Evropská komise představila historicky první akt, který má chránit nezávislost a pluralitu médií. Nová legislativa z dílny komisařky Věry Jourové by měla umožnit lépe chránit média před politickým tlakem, vnést do jejich vlastnictví transparentnost a zajistit stabilní financování veřejnoprávních médií.
Politický nátlak, nedostatek financí, konkurence velkých online platforem. S takovými problémy se dnes vypořádávají média napříč hranicemi. Podmínky pro svobodnou práci novinářů se navíc podle organizace Reportéři bez hranic
zhoršily.
Evropská komise dlouhodobě kritizuje omezování plurality médií zejména v Maďarsku, které v červenci toho roku dokonce postavila před soud za neobnovení licence nezávislému médiu Klubrádió. Maďarsko však není jediný stát potýkající se s problémy. Obavy se objevují v souvislosti s nezávislostí veřejnoprávní televize v Polsku. Řecko, které se v letošním žebříčku Reportérů bez hranic umístilo nejhůře z EU, aktuálně řeší skandál týkající se odposlechů novinářů zpravodajskými službami.
„V posledních letech jsme zaznamenali různé formy nátlaku na sdělovací prostředky. Nastal čas proti tomu zakročit,” uvedla eurokomisařka
Věra Jourová (ANO), která představila nový Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků.
Legislativa má nastavit podmínky pro nezávislá média tak, aby byla schopná vykonávat svou zásadní demokratickou funkci. Cílem je chránit redakční nezávislost, zamezit politickým a finančním tlakům a zajistit dobře fungující evropský mediální trh. Nová nezávislá Evropská rada pro mediální služby, složená z národních orgánů pro sdělovací prostředky, pak bude radit Komisi ohledně implementace pravidel a konkrétních situací v jednotlivých státech.
Objektivní kritéria pro jmenování manažerů veřejnoprávních médií
Nový akt klade speciální důraz na ochranu veřejnoprávních médií před politickým tlakem, protože hrají zásadní roli při informování občanů.
„V Evropské unii už dlouho chybí právní rámec, který dostatečně zajistí nezávislost médií,” uvedl
Marcel Kolaja (Zelení/EFA, Piráti), který se tématu ochrany tisku věnuje.
Zpráva o stavu právního státu 2022 vydaná Komisí v červenci poukazuje na to, že v několika zemích EU stávající pravidla nezaručují nezávislost veřejnoprávních médií dostatečným způsobem. Jednou z nich je i Česko, ve kterém dle zprávy společně se Slovenskem a Kyprem existuje riziko politizace jmenování a odvolávání vedoucích pracovníků a členů představenstva.
Komise proto chce zavést záruky na ochranu redakční nezávislosti. „Stát by neměl zasahovat do rozhodování redakcí. Veřejnoprávní média se nesmí stát propagandistickým kanálem jedné strany. Chceme, aby členské země zavedly do zákona objektivní kritéria pro jmenování manažerů a správní rady,” řekla redakci EURACTIV.cz Jourová. Také jejich odvolání bude možné pouze za velmi specifických okolností.
Podle Jourové by také financování veřejnoprávních médií mělo být transparentní a předvídatelné a nemělo by být používáno jako nátlakový nástroj. Členské státy budou proto muset zajistit stabilní a adekvátní financování pro veřejnoprávní média, aby mohla být jejich nezávislost zachována.
Konec financí jen pro spřátelená média
Evropská komise dále navrhuje, aby národní orgány přidělovaly veřejné prostředky, včetně veřejně placené reklamy, médiím transparentně a spravedlivě. Některé státy ji totiž v současnosti zneužívají k podpoře vybraných provládních médií. Typickým příkladem je Maďarsko, kde vláda premiéra
Viktora Orbána nakupuje reklamu pouze ve spřátelených médiích, čímž pak finančně likviduje nezávislá média. Podobné situace se ale objevují napříč Evropou, včetně Česka.
Svobodná média v Maďarsku nevymřela, jen je nikdo nečte. EU chybí páky, jak je ochránit
„Nesmí se stát, aby státní dopravce České dráhy bez výběrového řízení a netransparentně platil desítky milionů médiím, která patří premiérovi,“ zmínil jeden z příkladů europoslanec Kolaja. Odkázal přitom na kauzu z roku 2020, kdy vydavatelský dům Mafra dostával od Českých drah za reklamu o řád vyšší částky, než jiné mediální domy.
