V4 je podle Francie v klíčových tématech nejednotná, proto k zemím raději přistupuje jednotlivě

Francouzská apatie vůči zemím Visegrádské čtyřky má několik příčin. Patří mezi ně historická neochota rozšiřovat EU, strach, že Německo zaujme v této širší Unii vedoucí postavení, a v neposlední řadě také geografická tendence nedívat se na východ, ale spíše na jih.Martin Michelot je zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku v Praze EUROPEUM a také výzkumný pracovník v Institutu Jacquese Delorse – Notre Europe v Paříži. Komentář vznikl jako součást projektu VisegradInfo.eu.Většina informací o regionu se ve francouzských médiích už roky týká zejména negativních účinků hospodářské soutěže a přemístění továren do nových členských zemí Unie, aniž by se konkrétně věnovaly samotné Visegrádské skupině. Nedostatek společné politické perspektivy po vstupu do EU v roce 2004 znamenal, že vzájemné interakce byly značně omezené. Nicolas Sarkozy, francouzský prezident mezi lety 2007 a 2012, například varoval země V4, aby si příliš nezvykaly na soukromá setkání před zasedáním Evropské rady: „Pokud se (země V4) musí pravidelně scházet před každou Evropskou radou, vyvolává to otázky.“ Vzhledem k tomu, že přípravná setkání zemí V4 pokračovala i nadále, tento citát dokonale ilustruje nedostatek následných kroků Paříže, kterými by se se čtveřicí zemí snažila rozvíjet lepší než jen běžné vztahy především v hospodářské oblasti.

Negativní obraz ve francouzském mainstreamu

Otázkou při snaze pochopit francouzskou perspektivu vůči Visegrádu je, zda existuje program spolupráce, který by mohl jít nad rámec negativního vnímání pozice V4 v otázce relokačních kvót. Ty bohužel nadále strukturují francouzské mainstreamové vnímání regionu a vytvářejí zásadní problém s jeho obrazem. Migrační kvóty ovlivnily pohled na region podobně, jako spuštění procedur vůči Polsku a Maďarsku podle článku 7 v souvislosti s pochybnostmi v oblasti právního státu.

Europoslanci dnes doporučili Radě, aby zahájila řízení proti Maďarsku

Zvolení Emmanuela Macrona a jeho návrhy reforem, které představil v projevu na univerzitě v Sorbonně, v Athénách a v textu „Evropská renesance“, zveřejněném 4. března, nastavily ve Francii určitý rámec. Jeho prostřednictvím lze identifikovat a reagovat na politické pozice jednotlivých států (včetně bariér, za které už nejsou ochotny jít), především V4. Visegrád, podobně jako zbytek Evropy, má ale problém definovat své pozice a vůbec zareagovat na Macronovy návrhy, což je podle Francie v nesouladu s jeho dřívějším ostrým odmítnutím kvót v létě roku 2015. Francouzská velvyslanectví v regionu investovala mnoho energie do snahy získat zpětnou vazbu od místních vlád. Setkala se však se strachem středoevropských politiků zaujmout vůči Macronovým návrhům jasné stanovisko. Frustraci Francouzů umocňuje také nejistá odpověď Německa, které se k většině návrhů reformy staví zdrženlivě. Studie EU Coalition Explorer, která nedávno zkoumala vytváření spojenectví v Radě Evropské unie potvrdila, že všechny země V4 jako hlavního diplomatického partnera před Francií upřednostňují Německo, což naznačuje, že V4 s jasnou pozicí vůči Macronovým návrhům nepřijde, pokud tak neučiní Němci. Francie navíc chápe rozdílné postoje zemí V4 k mnoha klíčovým evropským iniciativám, což vede k tendenci oddělovat jednotlivé státy Visegrádu a šít přístup na míru každému z nich. Jinými slovy, označení V4 už Paříž nadále nepoužívá jako manuál k tomu porozumět chování, prioritám a zájmům individuálních členských států. To zase vede k diskusím o tom, jak definovat společnou agendu se zeměmi, se kterými Francouzi sdílejí zájmy.

