Zbraně pro Ukrajinu ve špatných rukách? I na to se připravme, shodli se v Praze ministři vnitra

Praha v pondělí hostila první důležitější akci v rámci předsednictví, jednání ministrů vnitra. Vít Rakušan a jeho kolegové projednali boj se sexuálním zneužíváním online, zvládání uprchlické krize nebo připravenost Unie na organizovaný zločin, který s válkou zesílí. Nové pomoci se zajištěním své bezpečnosti se dočkalo Moldavsko.V pondělí ráno potrénoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) podávání pravice opravdu důkladně, v pražském Kongresovém centru totiž přivítal necelou padesátku svých kolegů z ostatních zemí a institucí Evropské unie. Výjimečně se mezi nimi objevili také ministři vnitra Ukrajiny a Moldavska. „Bezpečnostní dopady války na Ukrajině, azylová a migrační politika, boj proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu,“ vyjmenoval Rakušan tři hlavní body jednání. Poslední zmíněné téma se v Praze teprve otevřelo, dosáhnout dohody na společném řešení této otázky by Česko chtělo do konce svého předsednictví. Ministr zmínil, že v současné době je na evropském internetu už 750 tisíc pachatelů sdílejících takový obsah, čísla navíc narostla kvůli pandemii. Hlavní témata ale ležela jinde. Válka na Ukrajině zvyšuje riziko organizovaného zločinu, a to především obchodu s lidmi, zbraněmi nebo drogami. Státy i evropské bezpečnostní orgány se na to musí připravit. Právě o tom v pondělí ministři mluvili. „Máme už náznaky (že se nelegální obchod se zbraněmi původně pro Ukrajinu děje), ale máme také zkušenosti z válek v bývalé Jugoslávii. Zbraně kolují. Víme, kolik jich na Ukrajině je, a také víme, že některé z nich končí ve špatných rukách,“ upozornila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. S problémem mezinárodního organizovaného zločinu souvisí také nová platforma EU zaměřená na pomoc Moldavsku, spuštěná dnes, která by měla přispět k posílení jeho vnitřní bezpečnosti a ochrany hranic. Země se potýká jak s přílivem uprchlíků z Ukrajiny, tak se sílící ruskou hrozbou. Dvanáctka členských zemí Unie už do Moldavska poslala nebo slíbila poslat bezpečnostní experty. Usnadnit by se měl také přístup tohoto východoevropského státu k moderním evropským nástrojům pro boj s organizovaným zločinem, a to včetně justiční spolupráce. Češi se podle Rakušana na pomoci Moldavsku už podílí.

🚔 #JHA Home Affairs | The Launch Ceremony of the EU Support Hub for Internal Security and Border Management in Moldova. 🇲🇩🇪🇺#CZPRES @Vit_Rakusan @YlvaJohansson @RevencoAna pic.twitter.com/WZNxtshLqx

— EU2022_CZ (@EU2022_CZ) July 11, 2022

Migrační vlna opadá

Situace okolo ukrajinských uprchlíků je v současné době stabilní, počty příchozích do zemí EU se pohybují na úrovni před válkou a před koronavirovou krizí. Zpět na Ukrajinu se navíc vrací přibližně stejný počet lidí, jako z ní odchází. Česko by podle Rakušana chtělo, aby se EU dohodla na jednotném registračním systému pro příchozí z Ukrajiny. Státy už do něj vkládají data, někde však proces zpomalují legislativní překážky. Podle komisařky Johanssonové se mnoho Ukrajinců pravděpodobně rozhodne ještě před začátkem školního roku, jestli bude chtít v EU zůstat. Letní měsíce tedy napoví, co se bude dít dál. Záleží samozřejmě také na vývoji války. Ruská agrese má ale také nepřímé dopady na migrační situaci v sousedství EU, nejde jen o uprchlíky z východu. Například kvůli potravinové krizi hrozí vlna migrantů z Afriky. Státy proto musí počítat i s takovým scénářem a připravit se už teď. „Uvědomujeme si, že tato rizika existují. Nedá se předvídat, jak velká vlna hrozí, ale pracujeme na dvou frontách. Požádali jsme státy, aby připravily krizové plány, ale zároveň se také snažíme této situaci předejít. Proto je důležité oslovovat partnerské země, které potřebují naši pomoc s bezpečností a bojem proti pašerákům,“ řekla za Komisi Ylva Johanssonová.

Francouzi ukrajují z migračního salámu, na Čechy zbyde sporná část reformy

Nevídaný úspěch?

Francouzskému předsednictví, které předcházelo tomu českému, se podařilo pokročit ve vyjednávání o Novém paktu o migraci a azylu, velké reformě společné evropské migrační a azylové politiky. Francouzi dokázali najít kompromis například v otázce screeningu migrantů na vnějších hranicích EU. Posunout dopředu se pařížským diplomatům na konci června podařilo také kontroverzní téma solidarity mezi státy při zvládání žadatelů o azyl. V tomto případě se neřeší aktuální problém s uprchlíky z Ukrajiny, ale spíše dlouhodobá bolístka s přetíženými státy na jihu Evropy, především Řeckem, Itálií, Maltou nebo Kyprem. 21 států včetně České republiky podepsalo deklaraci o dobrovolném solidárním mechanismu, který sice stojí mimo Nový pakt o migraci a azylu, pokud ale bude fungovat, může se stát dobrou inspirací pro závazné nařízení. Nová dohoda má sloužit především k tomu, aby se zemím na okraji EU ulevilo při zpracovávání azylových žádostí. Další evropské státy buď mohou převzít část migrantů, nebo pomoct jiným způsobem, například finančně nebo expertně. Komisařka Johanssonová zmínila, že zatím se k relokacím zavázalo 13 států, které si přerozdělí okolo osmi tisíc žadatelů o azyl. Zasažené státy nicméně očekávají daleko více, čísla okolo 150 tisíc relokací, a to jen letos. „Musím říct, že po mnoho let jsme se nedokázali na těchto dobrovolných relokacích vůbec dohodnout. Teď, uprostřed největší uprchlické krize od druhé světové války, s tolika neznámými kolem nás, jsme se dohodnout dokázali. Další státy přispějí finančně. Myslím, že jde o opravdový pokrok,“ zhodnotila komisařka. Pokud jde o Česko, to dlouhodobě odmítá relokace, proto se dá očekávat, že i v rámci této nové dohody bude patřit mezi země, které se sice chtějí podílet, ale například pouze formou financí nebo vyslání expertů do zasažené země. Informace o konkrétních českých závazcích ale zatím k dispozici nejsou. Ministerské setkání bylo první důležitější akcí, i když oficiálně „neformální“, kterou Česká republika v rámci svého šestiměsíčního předsednictví organizuje. Zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) v úterý pokračuje tématem spravedlnosti, kde už od Víta Rakušana převezme otěže ministr Pavel Blažek (ODS).

EU chce být magnetem na talenty, překope pravidla legální migrace