Zachránění migranti by se mohli vyloďovat ve střediscích mimo EU. Lídři zemí o tom budou jednat ve čtvrtek

Střediska, kde by měli být v budoucnu vyloďováni na moři zachránění migranti mířící do EU, by se podle názoru České republiky měla nacházet mimo Evropu. Novinářům to dnes po jednání ministrů členských zemí odpovědných za unijní problematiku řekl český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. Shoda na tom podle něj ale před čtvrtečním unijním summitem stále není. Chmelař českým novinářům na okraj lucemburské diskuse zástupců členských zemí, kteří summit připravovali, řekl, že vrcholná unijní schůzka se výrazně soustředí na vnější aspekty migrační krize. EU má zájem například na dohodách se zeměmi původu migrantů, které by umožnily rychlé a hromadné návraty těch, kdo na azyl v Unii právo nemají.Unie plánuje rozdělovat uprchlíky a migranty na africkém území, ještě před vstupem do Evropy. Více >>>>Zatím poslední verze závěrů summitu připravená diplomaty, kterou má ČTK k dispozici, hovoří o „konceptu regionálních vyloďovacích platforem“, které by vznikly v těsné spolupráci se státy mimo EU a mezinárodními organizacemi, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). „Podobné platformy umožní rychlé a bezpečné rozlišení mezi ekonomickými migranty a těmi, kdo mají nárok na mezinárodní ochranu, s plným respektem k mezinárodnímu právu,“ stojí v závěrech schůzky. Diplomaté přitom v neoficiálních rozhovorech odhadují, že v nynějším migračním toku přes Středozemní moře je přes 90 procent migrantů ekonomických. Zprávy o jejich rychlém a hromadném návratu domů by přitom mohly působit také „psychologicky“ a být tedy jasným signálem pro podobné lidi, že cesta do Unie je zbytečná. Ona desetina s právem na mezinárodní ochranu by následně mohla být zařazena například do dobrovolných programů legálního přesídlování, které v rámci migrační krize unijní země zahájily.

Chmelař: Nebavíme se o kvótách, o nějakých relokacích, ale jaké zaujmout konkrétní řešení na vnější hranici, kolik například prostředků na to má směřovat.

Podle Chmelaře je ale celý plán teprve na začátku a je stále velmi citlivý, kromě jiného také kvůli vyjednávání právě s těmi – pravděpodobně severoafrickými – státy, kde by měla být střediska umístěna.

Země by měly zamezit druhotným pohybům migrantů po EU

Summit se tedy podle textu navržených závěrů i podle Chmelařových dnešních slov bude výrazně soustředit na vnější řešení migrační problematiky. „Některé státy mají větší ambice, některé menší, ale týká se to druhotných pohybů. Nebavíme se o kvótách, o nějakých relokacích, ale jaké zaujmout konkrétní řešení na vnější hranici, kolik například prostředků na to má směřovat,“ uvedl Chmelař poté, co dnes o přípravě čtvrtečního summitu jednal s ministry členských zemí, kteří mají unijní problematiku na starosti. Německo a ostatní země, kam migranti míří, mají velký zájem na určitých, v případě potřeby i dvoustranných či trojstranných opatřeních umožňujících přímo od hranic vracet ty migranty, kteří už o azyl požádali jinde v Unii. Návrh závěrů v této souvislosti uvádí, že země by měly zamezovat druhotným pohybům všemi dostupnými právními prostředky a úzce v této věci spolupracovat. Už v neděli se právě o této věci v Bruselu bavilo 16 premiérů a prezidentů EU na neformálním jednání svolaném Evropskou komisí. Žádné konkrétní závěry ale schůzka neměla.

Dublin zůstává nedořešený

Podle českého státního tajemníka bude Německo, kde kancléřka Angela Merkelová čelí kvůli migraci vážné politické krizi, podobné řešení prosazovat. Pokud se to nepodaří, Chmelař čeká, že Berlín přijde s opatřeními, která možná budou mít vliv i na plynulost přeshraniční dopravy. „To je samozřejmě věc, kterou nikdo nechce,“ podotkl Chmelař.Dohoda o migraci Dublin IV je na dosah, Merkelovou budou tlačit ke kompromisu, říká odborník. Více >>>>O způsobech jak zamezit přesunům migrantů uvnitř EU se summit podle něj bavit bude. Na případnou rámcovou dohodu premiérů a prezidentů pak ale bude muset navázat konkrétní jednání ministrů spravedlnosti a vnitra. Poslední verze závěrů vrcholné schůzky se zmiňuje také o dalším osudu reformy dublinského systému, v jejímž rámci se už dva roky státy nedokážou shodnout na možnosti povinného přerozdělování migrantů mezi zeměmi bloku v případě krize v jedné z nich. Loni v prosinci dal summit úkol nyní končícímu bulharskému předsednictví, aby ohledně dublinské reformy našlo konsensus. Nyní sice závěry připomínají, že část novel je blízko dokončení, v oblasti „rovnováhy mezi odpovědností a solidaritou“, čili právě okolo kvót je však třeba další práce. Rakouské předsednictví má v práci pokračovat. Úkol, aby reformu uzavřelo, ale Vídeň od summitu ve čtvrtek podle návrhu závěrů nedostane.