Podle maltského listu von der Leyen vládě navrhla, aby nominovala dosavadní eurokomisařku Helenu Dalli, což ale kabinet nechce. Jak napsal bruselský server Politico, Malta přitom není jedinou zemí, na kterou šéfka EK naléhá, aby svou nominaci změnila. Podle zdrojů serveru je strategie von der Leyen jasná: nabídnout členským zemím (zejména těm menším) „lepší“ portfolio výměnou za to, že pošlou do Bruselu ženu.
Šéfka unijní exekutivy již v červenci požádala členské státy, aby navrhly vždy muže a ženu, aby si z dvojice mohla vybrat a aby následně měla v komisi rovnocenné zastoupení obou pohlaví. Se dvěma jmény ale zatím nepřišel žádný stát. Pravdou nicméně je, že všechny, až na jeden, své nominace se šéfkou komise probíraly předem, teprve poté svůj návrh zveřejnily. Jedinou zemí, která bez konzultace s Bruselem jméno oznámila, bylo podle zdrojů ČTK Irsko. To nominovalo bývalého ministra financí Michaela McGratha.
Česko již dříve rozhodlo, že kandidátem na příštího českého eurokomisaře bude ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V dosluhující Evropské komisi ČR zastupuje Věra Jourová.
Zatím by tedy v budoucí komisi podle dosavadních informací měly být von der Leyen z Německa a bývalá estonská premiérka Kaja Kallas, která získala podporu prezidentů a premiérů zemí EU pro pozici šéfky unijní diplomacie a bude zároveň místopředsedkyní EK. Dále finská vláda nominovala na příští komisařku již na začátku července dlouholetou europoslankyni Hennu Virkkunen, Švédsko vysílá do Bruselu současnou ministryni pro evropské záležitosti Jessiku Roswall, Španělsko si pro post eurokomisařky zvolilo současnou místopředsedkyni vlády Teresu Riberu a Chorvatsko oznámilo, že jeho kandidátkou bude dosavadní eurokomisařka Dubravka Šuica.
Jména kandidátů na eurokomisaře zatím oficiálně neoznámily tři země – Belgie, Bulharsko a Itálie. Čas mají do 30. srpna. Podle zdrojů ČTK ale šéfka EK nemá problém počkat pár dnů navíc, například v případě Bulharska či Belgie, které řeší vnitropolitické problémy.
Dánsko a Portugalsko představilo své nominanty
Dnes svého kandidáta oznámilo Dánsko a Portugalsko. Dánská vláda premiérky Mette Frederiksen navrhla do funkce ministra pro rozvojovou spolupráci a globální klimatickou politiku Dana Jørgensena. „Jsem si jistá, že bude dobrým komisařem pro Dánsko i Evropu,“ řekla premiérka o politikovi, který začínal svou kariéru jako poslanec Evropského parlamentu a pak byl ministrem zemědělství či životního prostředí.
Portugalská vláda pak navrhla Mariu Luís Albuquerque. Šestapadesátiletá. Albuquerque byla ministryní financí v době, kdy Portugalsko využívalo finanční pomoci „trojky“. V krátkém prohlášení portugalský premiér Luís Montenegro uvedl, že kandidátku vybral s podporou celé vlády v procesu, který proběhl „se vší skromností“.
Jakmile bude mít von der Leyen všechna jména, seznámí s nimi veřejnost. Očekává se, že se tak stane 11. nebo 12. září. Mezitím už se předsedkyně EK začala postupně scházet s jednotlivými kandidáty. O těchto setkáních Brusel podle mluvčího EK Erica Mamera nebude veřejně informovat, podle všeho už ale proběhly tři nebo čtyři. Schůzky se přitom budou týkat jen nováčků, nikoli eurokomisařů, kteří byli nominovaní opětovně.
„Proces výběru eurokomisaře je velmi náročný, šéfka Evropské komise má totiž jinou představu než členské státy, ty chtějí vyslat podle nich tu nejlepší osobu, která by mohla získat nejlepší portfolio, von der Leyen ale zároveň usiluje o komisi, která bude vyvážená, jak pokud jde o muže či ženy, tak i geograficky. A rovněž ji budou tvořit ti nejzkušenější odborníci,“ komentoval celý proces nejmenovaný zdroj. Země střední a východní Evropy přitom většinou usilují o portfolio obrany či bezpečnosti, zbylé země by pak chtěly „silné ekonomické portfolio“. „Dvacet silných ekonomických portfolii ale v nové komisi být nemůže,“ dodal tento zdroj.
Poté, co budou známá jména, budou muset eurokomisaři a eurokomisařky projít takzvaným grilováním, tedy několikahodinovým slyšením před europoslanci, jehož cílem je zjistit, zda jsou dostatečně kompetentní svou funkci vykonávat. Ani europoslanci nemohou kandidáta odmítnout kvůli jeho pohlaví, mohou tak učinit pouze tehdy, když zjistí, že nemá dostatečnou odbornost či zkušenosti.
V případě, že europoslanci nikoho neodmítnou, mohla by začít nová Evropská komise fungovat již od 1. listopadu. Spíše se ale čeká, že někdo „grilováním“ neprojde, takže se celý proces prodlouží a komise by mohla být funkční od 1. prosince letošního roku.