Asistenční mise EUMAM Ukraine, která nese výraznou českou stopu, už pomohla vycvičit více než 85 tisíc příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. Do budoucna by se mohla rozšířit přímo na území napadeného státu.
Státy Evropské unie hledají už od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu před necelými čtyřmi lety všechny možné způsoby, jak napadené zemi pomoci. Kromě politické podpory, peněz a dodávek humanitární pomoci nebo zbraní mezi ně patří také výcvik ukrajinských vojáků, který probíhá v rámci asistenční mise EUMAM Ukraine (European Union Military Assistance Mission) od října 2022.
„Cílem mise je posílit vojenské schopnosti ukrajinských ozbrojených sil, aby mohly bránit územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, a chránit civilní obyvatelstvo,“ píše české ministerstvo obrany.
Veškerý výcvik probíhá na půdě států Evropské unie. Nějakým způsobem se dosud zapojilo nebo nabídlo své kapacity 24 z nich, a to včetně Česka. Potřebné vybavení poskytují samy státy, ale financuje se z tzv. Evropského mírového nástroje (EPF).
EUMAM Ukraine je nejrozsáhlejší výcvikovou misí ukrajinských vojáků na světě. Jak ve své analýze v časopise European Security argumentují výzkumníci Julian Romanyšyn a Julian Bergmann, mise za svůj bezprecedentní rozsah a komplexnost vděčí hlavně tlaku úřadu vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku a diplomatické službě EEAS, které převzaly iniciativu a prosadily ji navzdory rozporuplným názorům mezi členskými státy Unie.
„Toto zjištění ilustruje význam bruselských aktérů při prosazování bezpečnostní a obranné politiky EU v době existenční bezpečnostní krize v Evropě,“ dodávají výzkumníci.
Co už se povedlo
Jak velký rozsah tedy mise má? Původně měla trvat dva roky a poskytnout specializovaný výcvik 30 tisícům příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. Později byla ale prodloužena až do 15. listopadu 2026 a dosud pomohla vycvičit 85 200 ukrajinských vojáků a dalších pracovníků armády.
EU zatím na misi skrze Evropský mírový nástroj poslala 610 milionů eur (14,8 miliardy korun) – 435 milionů na samotný výcvik a 175 milionů na potřebné vybavení.
Mise probíhá hlavně ve vojenských zařízeních v Německu a Polsku a má za cíl poskytovat komplexní výcvik na všech úrovních operačních a velitelských činností, od odminování přes údržbu zbraní až po přípravu praporů.
Jako příklad může posloužit mnohonárodní specializované Velitelství výcviku (ST-C) v německém Strausbergu. V tomto „hubu“ spojují při výcviku ukrajinských vojáků své síly státy z EU i mimo EU, například USA, Norsko nebo Spojené království.
„Od výcviku v oblasti systémů protivzdušné obrany Patriot a Gepard až po odborné znalosti o tancích Leopard a Leopard 1, ukrajinští vojáci získali pokročilé dovednosti nezbytné pro ochranu svého vzdušného prostoru, infrastruktury a operací na frontě,“ popisuje web mise podobu výcviku v Německu. Ukrajinská armáda se zde prý učí také lépe koordinovat dělostřelectvo nebo využívat virtuální realitu.
Jak ve své analýze z prosince 2025 píše Federico Favia z výzkumného oddělení evropské organizace na podporu spolupráce a interoperability armád členských států EU (Finabel), mise EUMAM Ukraine se může i přes své zjevné úspěchy dál zefektivňovat a adaptovat na měnící se realitu na frontě.
„Zatímco mise se zaměřuje především na výcvik s vojenským vybavením vyrobeným v Německu, země EU dodaly na Ukrajinu zařízení z různých zdrojů, včetně pěti různých modelů bojových tanků. Tato nejednotnost brání výcvikovým snahám a mohla by být částečně zmírněna zajištěním lepší koordinace a jednotného dohledu nad rámcem zadávání veřejných zakázek a výcvikovými programy EU,“ zní jedno z Faviových doporučení.
