Americký prezident Donald Trump v pondělí podle tisku nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Učinil tak po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu.
Ukrajinský premiér
Denys Šmyhal uvedl, že Kyjev je ve spolupráci se Spojenými státy odhodlán pokračovat. Kreml označil krok USA za nejlepší příspěvek k míru, Evropská komise (EK) reagovala představením plánu, který by měl umožnit získat až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti i okamžitou pomoc Ruskem napadené zemi.
USA jsou nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení Ukrajině, která se již přes tři roky brání ruské invazi. Trump od svého lednového nástupu do funkce usiluje o co nejrychlejší ukončení konfliktu, nechce však Ukrajině dát bezpečnostní záruky požadované Zelenským a odmítá Rusko označit za agresora. Zelenskému vyčítá, že neusiluje o ukončení války a není dostatečně vděčný za americkou podporu. Spor se vyhrotil v pátek při jednání obou vůdců v Bílém domě, po němž sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.
O Trumpově rozhodnutí pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení amerického prezidenta přesvědčit o své ochotě jednat o míru. Trump podle zdrojů médií nařídil přerušit dodávky zbraní, které jsou v současnosti na cestě na Ukrajinu nebo na ni mají být vypraveny. Příkaz má provést ministr obrany
Pete Hegseth.
Ukrajina má zbraně a munici na půl roku
Kyjev je odhodlán pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy, řekl dnes ukrajinský premiér Šmyhal. Ukrajina podle něj udělá vše, aby odolala ruské invazi navzdory Trumpovu rozhodnutí. Ukrajina nyní má vojenské prostředky k udržení situace na frontě, dodal. Podle poslance a člena bezpečnostního výboru
Fedira Venislavského disponuje Ukrajina zásobami zbraní a munice na půl roku. Ukrajinský poslanec a předseda parlamentního zahraničního výboru
Oleksandr Merežko přirovnal pozastavení pomoci k mnichovské dohodě.
Naopak Kreml označil americké pozastavení pomoci Kyjevu za nejlepší příspěvek k míru. „Pokud je to pravda, pak je to rozhodnutí, které by mohlo kyjevský režim skutečně dotlačit k mírovému procesu,“ řekl mluvčí Kremlu
Dmitrij Peskov s tím, že USA byly doposud „hlavním dodavatelem do této války“. Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině v plném rozsahu na příkaz prezidenta Vladimira Putina 24. února 2022 svým vpádem do sousední země.
Evropa je připravena převzít odpovědnost
Předsedkyně EK
Ursula von der Leyen dnes představila plán, který by měl zpřístupnit až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a na okamžitou pomoc napadené Ukrajině. Součástí programu na znovuvyzbrojení Evropy je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel Evropské unie s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur (3,8 bilionu Kč). Unijní exekutiva rovněž navrhla, aby země EU mohly na obranné účely využívat i prostředky, které dostávají z rozpočtu EU v rámci kohezních fondů.
„Evropa je připravena převzít svou odpovědnost. Evropa je schopna mobilizovat téměř 800 miliard eur na bezpečnou a odolnou Evropu. Budeme i nadále úzce spolupracovat s našimi partnery v NATO. Toto je okamžik pro Evropu. A my jsme připraveni vykročit,“ uvedla von der Leyen.
Německá ministryně zahraničí
Annalena Barbock vyzvala k navýšení vojenské a finanční pomoci Ukrajině a přivítala plán EK, který představila šéfka Komise. Británie vytrvá ve své vojenské pomoci Ukrajině, uvedl mluvčí vlády v Londýně. Naopak z Maďarska zaznělo, že tamní vláda sdílí americký postoj.
Polský premiér
Donald Tusk zdůraznil, že suverénní prozápadní Ukrajina znamená i silnější a bezpečnější Polsko. Na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil, že americké dodávky na Ukrajinu byly skutečně přerušeny. Podle mluvčího polského ministerstva zahraničí
Pawla Wrońského rozhodl Trump o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině bez konzultace se spojenci. „Je to velmi důležité rozhodnutí a situace je velmi vážná,“ uvedl.
Ústupek agresorovi
Na rozhodnutí pozastavit americkou vojenskou pomoc napadené Ukrajině reagují i čeští politici. Ukazuje to na naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl dnes na síti X premiér
Petr Fiala. Podle ministra zahraničí
Jana Lipavského je rozhodnutí USA dalším důkazem, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy. Lídři vládní koalice a Pirátů hodnotí Trumpovo rozhodnutí jako ústupek agresorovi, opuštění spojence či hození země přes palubu. Podle místopředsedy opozičního ANO
Radka Vondráčka je nutné se Spojenými státy jednat. Na síti X uvedl, že koaliční lídři Ukrajině nepomohou emotivním křikem a siláckými slovy. Na urychlené zahájení mírových jednání apeluje i SPD.
Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje v Trumpově administrativě uvedla, že USA ve snaze o obnovu vztahů s Moskvou připravují plán, který by mohl zmírnit sankce uvalené na Rusko. Podle stanice CNN zvažují USA také omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Pentagon zároveň podle agentury Bloomberg popřel zprávy, podle nichž ministr obrany Hegseth nařídil armádnímu velitelství, aby zastavilo americké útočné kybernetické operace proti Rusku.
