The Capitals: Výbuchy otřásly bulharskou zbrojovkou, která se rozhodla vyvážet na Ukrajinu

SOFIE

Výbuchy otřásly bulharskou zbrojovkou, která se rozhodla vyvážet na Ukrajinu. V neděli (25. června) nedaleko města Karnobat explodovaly muniční sklady bulharské továrny na zbraně EMKO. Stalo se tak několik dní poté, co Bulharsko oznámilo, že začne dodávat munici na Ukrajinu.

„Jedná se o nevysvětlitelný silný požár, který vypukl o půlnoci. Nejdůležitější je, že se nikomu nic nestalo. Nemůžeme vědět, co se stalo, stále nevíme, co způsobilo výbuchy loni, natož teď po několika hodinách,“ okomentoval výbuchy majitel skladů Emilian Gebrev a upozornil, že ve skladech se nacházel materiál pro výrobu obranných produktů. Podle zástupců společnosti EMKO se jedná o sabotáž – žádný z uskladněných materiálů totiž nemohl způsobit takovou explozi.

Sklady, které v neděli explodovaly, vybuchly také před rokem v důsledku sabotáže. Podle investigace bulharské pobočky Rádia Svobodná Evropa zveřejněného na začátku května je nejméně devět výbuchů v bulharských vojenských skladech a továrnách spojováno s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Sklady jsou ve vlastnictví Emiliana Gebreva, jednoho z nejznámějších bulharských výrobců a obchodníků se zbraněmi. Před osmi lety se stal obětí pokusu o atentát látkou podobnou novičoku, z něhož bulharská prokuratura obvinila agenty ruské vojenské rozvědky.

Bulharsko je jedním z největších výrobců munice sovětského standardu a za poslední rok a půl vyvezlo na Ukrajinu zbraně za více než dvě miliardy dolarů. To vše ale pouze přes prostředníky, tamější vláda i prezident jsou totiž proti vývozu zbraní na Ukrajinu s odůvodněním, že by Sofie přímo zasáhla do vojenského konfliktu. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

HAAG

Rutte: Evropa udělala chybu, když snížila rozpočet na obranu. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho udělala Evropa chybu, když během let předcházejících válce na Ukrajině snížila své obranné kapacity. „Cítili jsme se jako společnost tak bezpečně, že jsme si mysleli, že by se snad armády mohly omezit. Mýlili jsme se,“ uvedl v projevu ke Dni veteránů. (Benedikt Stöckl | EURACTIV.com)

LONDÝN

Důvěra ve vládu poprvé od 70. let dramaticky klesla. Pouhých 6 % občanů Spojeného království se domnívá, že tamější politický systém není třeba reformovat, zatímco zbývajících 89 % podporuje ústavní reformu, vyplývá ze zprávy, kterou o víkendu zveřejnily britský think-tank Focaldata a Institut pro výzkum veřejné politiky (IPPR).

Podle zprávy navíc poprvé od poloviny 70. let 20. století klesla důvěra veřejnosti ve vládu. Výzkumníci pokles důvěry lidí přičítají mimo jiné jejich pocitu, že vláda nepracuje v jejich prospěch, vnitrostranickým skandálům (tj. partygate) a skutečnosti, že se lidé domnívají, že politici jsou příliš odtrženi od skutečného života občanů v celé Velké Británii. (Sofia Stuart Leeson | EURACTIV.com)

VARŠAVA

Opozice kritizuje „nedostatečnou reakci vlády“ na pokus o převrat v Rusku. Polská opozice kritizuje vládu vedenou stranou PiS a bezpečnostní složky za nedostatečnou reakci na pokus o puč, který proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zorganizoval Jevgenij Prigožin a jeho vojáci z Wagnerovy skupiny. Podle poslankyně opoziční Občanské platformy Marzeny Okła-Drewnowicz lídr PiS Jarosław Kaczyński ani neokomentoval, co se v Rusku děje.

Okła-Drewnowicz má za to, že by nešlo o strašení společnosti, ale o péči vlády o bezpečnost Poláků. Mluvčí vládní strany Právo a spravedlnost kritiku odmítl a označil stupňující se emoce za zbytečnost. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)

BRATISLAVA

Slovensko se obává revize rozpočtu EU kvůli migraci. Slovenské ministerstvo financí je znepokojeno návrhem Evropské komise na revizi rozpočtu EU. Návrh požaduje jeho navýšení na období 2021-2027 o 68,5 miliard eur. Slovenská vláda zpochybňuje zejména navýšení migračních rezerv o dalších 15 miliard eur, ačkoli v minulosti byly použity na řešení situace na Ukrajině nebo přírodních katastrof v Sýrii či Turecku. Ministerstvo ale uvedlo, že „si musíme být jisti, že doplnění rezerv, jak navrhuje Evropská komise, je plně odůvodněné.“

Celkově se ministerstvo financí „obává, že přílišná ambicióznost návrhu povede k velmi obtížným jednáním, což může proces schvalování revize výrazně zpomalit“. Komise přitom očekává „rychlou dohodu“ hned po létě a varuje, že rozpočtová omezení se jinak projeví hned v roce 2024. Revize rozpočtu potřebuje také souhlas Evropského parlamentu. (Barbara Zmušková | EURACTIV.sk)