Rusko se stává nestabilní zemí, Evropa by se však neměla plést do jeho vnitřních záležitostí. Místo toho by měla napnout síly směrem k podpoře Ukrajiny. Právě tak zní závěry pondělního jednání ministrů zahraničí zemí EU.
Ministři zahraničí se setkali v Lucemburku v pondělí (26. června), tedy jen krátce poté, co Ruskem otřáslo povstání Wagnerovců. Přestože vojenská skupina pod vedením
Jevgenije Prigožina zrušila svůj pochod na Moskvu a stáhla se do Běloruska, Evropa zůstává ostražitá.
„Myslím, že je důležitější než kdy jindy pokračovat v podpoře Ukrajiny, protože to, co se stalo o víkendu, ukazuje, že válka proti Ukrajině působí trhliny v ruské moci a ovlivňuje jeho politický systém,“ komentoval pondělní jednání vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU
Josep Borrell. „Ukrajinu teď musíme podporovat víc než kdy jindy,“ shrnul.
Právě situace v Rusku a na Ukrajině byla prvním tématem zasedání ministrů. Ti se však k věci vyjadřovali spíše zdrženlivě.
„Vnitřní bezpečnost Ruska byla vážně narušena, ale zájem zemí směřuje k naší vlastní obraně, k tomu abychom podporovali Ukrajinu, nikoliv ke komentování dění uvnitř Ruska,“ uvedl na dotaz novinářů ministr zahraničí ČR
Jan Lipavský (Piráti).
Rusko je podle něj vnitřně rozhádané, na což v průběhu dne upozorňovali i další evropští diplomaté.
„Monstrum, které Putin vytvořil spolu s Wagnerovci, ho teď kouše. Monstrum jedná proti svému stvořiteli,“ řekl novinářům Borrell.
„Pro autoritářské státy je běžné, že se vše zdá být velmi stabilní, až jednoho dne už není stabilní nic. A takový vývoj očekávám i u Ruska,“ uvedla v pondělí v Lucemburku nová finská ministryně zahraničních věcí
Elina Valtonen.
Evropský mírový nástroj nabobtná
Co se týče pomoci Ukrajině, ministři zemí sedmadvacítky finálně potvrdili navýšení finančního stropu Evropského mírového nástroje (EPF). Ten stojí mimo víceletý finanční rámec EU a členským státům proplácí zbraně a vojenské materiály dodávané Ukrajině. Jeho původní rozpočet ve výši 5 miliard eur se již navýšil o další 2 miliardy v březnu letošního roku. V pondělí (26. června) se k této částce přičetly další 3,5 miliardy eur.
Jak dříve
informoval server EURACTIV.cz, s navýšením finančního stropu Evropského mírového nástroje nabobtná i příspěvek, který na něj musí vynaložit Česko. Členské státy totiž do nástroje přispívají ze svých státních rozpočtů. Pro Česko to znamená navýšení příspěvku z původně zamýšlených 84,13 milionu eur na 205,46 milionu eur.
Česko chce poslat více peněz na zbraně pro Ukrajinu. Zatím ale neví, kde je vezme
„Vláda jednoznačně deklarovala, že podporuje výdaje na obranu. A toto jsou svým způsobem výdaje, které jdou na evropskou obranu,“ uvedl po pondělním jednání ministr Lipavský.
Zdůraznil také, že Česko není jen přispěvatelem do nástroje, ale také odběratelem peněz. „Česko z Evropského mírového nástroje v minulých tranších velmi úspěšně čerpalo. Jsou to peníze, které se nám svým způsobem vrátí do ekonomiky,“ dodal ministr.
Česká vláda však stále nemá jasno v tom, jak bude nástroj financovat. „Technicky není vyřešeno, přes kterou kapitolu peníze půjdou,“ potvrdil ministr Lipavský. „Budeme to muset dořešit,“ dodal.
Šéf české diplomacie pak ocenil dohodu členských zemí na schválení jedenáctého sankčního balíku vůči Rusku z minulého týdne. Balíček se snaží zamezit obcházení stávajících sankcí například přes třetí země. EU by tak mohla mít možnost vyhlásit embargo na vývoz technologií, které mohou být používány v boji na Ukrajině.
Jedenáctý balík protiruských sankcí je na světě. Zaměří se hlavně na jejich obcházení
