Kvalifikovaná většina v Evropské unii znamená, že pro schválení návrhu musí hlasovat alespoň 15 z 27 členských států. Zároveň je ale nutné, aby těchto 15 členských států reprezentovalo alespoň 65 procent obyvatel EU. Jak poznamenal server listu The Guardian, téměř jistě by to znamenalo, že by tento krok musely podpořit i velké země, jako například Německo.
„Ačkoli Izrael oznámil každodenní humanitární pauzu v bojích v Gaze a splnil některé ze svých závazků v rámci společné dohody o humanitární pomoci, situace zůstává vážná,“ napsala Komise ve svém prohlášení.
Začátkem července šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas uvedla, že Izrael souhlasil s rozšířením humanitárního přístupu do Gazy, včetně zvýšení počtu kamionů s pomocí a otevření dalších hraničních přechodů. EU zveřejnila šest požadavků a podle informací nejmenovaného unijního představitele je Izrael plní jen částečně. Veškeré informace z oblasti navíc není možné nijak nezávisle ověřit, protože Izrael zástupcům unijního ředitelství pro humanitární pomoc (DG ECHO) zatím neumožnil vstup do Gazy.
„Abychom mohli pracovat efektivně, musíme tam mít přístup,“ uvedl unijní zdroj. Jaký mají dopad na distribuci humanitární pomoci oznámené přestávky v bojích, je podle expertů zatím ještě příliš brzy soudit.
Rozhodnutí o Horizon Europe ovlivní účast izraelských subjektů v programu s názvem EIC Accelerator, který se zaměřuje na startupy a malé podniky a střední podniky s průlomovými inovacemi a vznikajícími technologiemi s potenciálem dvojího užití, například v oblasti kybernetické bezpečnosti, dronů a umělé inteligence. Opatření nicméně neovlivní účast izraelských univerzit a výzkumníků na společných projektech a výzkumných aktivitách v rámci programu Horizon Europe, dodala komise.
Izrael je jednou z nejúspěšnějších členských zemí programu a z 900 milionů eur přidělených od roku 2021 obdržel přibližně 200 milionů eur, z toho přibližně 135 milionů eur v půjčkách a 65 milionů eur v kapitálových investicích.