PAŘÍŽ
Z francouzských voleb odstupují kandidáti, chtějí zabránit vítězství krajní pravice. Dva dny poté, co krajně pravicové Národní sdružení (RN) političky Marine Le Pen ovládlo první kolo francouzských parlamentních voleb, se 218 kandidátů – především z levicové Nové lidové fronty a Ensemble – rozhodlo odstoupit z volebního klání. Jejich cílem je zabránit krajní pravici získat v nedělním závěrečném kole absolutní většinu.
Odstupující kandidáti získali nejnižší počet hlasů mezi prvními třemi, kteří si zajistili místo v nedělním druhém kole. Ve druhém kole by se tak museli utkat s kandidáty RN, kteří se v prvním kole umístili na prvním nebo druhém místě. Odstoupení z boje znamená, že voliči budou mít na výběr pouze mezi kandidátem RN ze svého volebního obvodu a jedním dalším uchazečem. Po odstoupení 218 kandidátů zůstává ve hře ještě 88 kandidátů, kteří se umístili na třetím místě a ve volbách pokračují.
Podle odhadů by RN mohla získat naprostou většinu 289 křesel z 577, pokud by žádný kandidát na třetím místě neodstoupil. Nové průzkumy však naznačují, že zisk krajní pravice by se mohl pohybovat pod 240 křesly, v takovém případě by pro získání většiny potřebovala další podporu sympatizujících konzervativců. Průzkumy je však třeba interpretovat s velkou opatrností, protože chování voličů ve druhém kole je spíše nepředvídatelné.
Podle RN je odstoupení kandidátů „pohrdání voliči“, jak řekla lídryně strany Marine Le Pen francouzskému rozhlasu France Inter. (Laurent Geslin | Euractiv.fr)
INSTITUCE EU
Šéfka ECB má obavy o dodržování rozpočtových pravidel EU. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagarde v úterý (2. července) na fóru ECB v Sintře uvedla, že má v současné době obavy ohledně dodržování rozpočtových pravidel v Evropské unii.
ECB znepokojuje situace ohledně dodržování fiskálních pravidel, která musí být v EU dodržována, a strukturálních reforem, které mají vést ke zvýšení produktivity. „To je jediný způsob, jak může Evropa zůstat silná a prosperující,“ varovala Lagarde. (Mariana Espirito Santo, Lusa.pt)
VARŠAVA
Polský prezident se pustil do premiéra kvůli německým reparacím. Polský prezident Andrzej Duda se opřel do premiéra Donalda Tuska za to, že Polsko upustilo od válečných reparačních nároků vůči Německu, které vznesla předchozí polská konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Tusk se k reparacím vyjádřil na úterní společné tiskové konferenci s německým kancléřem Olafem Scholzem ve Varšavě. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
BRATISLAVA
EU schválila Slovensku čtvrtou platbu z fondu obnovy navzdory obavám o právní stát. Evropská komise ve svém předběžném rozhodnutí schválila Slovensku čtvrtou tranši z fondu obnovy. Dala v něm zelenou i zastaralému výpočtu výdajového limitu, který nezohledňuje inflaci. Nevyužila tedy jednu ze svých možností, jak tlačit na slovenskou vládu, aby dodržovala zásady právního státu. (Barbara Zmušková, Natália Silenská | Euractiv.sk)
BUKUREŠŤ
Rumunsko má zelenou k výstavbě nových reaktorů. Evropská komise vydala kladné stanovisko k technickým aspektům a jaderné bezpečnosti projektu výstavby třetího a čtvrtého bloku jediné rumunské jaderné elektrárny. V úterý to oznámilo rumunské ministerstvo energetiky.
Po uvedení obou bloků do provozu se výrazně změní rumunský energetický mix. Očekává se, že v příštím desetiletí bude jaderná energie představovat přibližně 30 % výroby elektřiny v zemi, zatímco nyní je to přibližně 20 %. (Catalina Mihai | Euractiv.ro)
Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.