Visegrádská skupina v EU: Nepřichází s agendou, ale ani ji neblokuje

Přístup na míru každé zemi

V oblasti společné obrany je regionálním lídrem Česká republika, kterou následuje Slovensko. Se Slovenskem navíc Francii pojí také členství obou zemí v eurozóně. Francie logicky směřuje své diplomatické úsilí směrem k těmto dvěma zemím, což je v kontrastu s problematickým vztahem vůči Maďarsku a Polsku. Tento antagonismus pohánějí obvinění z porušování právního státu. Paříž se zpočátku snažila Prahu a Bratislavu využít jako most, který by Budapešť a Varšavu navedl zpět na správnou cestu, rychle však zjistila, že V4 nenabízí adekvátní platformu pro diskusi o právním státě nebo sladění zájmů. Výsledkem je, že Paříž dnes s každým státem vyjednává bilaterálně.

Welcoming French President @EmmanuelMacron in Bratislava. Both France and Slovakia are strong supporters of a deeper European integration pic.twitter.com/tCqpN5P0Qo

— Peter Pellegrini (@PellegriniP_) October 26, 2018

Prezident Emmanuel Macron se právnímu státu věnuje již od kampaně před jeho zvolením do úřadu v roce 2017. I před volbami do Evropského parlamentu to bylo pro jeho stranu La République En Marche (LREM) jedno z důležitých témat. Francie, ještě společně s Německem, Nizozemskem a skandinávskými zeměmi, je vedoucí silou v řízeních na základě článku 7 proti Polsku v Radě pro všeobecné záležitosti (a iniciovala také slyšení s Maďarskem), která jsou chápána jako součást širší snahy reformovat alokaci strukturálních fondů. Paříž navrhla několik úprav mířících k podmínění strukturálních fondů dodržováním právního státu, s čímž v květnu 2018 přišla Komise. V dalších jednáních o novém rozpočtu zůstane tento bod pro Francii prioritou.

Zpomalený záběr

Touhu po reformě nedávno symbolickým způsobem v nemotorném a strohém stylu demonstrovala jednička kandidátky LREM Nathalie Loiseauová, která prohlásila, že „už nechce, aby se za evropské peníze stavěly dálnice na Slovensku.“ Ukazuje se, že kvůli politickým zájmům se diskuse o V4 z francouzské perspektivy nadále točí kolem údajně neoprávněných benefitů ze strukturálních fondů, namísto seriózní diskuse o výhodách, které získal francouzský průmyslový sektor a jeho ekonomika vstupem středoevropských zemí do Evropské unie.

Babiš je podle Komise ve střetu zájmů. Zpráva se ještě může změnit, tvrdí MF

Francouzské vnímání zemí V4 se mění pouze velmi pomalu, a to v důsledku omezeného množství agendy, na které by strany mohly spolupracovat. Jedním z těchto témat je obrana, která dokonce umožnila pozitivní diskusi také s Maďarskem a Polskem. Dalším je digitální zdanění, které v současnosti prosazují Praha a Bratislava. Francouzští političtí lídři budou ale každopádně vyžadovat jasnější postoj zemí V4 vůči iniciativám prezidenta Macrona v otázce budoucnosti Evropské unie. Paralelní diskusí je propojení středoevropských politických stran s novým uskupením, které chce Macron vytvořit, ať už ve spolupráci s ALDE, nebo jinými skupinami. Pokud by šlo o první zmíněnou možnost, připojí se k Macronovi poslanci ANO Andreje Babiše, případně i ti z hnutí Progresivní Slovensko. Z tohoto důvodu mohou kontakty na úrovni europoslanců zůstat značně limitované, což zase povede k nízkému zájmu na rozvoji společné agendy. Při takovém vývoji je těžké představit si v příštích letech významnou změnu francouzského pohledu na V4. Vzájemné vztahy mohou také trpět kvůli nedostatku společných zájmů a francouzské opozici vůči strukturálním fondům, které směřují na východ Unie.