Německo a Česko se letos připravují na „velké“ volby, které můžou přinést významné změny pro ně i pro celou Evropu. Které další země obmění své vedení?
Politická mapa Evropy se pomalu proměňuje. V Rakousku sestavuje novou vládu reprezentant krajně pravicových Svobodných Herbert Kickl, rychlé střídání premiérů ve Francii naznačuje nestabilitu a možnou změnu ve vedení této země v blízké budoucnost, to samé může platit pro Španělsko, kde je rozhádaná levicová vládní koalice.
Některé změny jsou ale téměř jisté, například v Německu. Sociálně demokratickému kancléři Olafu Scholzovi se na konci loňského roku rozpadla koalice, a zemi tak 23. února čekají předčasné volby.
Průzkumy poměrně jasně ukazují, že Scholzova SPD nebude po volbách hlavní politickou silou, a také že se nezopakuje její trojhlavá spolupráce s liberály a zelenými. V nové spolkové vládě se tak velmi pravděpodobně objeví křesťanští demokraté CDU/CSU, kteří po několikaleté pauze v opozici míří s podporou nad 30 % zpět na výslunní a jejich šéf Friedrich Merz na kancléřskou židli. S kým ale novou vládu složí, zatím není jasné. Velmi slušný výsledek okolo 20 % si v průzkumech připisuje krajně pravicová AfD.
Ještě předtím, přesně 12. ledna, čekají volby na Chorvaty. V tomto případě se jedná o druhé kolo voleb prezidentských. V prvním kole na konci prosince dostali nejvíce hlasů stávající prezident Zoran Milanović, který má podporu opoziční sociálnědemokratické SDP, a Dragan Primorac, kterého nominovala vládní středopravicová HDZ. Podle průzkumů si jde pro poměrně jasné vítězství a znovuzvolení Milanović.
Na „neplánované“ volby se kromě Němců chystají také v Rumunsku, a to v květnu. Koncem loňského listopadu se konalo první kolo prezidentských voleb, ve kterých nečekaně vyhrál krajně pravicový a proruský kandidát Calin Georgescu. Druhé kolo ale nakonec neproběhlo, protože výsledky kontroverzně zrušil ústavní soud a nařídil volby nové. Objevily se totiž informace, že předvolební kampaň, hlavně na sociální síti TikTok, ovlivnil stát zvenčí, podle všeho Ruská federace. Jak ale upozorňuje web Politico, pokud Georgescu nedostane zákaz kandidovat, může si dojít pro vítězství i v opakovaných volbách.
Komise vyšetřuje TikTok kvůli možnému ovlivňování voleb v Rumunsku
V květnu si svého prezidenta vyberou také Poláci. Současná hlava státu a stoupenec opoziční strany Právo a spravedlnost Andrzej Duda už znovu kandidovat nemůže, mluví se tak o dvou jiných favoritech. V současné době platí, že historik Karol Nawrocki, nominovaný zmíněnou opoziční PiS, zaostává ve všech průzkumech za starostou Varšavy Rafalem Trzaskowským, kandidátem Občanské platformy, strany premiéra Donalda Tuska. Současná vláda by se tak mohla dostat do podobně komfortní pozice, jakou PiS zažívala mezi lety 2015 a 2023, kdy měla vládu i prezidenta.
„Politické zemětřesení“ pravděpodobně čeká na Českou republiku, kde by se chtěl zpět k moci dostat expremiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Ten má v zářijových či říjnových volbách do Poslanecké sněmovny ambici nejen vyhrát, ale vyhrát tak přesvědčivě, že nebude k sestavení vlády nikoho potřebovat. I kdyby se mu to nepodařilo, nespokojenost s výkonem aktuální vlády Petra Fialy z ODS může znamenat, že výrazně uspějí další opoziční uskupení jako SPD, Motoristé sobě nebo Stačilo, a Babiš (nebo jiný premiér z ANO) tak může sestavit většinu s některým z nich.
Pro současnou vládní čtyřkoalici (ODS, KDU-ČSL, TOP09, STAN) se jedná o téměř bezvýchodnou situaci. Pokud by se volby konaly teď, ani s „vyhozenými“ Piráty by neměla šanci získat poslaneckou většinu. Jak ale upozorňují někteří analytici, chování voličů se nedá úplně předvídat a poměrně velká část z nich se rozhoduje až na poslední chvíli, a to i o tom, jestli vůbec půjde hlasovat.
Pokud pomineme další typy voleb, například do vedení různých regionů nebo spolkových států, rok 2025 uzavře výběr prezidenta v Irsku, který musí proběhnout do konce října. Současná hlava státu Michael D. Higgins (nezávislý, dříve labouristé) už slouží druhé období, na řadu tak přijde někdo nový. Spekuluje se o tom, že by se o tuto pozici mohli utkat například bývalá irská eurokomisařka Mairead McGuinness (Fine Gael), bývalý taoiseach (premiér) Bertie Ahern (Fianna Fáil) nebo mezi nezávislými dokonce známý MMA bojovník Conor McGregor.