Visegrádskou čtyřku (V4) spojuje geografie i společná historická zkušenost.
Diskuse s odborníky a politiky z regionu však ukázala, že zájmy čtveřice středoevropských zemí jsou mnohdy odlišné.
Na rozchod zemí Visegrádu upozornil slovenský poslanec
Tomáš Valášek (PS). „Vrcholné období V4 bylo v podstatě v letech 2015-2016,“ poznamenal s odkazem na období, kdy země sjednocoval silný proti-migrační postoj. Dnes je však politická scéna výrazně odlišná. „Nedošlo k sjednocení těchto čtyř vlád. Politické cykly se rozcházejí,“ vysvětlil Valášek. Zatímco Maďarsko a Slovensko mají podle něj v současnosti euroskeptické vlády, Česko a Polsko se vydaly jiným směrem.
Navzdory těmto rozdílům však existují oblasti společného zájmu. „Jedna věc, na které se můžeme stále široce shodnout, je otázka rozšíření,“ uvedl slovenský europoslanec
Vladimír Bilčík, který také zdůraznil historický význam kolektivního tlaku V4 na integraci zemí do EU. Bilčík také zmínil kohezní fondy jako sdílenou prioritu, všechny čtyři země totiž chtějí z evropského rozpočtu těžit finanční zdroje pro regionální rozvoj.
Pragmatický přístup Maďarska
Dorka Takácsy, maďarská odbornice na zahraniční politiku z Centra pro euroatlantickou integraci a demokracii, popsala V4 jako „prázdnou skořápku“, která čeká na naplnění novým tématem. Přestože zemím může chybět hluboká politická jednota, stále existují praktické oblasti pro spolupráci. Takácsy poukázala na zemědělskou politiku jako na jednu z těchto oblastí, kde by společné úsilí mohlo být přínosné. Přiznala však, že sporné otázky, jako je Rusko a Ukrajina, hlubší spolupráci komplikují.
Pavlína Janebová, ředitelka výzkumu z české Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), zdůraznila, že česká vláda zvolila k V4 opatrný přístup. „Současná česká vláda opravdu nebyla příliš nakloněna prohlubování spolupráce ve V4,“ uvedla. Český postoj je podle ní ovlivněn snahou udržet si konstruktivní vztahy v rámci EU, zejména s ohledem na klimatickou politiku. I když Česko kritizuje některé aspekty Zelené dohody, Janebová poznamenala, že se snaží tyto obavy řešit konstruktivním způsobem, čímž se odlišuje od konfrontačního přístupu Maďarska.
Co dál?
Visegrád bude spolupracovat i nadále, ale pragmaticky a v konkrétních tématech, spíše než na základě hlubší politické jednoty. Jak zdůraznil Valášek, koordinace při obsazování vlivných pozic v institucích EU může představovat potenciální oblast spolupráce, proces ale komplikují odlišné politické představy a priority. Dynamiku V4 by mohl oživit případný návrat
Andreje Babiše do čela české vlády.
Dokud nebudou vlády zemí V4 opět na jedné vlně, jejich spolupráce se zřejmě prohlubovat nebude. Významnou překážkou je především odlišný přístup zemí k ruské agresi vůči Ukrajině, který štěpí Visegrád na dvě skupiny. Zatímco na jedné straně stojí Češi a Poláci podporující ukrajinský boj vůči agresorovi, na straně druhé jsou Slováci a Maďaři, kteří se k Rusku staví smířlivěji a akcentují potřebu mírových jednání.
Článek vznikl na základě debaty Evropské volby: Vítězství pro V4? uspořádané dne 19. června. 