Podle Jourové musí být zcela jasné, jak stát na všech úrovních státní správy využívá veřejné prostředky na reklamu. Národní orgány by proto měly zveřejňovat informace o příjemcích státních výdajů na reklamu a vynaložených částkách.
Média v rukou politiků
Mediální zákon řeší také problematiku vlastnictví médií. Podle Jourové je v tomto případě zásadní transparentnost.
„Občané by měli vědět, kdo za médii stojí. To je zvláště důležité pro média poskytující zprávy a aktuální události, protože tato média informují občany a utvářejí jejich veřejné mínění. Žádáme proto tato média, aby zveřejňovala informace o svých vlastnících: přímých, nepřímých a skutečných vlastnících,” uvedla eurokomisařka.
Europoslanec Kolaja redakci EURACTIV.cz sdělil, že plánované zvýšení transparentnosti v mediálních strukturách vítá. Podle něj však v návrhu chybí jasný mechanismus, který by zabránil vlastnictví a přímému vlivu politiků na média. „Piráti dlouhodobě prosazují, aby politici nemohli vlastnit média, a to ani oklikou přes svěřenské fondy,” uvedl.
Podle Komise by média rovněž měla přijmout opatření, která považují za vhodná k zajištění nezávislosti jednotlivých redakčních rozhodnutí a ke zveřejnění jakéhokoli skutečného nebo potenciálního střetu zájmů. Komise bude také každoročně monitorovat úroveň koncentrace vlastnictví médií v členských státech.
Ochrana mediálního obsahu online
Zákon přináší také lepší ochranu mediálního obsahu před zásahy velkých internetových platforem, jako jsou Facebook či YouTube. Platformy by dle návrhu měly zohlednit nezávislý mediální obsah a umožnit médiím rozporovat případné odstraňovaní příspěvků, které by byly v rozporu s politikou platforem.
Piráti ale s touto částí mediálního zákona spokojení nejsou a varují před nerovným přístupem.
„Obava ze smazání obsahu, který je legální, je oprávněná, ovšem nezávisle na tom, kdo ho na platformy zveřejní. Proto jsme opatrní ohledně zvláštního režimu pro novináře. Chceme, aby se ke všem přistupovalo stejně. O tom, co je nelegální, nemají podle nás rozhodovat platformy, ale nezávislé soudy,” uvedl Kolaja. Mnozí politici i experti se také
obávají, že výjimka pro média by usnadnila šíření dezinformací.
Podle Komise se však o žádný speciální režim pro média nejedná, cílem návrhu je pouze umožnit dialog mezi platformami a médii.
Svobodná média jsou priorita, říká předsednictví
Návrhem zákona se v následujících měsících budou zabývat členské státy a Evropský parlament. Společnou pozici zemí EU je připraveno vyjednávat současné české předsednictví, které legislativu označuje za jednu ze svých priorit.
„Je potřeba podporovat svobodu a pluralitu médií a zároveň posilovat mediální gramotnost společnosti,” uvedl ministr pro kulturu
Martin Baxa (ODS), když v červenci europoslancům představoval priority předsednictví.
Podle něj debata nebude snadná, ale bude zásadní. Náročná bude zejména proto, že státy, které mají tendenci zasahovat do svobody médií, v Radě přímo sedí a lze očekávat jejich kritický postoj.
Nový mediální zákon by měl pomoci vyřešit problémy také v Česku. Letošní zpráva o stavu právního státu
zmiňuje například přetrvávající obavy, pokud jde o směšování politických zájmů a zájmů médií, či do budoucna nedostatečné financování veřejnoprávních médií.
„Česká republika nečekala s řešením některých problémů, které zákon upravuje, například stran transparentnosti vlastnictví. To je dobrá zpráva. Pravidla pro veřejnoprávní média také pomohou vyřešit některé problémy, které se v minulosti vyskytly v souvislosti s řízením veřejnoprávní České televize”, uvedla Jourová.
Legislativou se nyní budou zabývat europoslanci i zástupci členských států, schválit by ji mohly během příštího roku.
Digitální giganti nechávají vyhladovět nezávislá média. Ta jsou přitom v první linii boje s dezinformacemi
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Marcela Kolaji (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
