Výbor regionů spouští druhou generaci „regionálních hubů“, které mají Unii pomoct lépe reflektovat zkušenosti lokálních a regionálních aktérů při přípravě legislativy. České hráče byste v seznamu hledali marně.
Evropská unie dlouhodobě bojuje s problémem příliš velké „vzdálenosti“ od obyvatel svých členských zemí – Unie je pro ně často něco neznámého nebo nesrozumitelného. Rozhoduje se „tam nahoře“ a hlasy těch co se nachází „tam dole“ nejsou slyšet.
Jak však upozorňuje Výbor regionů, poradní orgán EU, právě regionální a lokální orgány a aktéři jsou ti, kdo unijní legislativu nakonec v praxi implementují. Jejich zkušenosti a připomínky tedy mají velkou cenu při zdokonalování celého procesu. Problémem nicméně je, že kanály zpětné komunikace jsou velmi omezené.
Výbor regionů: Jedna z cest, jak být v EU slyšet
Zlepšit tento stav má platforma RegHub,
síť regionálních „styčných bodů“, jejichž cílem je pomocí konzultací zapojit klíčové lokální a regionální subjekty napříč členskými zeměmi Unie a nashromáždit jejich zkušenosti s politikami EU v praxi. Ideálním výsledkem by pak byla smysluplnější legislativa, větší propojení všech úrovní a „přiblížení“ EU lidem. Pilotní fáze projektu začala v roce 2018 a letos nastal čas posunout ho dále.
Přichází druhá generace
Na začátku letošního března
spustil Výbor regionů novou generaci „regionálních hubů“ RegHub 2.0, což má projekt dostat na vyšší a oficiální úroveň.
„Kontaktní body pod RegHub se ukázaly jako jedinečně efektivní při překonávání konzultační propasti mezi Bruselem a našimi regiony,“ nechal se slyšet předseda Výboru regionů
Apostolos Tzitzikostas s tím, že zpětná vazba od těch, kteří každý den zažívají dopady politik EU, je pro Evropskou komisi velmi cenná.
„Díky našim kontaktním místům bude mít Komise například možnost doplnit své hodnocení směrnic o přeshraniční zdravotní péči o zkušenosti pracovníků regionálních nemocnic z východního Slovinska nebo Alenteja (
portugalský region, pozn. red.),“ dodal Tzitzikostas.
Spolupráce napříč hranicemi může oživit odlehlé regiony, v jejím rozvoji ale stojí právní i finanční překážky
Jeden z irských členů Výboru regionů
Michael Murphy při představování další fáze projektu připomněl, že „lepší regulace“ (
„better regulation“) a „tvorba politiky založená na důkazech“ (
„evidence-based policymaking“) by neměly být jen fráze z „bruselské bubliny“. „Měly by být v samotném srdci unijních pravidel a brát v potaz zkušenosti našich měst a regionů,“ doplnil člen evropských lidovců.
Jeho německý kolega z výboru i z evropské partaje EPP
Mark Speich se nechal slyšet, že „konzultace sítě RegHub poskytují občanům a společnostem, zejména malým a středním podnikům a veřejným službám, příležitost vnést své zkušenosti do implementace právních předpisů EU“. „To zároveň znamená, že síť posiluje hlas občanů a ekonomických aktérů na evropské úrovni,“ řekl jeden z představitelů Severního Porýní-Vestfálska, regionu zapojeného do RegHub 2.0.
Na oficiálnosti získal RegHub především svým zapojením do platformy Evropské komise nazvané Fit for Future, kde figuruje jako jedna z podskupin. Tato platforma odborníků má napomáhat Evropské komisi zjednodušovat unijní právní předpisy a odstraňovat nadbytečné náklady.
„Regionální a lokální orgány budou hrát (
v platformě) klíčovou roli, mají totiž nejlepší přehled o přímých dopadech legislativy. Jejich zkušenosti budou obzvláště důležité při plánování infrastruktury pro 21. století. To se může v praxi velmi hodit, zatímco se snažíme nastartovat evropskou ekonomiku investicemi do zelené, digitální, ale i zdravotnické infrastruktury,“ prohlásil slovenský místopředseda Evropské komise
Maroš Šefčovič, který má za úkol pracovat na zefektivnění legislativy EU.
Český nezájem
Počet „regionálních hubů“ se ve druhé generaci projektu zvýšil přibližně o třetinu. V současné době má RegHub 46 členů, 10 pozorovatelů a jeden „přidružený orgán“. Mezi členy patří například severoitalský region Emilia-Romagna, bulharská obština (
jednotka územní samosprávy) Popovo, finský subregion Nivala nebo francouzský ostrov Korsika.
Ani v blízkém sousedství České republiky není o tyto „styčné body“ nouze. Na Slovensku sem patří Košický kraj, v Maďarsku župa Borsod-Abaúj-Zemplén a v Polsku je center hned několik. Žádné české regiony, města, obce nebo jiné „celky“ se nicméně do sítě nezapojují. V první generaci projektu byli Češi společně se Slováky a Poláky součástí „slezského hubu“, v novém seznamu ale nikdo z Česka nefiguruje.
Podle informací z okolí české delegace ve Výboru regionů se zdá, že české regiony nevidí v projektu dostatečně velkou přidanou hodnotu, případně nemají v současné pandemické situace kapacitu na to řešit cokoliv jiného.
Nutno ovšem podotknout, že v České republice už existují centra, která s tématem Evropské unie souvisí. Jejich charakter je však poněkud jiný. Regionální Eurocentra provozované Úřadem vlády a ministerstvem pro místní rozvoj poskytují Čechům informační servis o aktuálním dění v EU. Stejnou úlohu mají i infocentra Europe Direct, tuto síť však na rozdíl od Eurocenter koordinuje a spolufinancuje Evropská komise.
Video: České regiony chtějí být v EU více slyšet, vláda má na to jim to ulehčit
