Juncker: EU se nestane superstátem, důležitá je vlastní obrana a boj s ruskou propagandou

Podle předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera bychom všichni měli opustit myšlenku, že se Evropská unie stane jedním superstátem. Místo toho je na pořadu dne posilování vlastní obrany a boj proti ruské propagandě. Pokud jde o dohodu TTIP, její úspěšné vyjednání je podle něj nepravděpodobné. Evropská unie se v současné době nenachází ve snadné situaci. Euroskeptické nálady v rámci členských zemí sílí, migrační krize prozatím ustala jen díky nejisté dohodě s Tureckem a Britové se před několika měsíci rozhodli osmadvacítku opustit. Stejně tak se EU stále ještě potýká s následky hospodářské krize či se stále sílící informační válkou ze strany Ruska. Francouzský server Quest France se v kontextu přetrvávajících problémů rozhodl vyzpovídat předsedu Evropské komise Jean-Claudea Junckera. Asi nejaktuálnější událostí, která bude mít na unijní i globální politické prostředí značný vliv, je zvolení nového amerického prezidenta. V kontextu americko-unijních vztahů pak jde především o jednání ohledně TTIP či o vojenskou spolupráci.

EU by měla zvýšit cla na čínský dovoz

Pokud jde o vyjednávání Transatlantického obchodního partnerství, není předseda Komise příliš optimistický. Problémy během jednotlivých vyjednávacích kol se objevovaly již během prezidentství Baracka Obamy, Juncker si však myslí, že s příchodem nové administrativy se situace spíše zhorší. „Domnívám se, že šance vyjednat finální dohodu jsou menší a menší,“ uvedl v rozhovoru Juncker.

Juncker: Spojené státy na čínskou ocel uvalují clo ve výši 260 %, Unie však jen 20 %. V tomto ohledu musíme náš obchod více chránit.

Podle něj se však v takovém případě bude jednat o promarněnou příležitost, jelikož 31 milionů pracovních míst v EU závisí právě na zahraničním obchodě. Připomněl také, že výhody z globálního obchodování mohou pro Unii plynout jen v případě rovných příležitostí. V této souvislosti zmínil zejména nebezpečí, které sebou přináší možný příval levné oceli z Číny. „Spojené státy na čínskou ocel uvalují clo ve výši 260 %, Unie však jen 20 %. V tomto ohledu musíme náš obchod více chránit,“ prohlásil. Zdůraznil ale, že není na místě mluvit o protekcionismu, nýbrž o pouhé rovnosti příležitostí.

Evropa si svou ochranu musí zajistit sama

S příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu ale vyvstává i otázka, zdali bude nový americký prezident ochoten nadále pokračovat v garanci vojenské ochrany Evropy. Není sice prvním, kdo zdůrazňuje, aby evropské státy vynakládaly na svou obranu více financí, jeho rétorika a přímost je ale ojedinělá. To si uvědomuje i Juncker, který soudí, že jednotlivé členské státy by do své vlastní obrany měly investovat mnohem více. „Je nejvyšší čas, aby se o svou vlastní obranu začala Evropa starat sama,“ řekl. Dodal také, že současná nejednota a nedostatek kooperace mezi státy v oblasti obrany a vojenského výzkumu stojí ročně 25 – 100 miliard eur. To během včerejší tiskové konference zmínili i místopředseda Komise pro zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen a komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elžbieta Bieńkowská.„Členské státy by mohly ušetřit mnoho financí a to právě díky vzájemné spolupráci. Několik z nich se například rozhodne investovat do výroby dronů a na závěr jich společně pořídí dvacet. Kdyby takový výzkum prováděla pouze jedna země, koupila by třeba jen jeden nebo dva bezpilotní letouny,“ uvedl mimo jiné Katainen.

