Veronika Vrecionová bude předsedkyní zemědělského výboru EP

Česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) usedne v čele zemědělského výboru Evropského parlamentu. Na úterní (23. července) ustanovující schůzi ji zvolila většina členů výboru. Vrecionová se tak stane nejvýše postavenou českou europoslankyní v současném funkčním období Evropského parlamentu. Jejím úkolem bude řídit agendu výboru a jednat s předsedy dalších výborů. „Je pro mě velkou ctí předsedat zemědělskému výboru, který má na starosti i rozvoj venkova. Věřím, že se v dnešní volbě zúročila i má dosavadní práce v zemědělském výboru, kde působím již od roku 2019,“ uvedla Vrecionová v tiskové zprávě. „V čele výboru se chci zaměřit zejména na potřebnou reformu společné zemědělské politiky, prosazovat snížení byrokratické zátěže zemědělců, podporovat malé a střední farmáře a budu také podporovat dobré životní podmínky zvířat,“ dodala s tím, že klíčový pro ní bude také rozvoj venkova. Vrecionová je známá tím, že podporuje tzv. zastropování zemědělských dotací, tedy stanovení maximální výše plateb pro velké agrární podniky. Podporuje naopak větší distribuci finančních prostředků směrem k menším a rodinným firmám. Původně se spekulovalo o tom, že by v čele zemědělského výboru měl usednout zástupce Polska, nakonec se však místo uvolnilo právě pro delegaci ODS. Dosud výboru předsedal německý europoslanec Norbert Lins z Evropské lidové strany. Vrecionová se tak stává teprve třetím českých europoslancem, který povede europarlamentní výbor. Dosud funkci zastával pouze Miroslav Ouzký (ODS), který předsedal v letech 2006 až 2009 environmentálnímu výboru, a Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Ten vedl v letech 2014 až 2019 výbor pro právní záležitosti.

Evropské zemědělství čelí výzvám

Výbor se bude v následujících letech zabývat budoucností evropské zemědělské politiky. Ta sice nedávno prošla reformou, při její implementaci se ale objevila řada problémů. Zemědělci například po zavedení nových monitorovacích systémů začali čelit dalšímu nárůstu byrokracie. Výzvou je také zavádění ekologických a klimaticky šetrných postupů při hospodaření, nebo celková ekonomická a sociální stabilita odvětví. Zemědělství v uplynulých letech zasáhla inflace a vysoké ceny energií, hnojiv či krmiv. Mezi další výzvy patří nízké výkupní ceny zemědělských komodit, tržní nestabilita vyvolaná ruskou válkou vůči Ukrajině či projednávané obchodní dohody EU s třetími zeměmi, které by mohly být pro řadu zemědělských sektorů nevýhodné. Zemědělci se obávají také vstupu Ukrajiny – zemědělské velmoci – do EU. To vše vedlo k masivním zemědělským protestům po celé Evropě, na což EU již v uplynulých měsících reagovala rozvolněním některých pravidel zemědělské politiky. Tato opatření jsou však pouze dočasná a bude otázkou, jak se bude nastavení zemědělských dotací vyvíjet dál – i s ohledem na přípravu nového dlouhodobého rozpočtu EU.