Tento článek je součástí Special Reportu: Volby 2025: Zaměřeno na Evropu
Členství v EU a NATO je v koalici Spolu věc, o které se vůbec nediskutuje, říká v předvolebním rozhovoru jednička kandidátky Spolu v Pardubickém kraji a ministr zeměděleství za KDU-ČSL Marek Výborný. Jak podle vás Evropská unie a evropská problematika rezonuje v předvolební kampani? Jak to vnímáte – je Evropa a členství Česka v EU téma voleb? Jednoznačně ano. Vidíme tady bohužel radikály a extremisty, kteří zpochybňují naše členství v euroatlantických strukturách. Jak v Evropské unii, tak v Severoatlantické alianci. Když jsem viděl záběry z Polska – našeho spojence, partnera a sousedního státu, který žije v míru od druhé světové války –, že se v jeho vzdušném prostoru pohybovaly ruské nepřátelské drony, tak to jednoznačně ukazuje, že toto je téma. A že nesmíme podlehnout výkřikům extremistů, kteří zpochybňují naše ukotvení v těchto strukturách. Já se nechci zařadit po bok Maďarska nebo Slovenska, to by bylo i bezpečnostní ohrožení České republiky. Znamená to, že bezpečnostní a hodnotová rovina EU je pro vás to stěžejní?Je to součást našeho ukotvení. Svět v posledních letech bohužel provází geopolitické turbulence. V takové době můžeme mít sebelépe připravený program s rozsáhlým budováním dálnic a vysokorychlostních tratí a s intenzivní podporou vědy a výzkumu, ale když nebude zajištěn základní bezpečnostní rámec, abychom mohli žít v míru a bezpečí, tak to všechno bude zbytečné. Bezpečnostní rámec v rámci Severoatlantické aliance i Evropské unie je důležitý. Jaké jsou hlavní priority koalice Spolu, pokud jde o Evropskou unii? V koalici jsou strany, které jsou více či méně skeptické vůči prohlubování evropské integrace… Pro nás je to věc, o které se vůbec nediskutuje. Vůbec nezpochybňujeme to, že jsme součástí evropského společenství. Těch obchodních i bezpečnostních struktur, které Českou republiku ochrání například ve velmi komplikovaných jednání o clech. Je důležité, abychom dokázali udržet jednotu Evropy. Odmítáme, aby se vytvářelo jakési východní oddělené křídlo, které bude pošilhávat směrem do Moskvy, zpochybňovat naše vazby a oslabovat i naši ekonomickou a obchodní sílu v rámci celé Evropy. Hlas pro ANO je hlas i pro další strany
Máte reálnou obavu, že by po volbách Česká republika mohla na tuto cestu uhnout a přidat se k Maďarsku a Slovensku, které narušují jednotu Evropské unie? Ano, je to samozřejmě reálný scénář, protože Andrej Babiš se nikdy nedistancoval od spolupráce s bolševiky, kteří se schovávají ve Stačilo!, ani s radikály z SPD a PRO, kteří říkají, že jejich hlavní cíl je vypsat referendum o členství v Evropské unii a NATO. Každý, kdo nechce zpochybňovat naše ukotvení v těchto důležitých ekonomických, obchodních, ale také hodnotových a bezpečnostních strukturách, musí jasně vědět, že hlas pro hnutí ANO je hlas pro balíček. Balíček, který obsahuje i ty, kteří pokukují po Rusku a kteří nás chtějí vyvést z evropských a severoatlantických struktur.Evropská komise chce osekat dotace a měnit pravidla pro zemědělcePojďme ke konkrétnímu evropskému tématu. V červenci Evropská komise zveřejnila návrh víceletého finančního rámce EU a jeho součástí je i návrh k nové společné zemědělské politice EU po roce 2028. Jste spokojen s tím, co Evropská komise navrhla nebo byste uvítal radikální úpravy? Určitě jsou potřeba změny, ale ne radikální. Nejsem zcela spokojený, tak jako není spokojeno dalších 26 ministrů zemědělství, se kterými jsme o návrhu hovořili už v létě a budeme v té diskuzi pokračovat. Zatím jsme na začátku a máme před sebou minimálně 15 měsíců diskuzí. To, co Komise představila je základ pro začátek té debaty, ale nemůže to být výsledek. To by podle mě jinak mohlo ohrozit potravinovou bezpečnost. Zemědělský rozpočet musí být součástí bezpečnostní strategie Evropy, protože evropskou populaci je potřeba zajistit nejenom z hlediska kritické infrastruktury, jako je voda a energie, ale i z hlediska potravin. Co byste tedy chtěl změnit? Je na místě otevřít celou řadu témat. Zaprvé výši zemědělského rozpočtu, který je snížen z nějakých 382 miliard na 300 miliard. Určitě by pomohlo jeho navýšení. Zadruhé se musíme velmi vážně bavit o tom, jestli je rozumné v rámci víceletého finančního rámce zemědělský rozpočet zahrnout do jedné národní obálky vedle kohezní politiky a dalších zdrojů pro ČR. To může být problematické v tom, kolik z jedné národní obálky opravdu zemědělství dostane v různých členských státech. Nechci, aby se ze zemědělských rozpočtů stal souboj o to, kdo dá víc. Spodní hranice financování je nastavena na 30 %, to je v pořádku. Ale měla by být stanovena i horní hranice. Aby se minimalizovalo riziko, že budeme soupeřit s Polskem či s Dánskem kolik dáme na společnou zemědělskou politiku z národních zdrojů. Zatřetí musí také pokračovat dramatické zjednodušování, osekávání veškeré administrativy, počtu kontrol, byrokracie spojené s různými podmínkami pro zemědělce a podobně. V tom jsme na dobré cestě. První zjednodušení na jaře představil komisař pro zemědělství Christophe Hansen, druhé teď připravuje komisařka pro životní prostředí Jesikka Roswall a já dělám všechno pro, abychom znovu otevřeli nařízení o odlesňování. To považuji za modelový příklad legislativy, která neplní účel toho, proč vznikla. Proč?Samozřejmě mi vadí dramatické odlesňování v Brazílii nebo v jihovýchodní Asii, v pralesích. V České republice ale reálně zalesňujeme. Asi 15 000 000 kubíků ročně vykácíme, vytěžíme, a 23 000 000 je dřevní přírůstek. Takže u nás ten problém není. Proč bychom tedy měli naše lesníky, naše chovatele skotu a další prodejce zatížit systémem, který bude znamenat dramatickou administrativní zátěž. Jaká je tedy podle Vás šance, že se v případě nařízení o odlesňování něco změní?Jednáme teď úrovni nejenom úřednické, ale i politické. Snažíme se získat podporu dalších států. Čili cesty jsou možné asi čtyři. Zaprvé, že by nařízení začalo bohužel od 1. ledna platit bez jakýchkoliv úprav. To se doufám nenastane. Druhá možnost je, že se odloží. Třetí cesta je, že se to otevře a odloží. To je za mě preferovaná varianta. Abychom v rámci nařízení prosadili vznik čtvrté kategorie států s minimálním rizikem odlesňování, kam by patřila i Česká republika, kde by se snížil veškerý administrativní proces. A čtvrtá varianta je úplně to nařízení zrušit, což podle mě není reálné.
Agri brief: Velká obchodní katastrofa

