Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 45,3 miliardy Kč více, než do něj odvedla. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 56 miliard Kč.
Snížení čisté pozice je podle ministerstva způsobeno jednak rostoucími odvody ČR do rozpočtu EU, jednak i tím, že nárůst čerpání peněz z fondů EU za programové období 2014 až 2020 nevykompenzoval pokles příjmů z rozpočtu EU za uzavírané programové období 2007 až 2013.
„Současně je však zapotřebí zdůraznit, že se všem operačním programům podařilo do konce roku 2018 využít veškeré prostředky, které bylo v souladu s pravidlem pro zrušení závazku (tzv. pravidlo n+3) potřeba vyčerpat, a ČR tak o žádné prostředky nepřišla,“ uvedlo MF.
Za růstem HDP České republiky stojí fondy EU a investice do infrastruktury, tvrdí studie
Česká republika v loňském roce obdržela z unijního rozpočtu 94,9 miliardy korun a odvedla do něj 49,6 miliardy. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.
Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti loni činily 60,2 miliardy Kč. Příjmy ze Společné zemědělské politiky byly 30 miliard Kč, z toho přímé platby 21,6 miliardy korun.
Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2018 zaplatila do rozpočtu EU 565,4 miliardy Kč a získala z něj 1,31 bilionu korun. Celkem tak Česko dosud získala z EU o 741,3 miliardy korun více, než do něj odvedlo.
Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2017 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie (tzv. čistí plátci).
V roce 2017 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 10,7 miliardy eur (zhruba 275 miliard Kč) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, jehož čistá pozice byla 8,6 miliardy eur.
Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027