Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z EU do 9. července, jak navrhla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Von der Leyen v neděli s Trumpem telefonovala.
Von der Leyen rozhovor s Trumpem označila za dobrý a poznamenala, že EU a USA mají nejvýznamnější a nejužší obchodní vztahy na světě. „Evropa je připravena rychle a rozhodně pokročit v rozhovorech,“ uvedla šéfka Evropské komise. Americký prezident na síti Truth Social napsal, že souhlasil s prodloužením lhůty a že mu bylo „ctí tak učinit“.
„Měli jsme velice krásný hovor a já jsem souhlasil, že to posunu,“ uvedl Trump. „Řekla, že se rychle sejdeme a uvidíme, jestli se nám podaří něco vymyslet,“ dodal.
Trump v pátek na Truth Social napsal, že jednání s EU o obchodu jsou obtížná a nikam nevedou, takže doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo 50 procent. Eurokomisař Maroš Šefčovič v pátek po jednání s americkými představiteli uvedl, že EU je připravena hájit své zájmy a že obchod mezi Unií a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
Trump na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou 10 procent na většinu zboží dováženého do USA. Na dovoz výrobků z EU zavedl clo 20 procent. Den po začátku platnosti cel však s okamžitou platností na 90 dní snížil většině zemí takzvanou reciproční sazbu na deset procent. Prezident uvedl, že během tohoto období chce zemím umožnit uzavřít s USA dvoustranné dohody.
Evropská komise v reakci oznámila, že EU o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna. Mělo jít o 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu.
Podcast | Bärtl: EU chystá protiopatření za 100 miliard eur, pokud jednání s USA nedopadnou
Trump už dříve oznámil 25procentní cla na dovoz hliníku a oceli i na dovoz automobilů. Trump zavádění cel zdůvodňuje mimo jiné snahou snížit americký obchodní deficit a přimět firmy k návratu výroby do USA.
V neděli nicméně americký prezident souhlasil s prohlášením svého ministra obchodu Scotta Bessenta, že do USA není nutné vrátit textilní produkci. „Nechceme vyrábět tenisky a trička. Chceme vyrábět vojenská zařízení,“ prohlásil. „Chceme dělat čipy a počítače a spoustu dalších věcí. A tanky a lodě,“ dodal.