Bývalý český ministr zahraničí i obrany se o svém přesvědčení vyjadřuje jasně. „Levicově-zelená většina v parlamentu bude přinášet další a další návrhy na revoluci ve způsobu našeho života a záchrany planety. Přesně tato oblast bude vyžadovat silný a zároveň kompetentní hlas. Svou roli vidím na dalších pět let tam [ve výboru ENVI],“ vysvětluje svou motivaci v rozhovoru. Oblast životního prostředí bude podle Vondry „hlavním bojištěm, které nás čeká“. Druhý český zástupce v ENVI Stanislav Polčák (STAN) souhlasí v tom, že výbor bude nepochybně velmi důležitý a „svedou se tam mnohé bitvy o to, jak bude vypadat klimatická politika v rámci EU jako celku“. Jinak se ovšem pohledy politiků liší, podle Polčáka je jasné, že ke klimatickým změnám dochází a je potřeba na ně reagovat, „Samozřejmě EU se na znečištění podílí jen asi z 11 %, na druhou stranu nezačnete krást a vozit se ve vlaku zadarmo jen proto, že to tak dělají ostatní. Měli bychom být lídry v této oblasti,“ říká zástupce STAN pro EURACTIV.cz a dodává, že o tomto přístupu se snaží přesvědčit svou mateřskou a v této oblasti poměrně rezervovanou Evropskou lidovou stranu.Platí, že ochrana životního prostředí je bytostně konzervativní téma a není pravda, že je levicovým znakem. Odpovědnost k budoucím generacím jak v hospodářské, tak enviromentální politice je prioritou každé moderní konzervativní strany. Tedy i @TOP09cz. https://t.co/BwTx69vxD1
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) July 5, 2019
Co čeká nové europoslance? Rozpočet, boj proti klimatickým změnám i reformy k migraci
Spousta práce
Stanislav Polčák dále upozornil, že výbor ENVI je nejen nejpočetnější, ale europoslancům zde navíc projde pod rukama přibližně 30 procent veškeré agendy projednávané v rámci Parlamentu. Záběr témat, která výbor řeší, je totiž skutečně široký. Kromě klimatické politiky pod něj spadá například legislativa týkající se znečištění vody, půdy a ovzduší, kontroly farmaceutických a kosmetických produktů, bezpečnosti potravin, ochrany zvířat nebo dokonce bioterorismu. Ještě před svým těsným zvolením do pozice předsedkyně nové Evropské komise se Ursula von der Leyenová zavázala, že v prvních stech dnech svého mandátu předloží nový evropský klimatický zákon (tzv. „Green Deal“), kde bude závazné dosažení uhlíkové neutrality Evropy do roku 2050. Právě takový návrh by zamířil k europoslancům do výboru pro životní prostředí. Německá šéfka Komise je konzervativní křesťanská demokratka, která patří k (v klimatické politice opatrnějším) lidovcům. Ve svých prezentovaných plánech tedy ve snaze přesvědčit absolutní většinu europoslanců evidentně vyšla vstříc progresivněji smýšlejícím z nich. Poměrně značné ústupky udělala zeleným, kteří ji ovšem nakonec stejně nepodpořili. „Trochu egoisticky řeknu, že je [ústupky] dělá i vůči mně. Já si rovněž myslím, že přechod k nízkouhlíkové energetice nebo dokonce až k uhlíkové neutralitě je v našem bytostném zájmu,“ říká Polčák. ODS se naopak jejích plánů obává.Vondru, Polčáka i ostatní europoslance čeká v srpnu volno, od září však bude mít výbor ENVI určitě co dělat a jeho členové svedou nejeden souboj. Na téma klimatické neutrality totiž klade důraz i právě začínající finské předsednictví Rady EU.Ti trochu střízlivější “eurohujeři” už cítí, že Ursula @vonderleyen a její Green Deal for Europe + další “pokroková” opatření mohou být pro #EU pěkný průšvih. Důkazem jsou nervózní záchvaty verbálních útoků, jimž dnes na twittru propadli @kalousekm , @Telicka nebo @ivan_pilip 😊.
— Jan Zahradil (@ZahradilJan) July 17, 2019
Summit EU přijal mírnější závazek o klimatické neutralitě, nevládní organizace ho kritizují