Česká stopa
S výcvikem pomáhá i Česko, a to několika způsoby. Přímo na českém území (tzv. stacionární část) probíhá hlavně základní příprava ukrajinských vojáků, ale také „výcvik specialistů v odbornosti ženijní, zdravotní, přesné střelby, v ochraně proti zbraním hromadného ničení (chemici) a také v použití bezpilotních prostředků.“
Pak ale existují také mobilní týmy, které vyjíždí na území jiných států EU (tzv. mobilní část). Mobilní výcvikový modul působí v Polsku a od loňského roku také v Německu. Tyto týmy se soustředí na stejné úkoly jako stacionární část, navíc se ale podílí na „výcviku zaměřeném na komplexní úkoly v neznámém terénu, městské zástavbě a v zákopových systémech“.
„Mobilní týmy a skupiny vyjíždí do prostorů nasazení zpravidla na pět týdnů a pak se vrací zpět do České republiky k obnově sil a ošetření techniky a materiálu. Následně opět vyjíždí cvičit další skupiny ukrajinských vojáků,“ vysvětluje rezort obrany.
Poslední podoba českého zapojení jsou tzv. úkolová uskupení, která se mění každý rok. Letos jde tedy o v pořadí už čtvrté, tentokrát ho vede majorka Jana Sedláčková. Jádro aktuálního úkolového uskupení je 15. ženijní pluk v Bechyni, který je doplněný o vojáky 43. výsadkového pluku v Chrudimi, specialisty na ochranu proti zbraním hromadného ničení z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci a specialisty na bezpilotní prostředky z 53. pluku průzkumu a elektronického boje.
„Jednotlivými příslušníky dále přispívají i ostatní složky napříč armádou. Velmi důležitou součástí úkolového uskupení jsou také tlumočníci z řad vojáků Armády ČR, bez kterých by výcvik nebyl možný,“ doplňuje ministerstvo obrany.
Co se plánuje
Ve druhé polovině loňského roku se začalo mluvit o tom, že by se asistenční mise EUMAM Ukraine mohla dál rozšířit. Kromě pomoci s monitorováním hranic, asistence pro válečné veterány nebo podpory kybernetické odolnosti by mohlo jít hlavně o zahájení výcviku přímo na Ukrajině.
Jak píše RadioFreeEurope s odkazem na dokument hodnotící dosavadní průběh mise, v západní části válkou zasažené země už dokonce vznikají tři výcviková centra, ale žádné z nich zatím není plně funkční kvůli nedostatečné infrastruktuře a absenci kvalifikovaných instruktorů ze zahraničí.
Pokud se mise skutečně rozšíří na území Ukrajiny, stane se tak pouze po vyhlášení příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Jak na podzim upozornila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas, státy EU, které musí upravení mandátu jednomyslně odsouhlasit, se zatím neshodnou na tom, jak postupovat. Zatímco jedna skupina chce se schvalováním změn počkat až na příměří, druhá volá po zahájení příprav už teď a po spuštění nové podoby mise okamžitě po tom, co se Ukrajina a Rusko „usmíří“. Přítomnost zahraničních instruktorů by pak mohla fungovat jako jedna z nejsilnějších bezpečnostních garancí pro Kyjev.
„Rozšíření mandátu mise o výcvik ukrajinských vojáků na jejich vlastním území, jak nedávno navrhla vysoká představitelka EU Kaja Kallas, by vyslalo silný signál o neochvějné podpoře,“ věří Federico Favia z organizace Finabel.
Pokud jde o nejaktuálnější informace související s misí, 22. ledna proběhlo koordinační setkání v rámci Operational Force Development Framework (OFDeF), kde se sešly instituce EU, členské státy, Ukrajina a mezinárodní partneři. Diskutovaly o prioritách jako logistická odolnost, bezpilotní systémy, zdravotnická podpora a efektivita velení. Cílem bylo sladit podporu s aktuálními potřebami Ukrajiny a minimalizovat duplicity.
