EU zaostává v naplňování svých digitálních cílů pro konektivitu. Moderní propojení je přitom čím dál důležitější. Nedávno představený návrh aktu o digitálních sítích (DNA) má proto pomoci k rychlejšímu budování, modernizaci a odolnosti sítí v EU.
Zjednodušit a zmodernizovat pravidla týkající se digitálních sítí – právě to je cílem nového nařízení DNA. Akt nahrazuje, slučuje a zjednodušuje již existující Evropský kodex pro elektronické komunikace, nařízení BEREC, rozhodnutí o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra a části nařízení o otevřeném internetu a směrnice ePrivacy.
Vedle toho přináší nařízení také některé novinky. A to zejména v kontextu hojně skloňované evropské konkurenceschopnosti. Pokud chce být EU konkurenceschopná a inovativní, musí být adekvátně propojená.
„Vysoce výkonná odolná digitální infrastruktura je nezbytná pro posílení vedoucího postavení Evropy v oblasti inovací, konkurenceschopnosti a digitální suverenity,“ zdůraznila eurokomisařka pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunen, když návrh nařízení prezentovala.
S tím souhlasí i společnost Vodafone. „Vysoce kvalitní a odolné sítě jsou základem reindustrializace Evropy, zavádění umělé inteligence, modernizace veřejných služeb a digitalizace malých a středních podniků,“ uvádí ve stanovisku k návrhu DNA.
I podle českého ministerstva průmyslu a obchodu je třeba legislativu aktualizovat, aby měli operátoři v Evropě podmínky k investicím do zavádění pokročilých optických a mobilních sítí. „Sítě s vysokou kapacitou umožňují inovativní technologie, jako je umělá inteligence a cloud. Široká dostupnost pokročilého připojení pro občany a podniky v celé EU je základem konkurenceschopnosti Evropy,“ uvedlo ministerstvo.
Navzdory vytyčeným cílům, právě v modernizaci sítí je Evropa pozadu. Podle unijní strategie Digitální dekády mají být sítí 5G pokryty v EU všechny obydlené oblasti. Na konci roku 2024 to bylo už asi 94 % evropských domácností, převládá ale síť 5G a nikoliv tzv. 5G standalone (5G SA), která nevyužívá jádro starší 4G nebo LTE sítě. S její nástupkyní – 6G sítí – se přitom počítá už ke konci dekády.
Česko si může gratulovat, v evropském srovnání má 99% pokrytí 5G sítí. I pro tuzemsko ale platí, že má co dohánět v budování 5G SA. Jak uvádí analýza ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2024, čeští operátoři se v zájmu rychlého spuštění 5G připojení nejprve spolehli na technologii, kdy jádro 5G sítí je sdílené s předchozí generací. „Vysoké investice do přechodu na SA technologii tedy musí všichni operátoři v ČR teprve učinit,“ dodává analýza. V Česku se standalone technologie teprve rodí – loni přišel se svou „5G+“ operátor O2, přípravu na změnu zahájil už dříve také Vodafone.
Skutečný vnitřní trh a konec mědi
V čem ale Česko zaostává, je budování optických sítí. V roce 2024 bylo pokrytí FTTP technologií (nejmodernější technologie připojení k internetu, kdy optické vlákno vede z centrální sítě přímo do bytu, domu či kanceláře) v ČR pouze 41 %.
Právě na to se zaměřuje i návrh DNA, který přichází s novým cílem – do roku 2035 by mělo v EU dojít k nahrazení stávajících měděných kabelů optickými. Podle nařízení musí členské státy přijít do roku 2029 s plánem, jak kabely nahradit. Pro některá místa budou ale možné výjimky – zejména tam, kde to „nebude ekonomicky snadné“, jak ujistila eurokomisařka Virkkunen.
Modernizaci sítí mají dle návrhu podpořit investice a opatření, která mají ulehčit operátorům působení na celoevropském trhu, který je dnes v oblasti telekomunikací velmi fragmentovaný. Nově by se podle návrhu firmy mohly registrovat pouze v jedné členské zemi – pomocí tzv. systému jednotného pasu – a mít povolení pro družicové spektrum v celé EU.
Prodloužit by se také měla doba platnosti licencí pro spektra. To má firmám pomoci s předvídatelností jejich investic. Nařízení by také mělo zajistit zajistit, aby bylo využíváno veškeré dostupné spektrum. Mezi operátory by se tedy mělo častěji používat sdílení spektra skrze pravidlo „používej nebo sdílej“. Spektrum by se nově také více koordinovalo na evropské úrovni, zatímco dnes má přidělování rádiového spektra, podmínky přidělení v aukcích a dobu platnosti licencí v rukou převážně národní úroveň.
Podle skupiny Vodafone je návrh „pozitivním politických signálem“ a vítá například opatření týkající se spektra. „Návrh posiluje předvídatelnost investic do rozvoje sítí a podpoří telekomunikační sektor v poskytování vysoce kvalitní a odolné kritické infrastruktury“.
Před rokem 2035 se má ale obnovovat velký počet licencí, proto by podle Vodafone návrh DNA neměl počítat se sedmiletým přechodným obdobím, jelikož to může oddálit výhody, které by nová opatření mohla přinést. Celkově návrh podle Vodafone přináší spíše „evoluci než o skokovou změnu, kterou Evropa potřebuje“.
