Státy Evropské unie snížily od loňského srpna do letošního ledna spotřebu plynu proti průměru za stejné období v předchozích pěti letech o 19,3 procenta. Překonaly tak cíl úspor, který si loni samy stanovily, aby se vyrovnaly s poklesem dodávek plynu z Ruska. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
Podle analýzy Eurostatu snížilo 22 z celkem 27 členských zemí spotřebu nejméně o 15 procent. Je mezi nimi i Česká republika, která je však pod 19procentním průměrem celé EU. Vede Finsko s poklesem spotřeby o více než 57 procent, následuje Litva s poklesem o téměř 48 procent a Švédsko, kde spotřeba klesla přibližně o 40 procent.
Naopak Malta spotřebu o 12 procent zvýšila, spotřeba na Slovensku je podle Eurostatu vyšší o 4,5 procenta. Splnit cíl snížení spotřeby se zatím nepodařilo ani Irsku, Španělsku a Slovinsku, i když jejich spotřeba proti předchozím pěti letům klesla.
Slovenské ministerstvo hospodářství minulý týden informovalo, že cíl snížit spotřebu plynu alespoň o 15 procent země na základě údajů místního plynárenského dispečinku splnila. Poukázalo na nesprávné informace Eurostatu a uvedlo, že pokračuje revize dat za roky 2017 až 2021. Ministerstvo také upozornilo na zjištěné nesrovnalosti ohledně objemu skladovaného plynu na Slovensku. Podle ministerstva například za letošní leden klesla spotřeba plynu na Slovensku proti pětiletému průměru o 23,1 procenta, zatímco podle dosavadních dat Eurostatu pokles dosáhl jen 8,7 procenta.
Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu z konce loňského února se země EU zavázaly, že od srpna do března 2023 sníží spotřebu plynu o 15 procent proti průměru za stejné období v předchozích pěti letech. Za šest měsíců je tak jejich úspora zatím vyšší, než se zavázaly. EU začala po ruské invazi plyn z Ruska odmítat.