Po rezignaci dosavadního předsedy Borise Johnsona čekají na začátku září britskou Konzervativní stranu volby nového lídra. Ten se zároveň, podle zvyklostí, stane i příštím premiérem Spojeného království. Konzervativci teď ve svých řadách pečlivě hledají vhodného nástupce. Kdo jsou kandidáti a jak mohou ovlivnit vzájemné vztahy mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií?
Boris Johnson, dosluhující předseda britské vlády, oznámil svůj odchod na začátku července po tom, co jeho vláda čelila velké vlně odchodů. Jeho kabinet opustilo několik desítek úředníků a pět ministrů. Ti svým odchodem reagovali na skandál, který vypukl okolo
Christophera Pinchera, poslance Konzervativní strany, který byl letos v květnu obviněn ze sexuálního obtěžování. Boris Johnson byl na jeho nevhodné chování upozorněn již v roce 2019, avšak i navzdory této informaci jej jmenoval do jedné z vnitrostranických funkcí.
Kauza okolo Pinchera nebyla prvním Johnsonovým skandálem. Jeho vláda byla různými kauzami poskvrněna hned několikrát. Například během tzv. „Partygate“ aféry vyšlo najevo, že někteří zaměstnanci vlády pořádali večírky v sídle britské vlády během nejtvrdších proticovidových opatření.
„Špína“: slovo, které britským konzervativcům zavaří více než brexit i covid
Sunak vs. Trussová
Během stranických primárek se do finálního kola probojovali dva kandidáti – bývalý ministr financí
Rishi Sunak a jeho vládní kolegyně, ministryně zahraničních věcí
Liz Trussová.Rishi Sunak je jedním z ministrů, kteří rezignovali na svůj post v reakci na Pincherův skandál. Jeho vztah s Johnsonem se po rezignaci významně zhoršil, ačkoli do té doby stál Sunak na Johnsonově straně, a to i během jednání o nedůvěře vládě. V britském parlamentu Sunak působí již od roku 2015.
Na druhé straně jeho soupeřka Liz Trussová, která působí v různých vládních funkcí již od vlády
Davida Camerona, představuje pokračování Johnsonových postojů. Ještě před premiérovou rezignací trvala na jeho setrvání ve funkci. Předvolební průzkumy jí nyní dávají větší šance na zisk premiérského křesla.
Oba kandidáti jsou zastánci Brexitu. V případě Trussové tomu tak ovšem nebylo vždy. V roce 2016, když se Britové v referendu rozhodovali o své budoucnosti v EU, Liz Trussová tiše podporovala setrvání a řadila se k liberálnějšímu křídlu Konzervativní strany. Její postoje však prošly transformací a nyní tato „nová Železná lady“, jak ji některá média nazývají, prosazuje nízké daně a tvrdý Brexit. Rishi Sunak je oproti Trussové zastáncem odchodu z Unie již od samého počátku.
Severoirský protokol promlouvá do volby premiéra
Ačkoli od vystoupení Velké Británie z EU uběhl již více než rok a půl, Brexit je na ostrovech stále nosné téma a promítá se i do současných vnitrostranických voleb. Krátce před svou rezignací britská vláda představila návrh zákona, který jednostranně upravuje Severoirský protokol (tzv. NIP Bill), jednu z částí dohody o vystoupení, a to bez předchozího jednání s Evropskou unií. U zrodu zákona stála mimo jiné i kandidátka na post premiérky Liz Trussová. Ta je zároveň jako šéfka diplomacie i hlavní vyjednavačkou britské vlády s Evropskou unií.
Vztahy se Severním Irskem byly jednou z nejproblematičtějších částí vyjednávání vzájemné dohody. Evropská unie se s Británií dohodla na řešení, které zamezuje vzniku tzv. tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem. To de facto zůstává členem jednotného trhu a ke kontrole zboží dochází až po vstupu na jeho území.
Protokol má v roce 2024 projít revizí. Poslední volby v Severním Irsku vyhrála strana Sinn Féin, která usiluje o znovusjednocení Irska, a lze očekávat, že revizi proto bude předcházet velká debata o budoucnosti Severního Irska. Pokud ovšem v čele Británie zůstane Konzervativní strana, nelze předpokládat, že bude otázka znovusjednocení Irska na pořadu dne. Strana totiž zastupuje i zájmy unionistů – tedy těch, kteří usilují o zachování územní integrity Spojeného království.
Téma se ovšem kvůli návrhu britské vlády dostalo do popředí britsko-unijních jednání již nyní, během stranických voleb. Evropská komise situaci nenechává bez povšimnutí a na návrh ihned zareagovala a přistoupila k právním krokům. Británii nyní běží dvouměsíční lhůta na reakci, po jejímž uplynutí se Komise obrátí na unijní soud.
Británie nezvládá plnit brexitovou dohodu, EU zahájila další právní kroky
„Zákon v současné době prochází britským parlamentem a s velkou pravděpodobností bude na podzim schválen,“ předpověděla
Monika Brusenbauch Meislová, docentka z katedry Mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU v Brně. Je proto nutné počítat i s variantou, že situace vyústí v soudní spor.
„Vztahy mezi Spojeným královstvím a EU jsou nyní velmi silně pošramocené a vyznačují se vzájemnou nedůvěrou, k čemuž sama Liz Trussová přispěla vrchovatou měrou. Jako ministryně zahraničí totiž zaujala vůči EU v rámci vládní politiky Severoirského protokolu velmi agresivní postoj,“ doplnila odbornice na britskou politiku.
Rishi Sunak představuje vůči tomuto agresivnímu přístupu alternativu. „Zatímco dosud plně podporoval již zmíněný návrh zákona, nyní hovoří o tom, že bude – coby, svými slovy, ,zkušený mezinárodní vyjednavač‘ – usilovat o obnovení jednání s EU o reformě protokolu,“ poukázala Brusenbauch Meislová na možnost dialogu se Sunakem.
Zlepšení britsko-unijních vztahů není pravděpodobné
Otázka je, jestli se postoj jednoho nebo druhého kandidáta nějak změní, jakmile vkročí do dveří na Downing Street 10.
„Soudím, že ani jako premiérka nebude Trussová svolná ke kompromisům s EU a bude pokračovat v politice Borise Johnsona, která se označuje jako věčný Brexit. Jedná se o tendenci Evropskou unii neustále očerňovat, záměrně s ní vyvolávat spory ve snaze získat, či si udržet, přízeň euroskeptických spolustraníků a voličů,“ zhodnotila situaci Brusenbauch Meislová. Trussová tento trend ukazuje i během své volební kampaně, kdy například slibuje zrušení legislativy přijaté po odchodu z EU.
Ve stejném duchu se nese i slogan „Keep Brexit safe“, který ve své kampani používá protikandidát Sunak. „Svým sloganem hodlá během prvních 100 dnů v úřadu premiéra přezkoumat nebo zrušit 2400 legislativních opatření EU přijatých po Brexitu,“ vysvětlila expertka.
Navíc upozornila, že i navzdory otevřenějšímu přístupu Rishiho Sunaka nelze ani od něj očekávat výraznější snahu zlepšit britsko-evropské vztahy. Sunak slibuje zřízení Oddělení pro realizaci Brexitu (Brexit Delivery Department). „To lze vnímat jako signál, že by příkopy mezi EU a Velkou Británií spíše dále hloubit než zasypávat,“ uzavřela akademička.
Podcast: Brexit prosperitu nepřinesl, změna severoirského protokolu může roznítit nepokoje, říká Přibáň
