Jak udržet stabilní frekvenci v síti s vysokým podílem obnovitelných zdrojů? Ve svém komentáři se nad tím zamýšlí odborník na energetiku Milan Šimoník.
Byl jsem pozván diskutovat na konferenci EGÚ Brno na téma „Jaké budeme mít zdroje elektřiny?“. Je zřejmé, že za 20–30 let bude energetika vypadat podstatně jinak. Více OZE i malých zdrojů, flexibilita na straně zdrojů i spotřeby, elektrifikace a integrace sektorů tepla a dopravy s elektroenergetikou – akumulace elektřiny do baterií i tepelných zásobníků, rozšíření elektrické trakce, atd., to vše s cílem maximálního využití již dobře předvídatelné, ale proměnlivé výroby ze slunce a větru.
Stále se setkávám s argumentem, že systém s vysokým podílem OZE nemůže fungovat, protože budou chybět rotační hmoty, které svou setrvačností přispívají ke stabilitě frekvence. Tuto službu síti dnes přirozeně (a zdarma) poskytují konvenční zdroje i některé OZE zdroje (biomasové či bioplynové). Dle DENA se do budoucna předpokládá využití rotačních hmot i u větrných elektráren (další možností pak je, stejně jako u konvenčních elektráren, snížením výkonu vytvořit rezervu pro poskytování běžných podpůrných služeb – primární a sekundární regulace či minutové zálohy).
K řízení frekvence však začínají být využívány i nepřímo připojené zdroje, jako jsou fotovoltaické elektrárny či baterie. U malých lokálních sítích (microgrids) jsou již nyní k dispozici frekvenční měniče, které dokáží reagovat v řádu desítek a stovek milisekund a udržet tak frekvenci v požadovaných mezích i bez rotačních hmot. Distribuční sítě budou stále důležitějším spojovacím článkem mezi zdroji a spotřebiteli. Je proto pozitivní, že se postupně rozbíhají práce na konkrétních opatřeních akčního plánu pro smart grids.
A v souvislosti s rozšiřováním dálkových HVDC vedení i DC bateriových a FV systémů se po sto letech vrací otázka: Je lepší střídavý nebo stejnosměrný proud?. Ve stejnosměrné síti bychom rotační hmoty nepotřebovali vůbec.
Další autorovy komentáře lze najít na webu Energetika v souvislostech.