Státy by neubránily kontinent, ani sebe

Předseda Evropské komise v této souvislosti zmínil, že Unie na svou obranu vydává celkem 200 miliard eur, v porovnání se Spojenými státy jsou však tyto investice efektivní jen z 15 %. Důvodem je dle něj zmíněná fragmentace výzkumu, investic a nízká interoperabilita. „V dlouhodobém měřítku nejsou členské státy EU schopné bránit ani kontinent, ani sebe samé,“ uvedl. V současné době je na dobré úrovni podle jeho slov jen francouzská a britská armáda, přičemž Britové z EU v nejbližší době pravděpodobně vystoupí. Téma se během rozhovoru stočilo i k problematice ruského vlivu v Unii. Na otázku, zdali se domnívá, že Ruská federace v Evropě vynakládá finanční prostředky na vlivné proruské kampaně, předseda Komise odvětil, že to tak vypadá. Jako problém ale vidí především to, jak na to EU reaguje. „Víte, kolik lidí Evropská unie v boji proti této propagandě zaměstnává? Je jich celkem 11, zatímco Rusko má na tyto aktivity 4 tisíce osob,“ upozornil.

Problémem je Turecko i Polsko

Předseda Komise však nevidí jako jediný problém Rusko, nýbrž také Turecko, které se dle jeho názoru Evropské unii vzdaluje čím dál více. „Pan Erdogan musí vědět, že právě on bude zodpovědný za to, že Unie odmítne liberalizaci víz pro turecké občany,“ prohlásil. „Jeho odmítání akceptovat naše kritéria znamená, že svým občanům odepírá možnost svobodného cestování do Evropy,“ dodal. Palčivým tématem je v současnosti i chování polské vlády, se kterou Evropská komise vede již několik měsíců dialog ohledně porušování demokratických principů. Problémem je zejména neochota polské politické reprezentace publikovat určitá rozhodnutí polského ústavního soudu ve sbírce zákonů či pochybná reforma mediální legislativy. V tomto směru je však Juncker poněkud skeptický, jelikož vzhledem k tomu, jak jsou nastavena pravidla, je velice těžké vynutit si nápravu.

Juncker: Víte, kolik lidí Evropská unie v boji proti této propagandě zaměstnává? Je jich celkem 11, zatímco Rusko má na tyto aktivity 4 tisíce osob.

„Evropské hodnoty jsou do jisté míry ohroženy v celé Evropě. Článek 7 Smlouvy o EU nám umožňuje sankcionovat ten stát, který odmítá hrát dle pravidel. Nicméně princip jednomyslnosti, který je pro tuto proceduru nutný, dělá z této hrozby nic víc než vodní pistolku,“ myslí si. Jedinou možností je tak pro Komisi i nadále vést s polskou vládou dialog a vyvíjet na ni tlak.

Merkelová jedná správně a zaslouží si respekt

Předseda Komise se však nevyhnul ani problematice migrační krize. Na otázku, zdali považuje rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové otevřít hranice syrským uprchlíkům za správné, odvětil, že ano. Podle něj se jednalo o humánní gesto, které si zaslouží respekt. „V Maďarsku se v té době nacházely stovky tisíc běženců, kteří se chtěli dostat na západ. Pokud by německá kancléřka hranice neotevřela, v Maďarsku by nastala stejná situace, kterou nyní vidíme v Řecku. Proto jednala správně,“ myslí si Juncker.Juncker mimo jiné připomněl, že v kontextu řešení migrační krize je pro Evropu důležité posílení ochrany vnějších hranic. Dodal ale, že Evropská komise systém pohraniční a pobřežní stráže navrhla již v roce 2001, tehdy jej však jednomyslně zamítly členské státy. Až nyní, o patnáct let později, se tuto myšlenku podařilo zrealizovat. „Říká se, že Evropa v tomto ohledu selhala. Není to pravda, byly to členské státy, které tento návrh tehdy odmítly,“ připomněl Juncker. V neposlední řadě se předseda Komise vyjádřil i k možnému slábnoucímu vlivu EU ve světě. „Jsme nejmenší kontinent, na kterém na počátku 20. století žilo 20 % světové populace. Toto století však ukončíme s tím, že budeme tvořit pouhá 4 % světové populace. Už jen proto by se Evropa měla snažit svůj globální vliv posilovat,“ uvedl. Zdůraznil však, že není zastáncem vytvoření Spojených států Evropských. „Měli bychom opustit myšlenku, že se Unie stane superstátem. Lidé to nechtějí,“ řekl.S využitím EurActiv.com