Evropské země nyní čelí největší výzvě v oblasti energií od dob plynové krize v roce 2009. Řešení leží nejen na bedrech EU, ale i na jednotlivých členských státech, včetně Česka.Česká republika patří společně s Lotyšskem či Dánskem k zemím, které zaznamenaly nejvyšší skok v cenách elektřiny. Podle dat evropského statistického úřadu Eurostat činil meziroční nárůst v České republice 62 %.
A situace není jiná ani na trzích s jinými komoditami. Například ceny plynu pro domácnosti se zvyšovaly v celé EU, nejvíce pak v Estonsku (o celých 154 %). Česko se umístilo v žebříčku nárůstu cen plynu pro domácnosti až na desátém místě. Jedinou zemí, které se ceny plynu meziročně o půl procenta snížily, bylo Maďarsko.
Raketově ceny rostly nejen na účtech domácností, ale i firem. S problémy se potýká zejména energeticky náročný průmysl. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) proto v reakci na rostoucí ceny navrhlo program pomoci pro velké firmy.
„Firmy, na které se nevztahuje zastropování cen energií, mohou žádat o dotaci. Předpokládaná alokace programu je až 30 miliard korun,“ upřesnil detaily programu ministr průmyslu a obchodu
Jozef Síkela (za STAN).
Tuto mimořádnou pomoc určenou velkým firmám zasaženým růstem cen energií v souvislosti s ruskou invazí minulý týden schválila Evropská komise. Jedná se totiž o státní pomoc, kterou musí evropské orgány schválit v rámci zachování spravedlivé hospodářské soutěže v EU.
Evropská komise dala zelenou české vládě v pomoci velkým firmám, které zasáhla krize
V čem spočívá dočasný krizový rámec?
Evropská komise povolila státům dotovat firmy skrze tzv. dočasný krizový rámec. Jeho cílem je poskytnout veřejnou podporu podnikům zasaženým hospodářskými dopady ruské agrese a následných sankcí.
Členské státy mohou skrze krizový rámec společnostem částečně kompenzovat dodatečné náklady, které vznikly v důsledku výjimečného zvýšení cen plynu a elektřiny. Učinit tak mohou v jakékoli formě, například skrze přímé granty.
Tuto možnost využilo i Německo, když přišlo s plánem na hospodářský stabilizační fond, který má k dispozici až 200 miliard eur (takřka pět bilionů korun) na regulaci vysokých cen energií. Řada evropských států tento krok kritizuje, protože podle nich získají německé firmy konkurenční výhodu oproti firmám z jiných evropských států.
„Za běžného režimu je veřejná podpora v EU velmi omezená. Pravidla tzv. dočasného rámce ale umožňují členským státům intervenovat naprosto netržně do odvětví, která jsou postižená,“ okomentoval rozvolnění pravidel státní podpory europoslanec
Ondřej Kovařík (ANO, Renew Europe).
Evropská unie podle něj na rozdíl od států v oblasti koncových cen intervenovat neumí. Evropská komise sice již navrhla stanovit tzv. cenový strop pro plyn, ten se však týká prodejní ceny plynu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF). Nejvyšší cena má činit 275 eur za megawatthodinu, opatření však zatím nemá podporu členských států. Navíc není jasné, jak se pak odrazí v cenách pro spotřebitele a firmy.
„Kde (EU) intervenovat umí a kde si myslím, že Evropské unii chybí akčnost, je design trhu s energiemi,“ myslí si europoslanec Kovařík. Reformu trhu s energiemi Evropská komise teprve připravuje, ke změně tak dojde nejdříve v příštím roce.
„Je pravda, že díky nastavení fungování trhu s energiemi jsme měli posledních deset let netypicky levné energie. Na druhou stranu se ukazuje, že ten systém nebyl připravený na situace, kdy dochází k nějakým vnitřním či vnějším šokům. Otázkou je, jak systém nastavit tak, aby se objevily nějaké brzdy, které by ten trh v tu chvíli například pozastavily, v případě, že začne znovu docházet k podobným výkyvům,“ dodává.
Národní a evropská opatření se musí kombinovat
Podle Kovaříka je nejefektivnějším řešením situace vhodná kombinace národních a evropských řešení. „Myslím si, že je to o vhodné rovnováze těchto opatření.“
Evropská komise už v říjnu loňského roku představila soubor opatření sloužících k řešení energetické krize. Tzv.
tool box má za úkol posilovat odolnost vůči budoucím cenovým otřesům. Státy si mohou vybírat jak z krátkodobých vnitrostátních opatření, která zahrnují například nouzovou podporu příjmů domácností, tak i ze střednědobých opatření zacílených na dekarbonizovaný a odolný energetický systém.
Kromě poskytnutí finanční pomoci od MPO pomáhá Česká republika i dalšími opatřeními – například zastropováním cen energií. Vláda už jej schválila v případě domácností a nově by se ho měly dočkat i velké firmy. Jak ale informoval ministr Síkela, i toto opatření je potřeba notifikovat Evropské komisi.
Do mozaiky národních a evropských řešení zapadá i daň z mimořádných zisků energetických, petrolejářských a těžebních firem a bank – tzv. windfall tax. Na jejím zavedení se dohodla celá EU, v Česku pak bude dle rozhodnutí vlády činit její sazba 60 procent a platit má od roku 2023 až do roku 2025. Právě doba platnosti byla v minulých týdnech předmětem sporu vládní koalice. Pirátská strana totiž navrhovala její zavedení zpětně, již od září 2022.
Kromě tohoto zdanění vypisují české instituce dotace pro domácnosti, aby se jich v budoucnu cenové výkyvy na trhu s energiemi tolik nedotýkaly. „Státní fond a celá řada krajů má vypsané výzvy na montáž tepelných čerpadel do domácností. Jedná se o evropské prostředky, které lze eventuálně ještě posílit. V tom EU může intervenovat,“ potvrzuje Kovařík.
Zároveň ale dodává, že se nejedná o řešení, která mohou energetickou krizi vyřešit ze dne na den. „Jedná se o dlouhodobé investice na to, aby se nás tyto situace nedotýkaly v takové míře, jako teď,“ uzavřel europoslanec.
V zimě budeme pod tlakem, musíme ale držet správný kurz a rozvíjet obnovitelné zdroje, říká předseda Výboru regionů
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
