Ministry zahraničí zemí EU dnes čeká v Bruselu debata o společném nákupu zbraní pro Ukrajinu i zpřísnění sankcí. „Věřím, že schválení nákupu munice pro Ukrajinu přijde včas,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Rada pro zahraniční věci dnes bude opět diskutovat o ruské agresi proti Ukrajině, ale i evropské politice vůči Tunisku. V další části jednání pak bude projednávána i humanitární pomoc pro Sýrii a Turecko.
Mezi nejdůležitější body dnešního dne patří schvalování další podpory pro Ukrajinu. Tím se bude zabývat dnes odpoledne tzv. Jumbo meeting, při kterém se ministři zahraničí zemí EU setkají se svými kolegy z rezortů obrany.
Na stole leží návrh na uvolnění zhruba dvou miliard eur (48 miliard korun) na munici, kterou Ukrajina zoufale potřebuje. Jmenovitě především náboje ráže 155 mm.
Otázkou je, zda bude objednávky munice vyjednávat Evropská obranná agentura (EDA) nebo členské státy. Nejisté také je, zda se bude nakupovat pouze od evropských výrobců, či také od třetích zemí.
Důležitou roli nyní hraje jednota EU, některé země totiž s finanční podporou na nákup munice váhají. Zatímco Česko je zásadně pro, jihozápad Evropy a částečně i Německo jsou vůči takovému kroku zdrženlivější.
„Přál bych si, abychom dnes dosáhli finální dohody,“ řekl pro Českou televizi k dnešnímu jednání ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).
Na pracovní úrovni podle jeho slov již nebylo možné jednání dále posunout, řešení by tak snad měla přinést úroveň politická. Co konkrétně na ní zbývá dojednat, nechtěl Lipavský komentovat.
Cílem Česka tak nyní podle ministra je, aby se Evropská unie dokázala domluvit na společném nákupu zbraní a případné výrobě munice. Z EU přitom zaznívá optimismus.
„Věřím, že schválení nákupu munice pro Ukrajinu přijde včas,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který ministrům zahraničí na společných schůzkách v Bruselu předsedá.
Společný nákup zbraní pro Ukrajinu představuje nový a důležitý krok, o jehož detailech se členské státy v posledních několika týdnech dohadovaly.
Unie navrhla třífázový plán. V první části by EU poskytla členským státům miliardu eur za to, že svou již existující munici rychle pošlou na Ukrajinu. Druhá fáze počítá s využitím další miliardy eur na objednávku 155milimetrových granátů určených Ukrajině, což už by byla součást společných nákupů EU. Třetím krokem by mělo být zajištění kontinuální evropské výroby munice a zbraní, díky kterému by mohla EU podporovat Ukrajinu dodávkami i v dlouhodobějším horizontu.Unie chce zamezit obcházení sankcí
Důležitým bodem, po kterém Ukrajina kromě dodávek zbraní dlouhodobě volá, je zpřísnění vymáhání sankcí proti Rusku. V zatím posledním balíku sankcí, které EU přijala k ročnímu výročí ruské agrese na Ukrajině, se Unie zaměřila zejména na export moderních technologií do Ruska a na další jednotlivce napojené na agresivní režim.
„Bavíme se o celé řadě konkrétních kroků, které je potřeba učinit v rámci sankčních režimů, aby se zamezilo a ztěžovalo obcházení sankcí,“ uvedl pro EURACTIV.cz Lipavský.
Jde ale podle něj o poměrně technicky složitou debatu, v jejímž rámci státy předložily řadu návrhů. „Věřím, že to bude významný impulz k tomu, aby instituce (EU) přicházely s novými řešeními,“ dodal ministr.
„Není jeden konkrétní recept, který bychom nyní mohli přijmout – je to celá řada technických opatření. Ale škála zemí, která o tomto tématu mluví, je v rámci EU velmi široká. Je to určitě důležité téma, kterému se budeme věnovat,“ uvedl s tím, že Česká republika se problému obcházení sankcí věnuje „velmi intenzivně“.
Češi podle diplomatických zdrojů tlačí mimo jiné na rozšíření individuálních sankcí, které nyní platí pro přibližně 1 500 osob a entit. Nově by měly platit také pro ruské manažery působící v sankcionovaných oblastech nebo pro jejich rodinné členy.
K dalším diskutovaným krokům by měly patřit také sankce proti Bělorusku. Zatím poslední balík, namířený proti režimu Alexandra Lukašenka, EU přijala v červnu loňského roku.