Průzkumu se zúčastnilo 333 především menších a středních firem. Mezi respondenty převažovaly firmy z oblasti služeb (44%), necelou třetinu tvořily výrobní firmy (44%), dalších 15% firmy poskytující poradenství v oblasti fondů a programů EU. Zbylých 13% byly firmy obchodní.
Zájem o možnost získání dotace projevují až na úplné výjimky téměř všechny české firmy (94%), přičemž s jejich praktickým získáváním má zkušenost polovina firem (54%). Úspěšnost při podávání přihlášek projektů je proměnlivá. Mezi respondenty se nenašel takový, který by byl úspěšný ve 100 % případů. Jako hlavní důvod neúspěchu při předkládání projektů firmy uvádějí, že na projekt již nezbyly peníze z důvodu přemíry projektových žádostí a s tím souvisejícím vyčerpáním rozpočtu (56%). Jako druhý nejčastější důvod neúspěchu uvádějí firmy netransparentnost ve výběru projektů (35%) následovaný špatně nastavenými kritérii pro výběr projektů (26%).
Firmy vnímají fondy a programy Evropské unie vesměs pozitivně. Celé dvě třetiny respondentů (66%) uvedly, že jsou potřebným nástrojem podpory regionálního a všeobecného hospodářského rozvoje. Necelá třetina (30%) zastává názor, že jsou prospěšné, ale jen některé z nich. Firmy si hlavně cení toho, že díky fondům a programům Evropské unie mohou uskutečnit projekty, které by jinak vůbec nerealizovaly, případně realizovaly v menším rozsahu.
„Je důležité, aby české firmy dosahovaly v čerpání prostředků z těchto zdrojů minimálně takových úspěchů, jako jejich zahraniční protějšky. I tyto faktory se podílí na celkové úrovni konkurenceschopnosti našich podnikatelských subjektů. Hospodářská komora si je této potřeby velmi dobře vědoma a připravila proto projekt dotovaného poradenství v oblasti evropských fondů a IT rozvoje pod názvem GetIT,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek.
Co se týče znalosti jednotlivých fondů a programů Evropské unie, jednoznačně vítězí strukturální fondy nad komunitárními programy. Více než polovina respondentů uvedla, že zná Operační program Průmysl a podnikání (55%) a Operační program Rozvoj lidských zdrojů (55%). Znalost Společného regionálního operačního programu (46%) a předvstupních programů PHARE, ISPA a SAPARD je jen o málo menší (45%). Z komunitárních programů znají firmy nejvíce programy podporující rozvoj lidských zdrojů a mobilit jako jsou Leonardo, Socrates, apod. (30%) a v oblasti výzkumu, vývoje a inovací jakou jsou 6. rámcový program nebo EUREKA (22%). Znalost ostatních programů je spíše zanedbatelná.
„Z našich zkušeností vyplývá, že české firmy se již velmi dobře orientují v oblasti strukturálních fondů. Bohužel však poněkud zapomínají na to, že existují i další fondy spravované centralizovaně, většinou přímo Evropskou komisí. V celé řadě z těchto fondů budete uchazeče z České republiky hledat marně, často v nich nefigurují ani jako partneři“, říká Blanka Jakubcová, ředitelka CEBRE.
Z průzkumu také vyplynula mnohá doporučení pro nastavení systému fondů a programů Evropské unie pro další programovací období, tedy léta 2007 – 2013. Doporučení se týkají nejen strukturálních fondů, ale i komunitárních programů. Podnikatelé jednoznačně doporučují stanovit jasná pravidla hry. Podmínky jednotlivých programů by měly být známy v patřičném předstihu a neměly by se měnit. Dalším podstatným faktem, který by usnadnil podnikatelům orientaci v této oblasti, je určité sjednocení podmínek pro jednotlivé programy a opatření. Manažeři by tak nemuseli podrobně pátrat po podmínkách každého jednotlivého fondu či opatření. Řada respondentů se také shodla na tom, že podmínky pro účast v programech musí být co možná nejjednodušší. Názorným příkladem je vyžadování povinných příloh, které stejně zase vystavují státní úřady. Zkrácení lhůt nutných pro schvalování projektů by také bylo vhodné. Na současném nastavení fondů a programů Evropské unie kritizují podnikatelé také příliš málo prostředků směřujících do podnikatelské sféry, přílišný důraz na měkké výdaje a problémy se spolufinancováním, které se objevují především u malých a středních firem. Specifickým problémem komunitárních programů jsou potom požadavky na minimální počet partnerů, kteří musí navíc být z různých členských zemí.
Firmy také odpovídaly na otázku, do jakých oblastí by podporu z fondů a programů směřovaly do budoucna. Jednoznačnou prioritou jsou investice do výzkumu, vývoje a inovací, pro než se vyslovily téměř tři čtvrtiny firem (71%). Více než polovina firem se shodla i na následujících oblastech – rozvoj lidských zdrojů (57%), podpora investic vynucených legislativou Evropské unie (51%), budování infrastruktury (51%), podpora začínajících firem (50%).
Hlavním zdrojem informací jak všeobecného rázu, tak i konkrétních vypsaných výzev v rámci jednotlivých fondů a programů je Internet (60%) a informační portál Ministerstva pro místní rozvoj www.strukturalni-fondy.cz (59%). Podstatnými zdroji informací jsou také jednotlivá ministerstva (57%) a agentura CzechInvest (47%). Důležitou, avšak již poněkud menší roli v informování firem o fondech a programech, hraje denní tisk (37%), odborný tisk (28%) a informace poskytované hospodářskými komorami (22%).
Z navrhovaných možností podpory firem při ucházení se o dotace z fondů a programů Evropské unie se největšímu zájmu těší cílený monitoring aktuálně vypsaných výzev pro předkládání projektů (54%) a možnost předběžného posouzení vhodnosti programů EU s ohledem na chystaný projektový záměr (53%). O tyto dvě možnosti podpory projevila zájem více než polovina manažerů. Manažeři firem by také ocenili větší pomoc vyhlašovatelů programů při zpracování a přípravě projektové žádosti (44%). Větší všeobecná informovanost o strukturálních fondech i komunitárních programech by také nebyla na škodu (33%). Zájem o služby externích konzultantských firem projevila jen čtvrtina respondentů (26%). Reálné zkušenosti s využitím externích poradenských firem při přípravě projektu má čtvrtina firem (27%), z nichž dvě třetiny jsou s touto spoluprací spokojeny.
Mediálním partnerem průzkumu byl Euractiv.cz.
