Tento článek je součástí Special Reportu: Evropské fondy v uhelných regionech
Karlovarský kraj by potřeboval být inovativnější, „chytřejší“ a ochotnější udávat technologické trendy – v těchto oblastech totiž dlouhodobě zaostává. Možná však svítá na lepší časy.
Každý český kraj trpí nějakými hlouběji zakořeněnými problémy. Konkrétně ten Karlovarský je z hlediska výzkumu, vývoje a inovací nejméně rozvinutým krajem v České republice vůbec. V regionu je nejnižší počet výzkumně-vývojových pracovišť, a stejně tak zde působí nejméně výzkumných pracovníků.
„Výdaje na výzkum a vývoj jsou koncentrovány dlouhodobě téměř výhradně do podnikatelského sektoru. Firmy jsou v Karlovarském kraji prozatím jediným tahounem inovačních a výzkumně-vývojových aktivit. Jejich inovační potenciál se ale nedaří naplno rozvinout,“ popsala nelichotivou realitu vedoucí odboru regionálního rozvoje kraje Jana Kaválková.
V regionu podle ní zcela chybí inovační lídři a firmy Karlovarského kraje obecně postrádají ambice udávat a spoluvytvářet technologické trendy. „Rovněž se doposud nepodařilo zrealizovat záměr vybudování vědecko-technického parku, který by firmám usnadnil navázání spolupráce s výzkumnými organizacemi pro řešení konkrétních výzkumných témat,“ dodala pro EURACTIV.cz Kaválková.
Snahy něco s tím dělat ale určitě existují. Karlovarský kraj již několik let podporuje inovace prostřednictvím inovačních voucherů, které využívají především firmy z oborů strojírenství, výroby stavebních materiálů, recyklace, stavebnictví, cestovního ruchu či služeb. S rozvojem inovačního prostředí v kraji pomáhají i peníze z evropských fondů.Horizont Evropa: celosvětově nejambicióznější program pro výzkum a inovace ve službách společnosti
Inovační „urychlovač“
Už v roce 2016 odstartoval v kraji projekt spolufinancovaný z Evropského sociálního fondu nazvaný Smart Akcelerátor, který měl za úkol přispět k rozvoji inovačního prostředí. I když Karlovarský kraj podle Kaválkové nenabízí podpoře inovací ideální podmínky, díky projektu se firmy o téma začaly více zajímat. Projekt otevřel kraji cestu do inovačního hubu Pilsen DIH, který zdejším firmám pomůže s rozvojem digitalizace. V roce 2019 pak byl díky evropským penězům založen Institut lázeňství a balneologie, zaměřený na výzkum v těchto dvou oblastech. Podle Vlastimila Veselého, ředitele Karlovarské agentury rozvoje podnikání, přispěl Smart Akcelerátor k vybudování krajského týmu, který má na starost podporu inovací, rozvoj spolupráce mezi firmami, výzkumným sektorem a vysokými školami nebo samotný rozvoj podnikatelského prostředí. „S ohledem na vyšší rozpočet a posílení personálních kapacit lze očekávat další výrazný pokrok v průběhu realizace navazujícího projektu Smart Akcelerátor 2.0, nebo nejpozději po jeho úspěšném ukončení,“ řekl Veselý s odkazem na druhé kolo projektu, který v roce 2019 na původní projekt navázal a má více než čtyřnásobný rozpočet. Konkrétně jde o 44 milionů korun. Druhé kolo Smart Akcelerátoru poběží až do konce roku 2022. „Díky projektu stále připravujeme nové a nové nástroje na podporu inovací a rozvoje podnikání. Věříme, že většinu z nich se nám podaří v co nejkratší době připravit a začít realizovat,“ podotkl Veselý. Upozornil nicméně na to, že kvůli současným opatřením jsou některé aktivity pozastavené. I když projekt nemá za úkol řešit dopady koronavirové krize, alespoň částečně může přispět k jejich zmírnění. „V rámci asistenčních voucherů, které jsou plně hrazeny ze Smart Akcelerátoru 2.0, jsou podporovány strategické projekty veřejnoprávních i soukromoprávních subjektů, které přispívají ke zlepšení situace v našem regionu například tvorbou nových pracovních míst,“ vysvětlila Jana Kaválková.Evropské fondy v praxi: Co je to pravidlo N+3 a jak si v jeho plnění Česko vede?
