program Nová zelená úsporám. Zástupci sektoru se nyní obávají, že zařazení budov do EU ETS by mohlo negativně dopadnout právě na programy renovací.
„Šance pro budovy nepovažuje začlenění sektoru budov do systému obchodování s emisními povolenkami za efektivní nástroj pro snižování emisí v budovách,“ uvedl
Petr Holub, ředitel aliance organizací podporujících energeticky úsporné a udržitelné stavebnictví.
Dosažení vyššího emisního cíle EU do roku 2030 je pro Česko reálné. Přispět k tomu mohou renovace budov a OZE
„Zahrnutí ceny uhlíku do spotřeby energie a paliv je správné, nicméně uhlíková daň pro to může být vhodnější a jednodušší. Daleko důležitější je zachovat a posílit stávající renovační programy a směřovat výnosy z nákupů emisních povolenek právě tam,“ upřesnil Holub.
Právě renovace budov podle něj směřují ke snižování emisí. Začlenění budov do EU ETS by pak podle jeho slov mohlo vyvolat mylný dojem, že tento mechanismus vyřeší problém s nedostatečnou mírou renovací, což by mohlo v důsledku vést až k omezení renovačních programů. „Přitom právě tyto renovační programy fungují jako zásadní motivace k překonání finančních i některých nefinančních bariér,“ dodal ředitel Šance pro budovy.
Obavy mají i
sociální organizace, podle kterých by mohlo zavedení ETS v sektoru budov zvednout ceny za energie. Přitom už nyní má řada evropských i českých domácností problém s placením účtů za teplo či elektřinu.
Uhelné regiony se potýkají s energetickou chudobou. Česku zatím chybí plán, jak problém řešit
Generální ředitel Evropské komise pro klimatickou akci
Mauro Petriccione již dříve uvedl, že pokud by se ETS vztahoval i na budovy, uplatňoval by se na zdroje vytápění.
Pochybnosti zaznívají i z ČR
Pochybnosti zaznívají i od zástupců členských zemí. Odmítavý postoj vyjádřil například lucemburský ministr pro energetiku
Claude Turmes. „Úspěšná Zelená dohoda pro Evropu vyžaduje silná unijní a národní opatření v oblasti dopravy i budov. Zahrnutí těchto sektorů do EU ETS je kontraproduktivní. EU by se měla zaměřit na CO2 standardy u aut, dodávek a kamionů,“ prohlásil Turmes.
K rozšiřování systému EU ETS na silniční dopravu a budovy se staví rezervovaně i Česká republika. Ta chce po Evropské komisi jasné vyčíslení dopadů, včetně technických detailů.
Ministr průmyslu, obchodu a dopravy
Karel Havlíček (za ANO) již dříve označil ETS za „brutální nástroj“ Evropské komise. „Evropská komise velmi chytře a nekompromisně vymyslela tento bič na jednotlivé státy a mohu spekulovat, zda to nebylo záměrně. Je to mocný a silný nástroj, který dokáže dostat českou nebo třeba polskou ekonomiku do kolen,“ uvedl loni ministr Havlíček pro
Info.cz.
Niedermayer: Budoucnost energetiky je jasná, Česko to ale stále nechápe
Systém EU ETS je jedním z hlavních evropských nástrojů pro omezování emisí v průmyslu a energetice, který funguje již od roku 2005. Nejenže motivuje podniky k vypouštění menšího objemu emisí, neboť za každou vypuštěnou tunu musí emitent platit, ale výnosy z prodeje povolenek míří například na podporu energeticky úsporného bydlení či obnovitelných zdrojů energie.
Výnosy budou od letošního roku směřovat i do nového Modernizačního fondu, ze kterého by ČR měla v následujících deseti letech čerpat zhruba 180 miliard korun. Peníze by měla použít na modernizaci energetiky, teplárenství a na zvýšení energetické účinnosti.
Podcast: Česko čeká modernizace energetiky. Jak rozdělí peníze z Modernizačního fondu?
