Spojené státy navrhly evropským zemím uvolnit některá zmrazená ruská aktiva v Evropě a přesunout je pod americkou správu. Washington si od takového návrhu, který zazněl minulý týden v Miami na schůzce se zástupci Ukrajiny, Francie, Německa, Británie a EU, slibuje oživení mírových rozhovorů s Ruskem, napsal s odvoláním na své zdroje list Financial Times (FT). Německý kancléř Friedrich Merz dnes v Bruselu při příchodu na summit Evropské unie možnost převodu aktiv jasně odmítl.
Evropské země podobně jako USA zmrazily ruská aktiva ve své jurisdikci v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Ruská vojska z rozkazu prezidenta Vladimira Putina vpadla na Ukrajinu v únoru 2022, čímž v Evropě vypukl největší ozbrojený konflikt od konce druhé světové války.
USA se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa snaží zprostředkovat ukončení války a zahájení mírových jednání. Zatímco Kyjev s návrhy na příměří souhlasí, Moskva zastavení bojů podmiňuje mimo jiné vydáním celého ukrajinského Donbasu včetně území, které dosud ruské síly nedobyly. Ukrajina územní ústupky odmítá a navrhuje zastavit boje na stávající frontě, což zase nechce Rusko.
Američtí představitelé podle FT navrhli několik způsobů, jak aktiva rozmrazit, a to včetně jejich přesunu do finančního nástroje pod dohledem USA.
„Ta aktiva jsou v Evropě, kde zůstanou zmrazená. Je to evropská záležitost a rozhoduje o tom Evropa,“ odpověděl dnes Merz na dotaz novinářů k návrhu možného přesunu ruských aktiv z evropské kontroly pod americkou správu.
Podobně jasně jako Merz se k návrhu postavili i evropští zástupci na jednání v Miami. FT napsal, že tento plán, který předložil Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, rázně odmítli. Deník poznamenal, že návrh zároveň vyvolal znepokojení v evropských metropolích včetně Kyjeva a vzbudil pochybnosti ohledně amerických záměrů vzhledem k odlišnému přístupu USA k vyvíjení tlaku na Moskvu, aby válku zastavila.
Jako odpověď na invazi zmrazili západní spojenci Ukrajiny ruská aktiva v objemu asi 260 miliard eur (6,3 bilionu Kč), většina těchto blokací je v Evropské unii. Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 se s pomocí půjček krytých výnosy ze zmrazených ruských aktiv rozhodla Ukrajině poskytnout zhruba 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč). Ukrajina navrhuje i využití samotných aktiv, což ale mnohé evropské země odmítají, přičemž poukazují na právní překážky.