The Capitals: USA v NATO „naštěstí“ prosadily umírněný přístup k Rusku, tvrdí zdroj

Spojeným státům americkým se „naštěstí“ podařilo zajistit, aby NATO zaujalo k Rusku umírněný přístup, navzdory voláním po opaku, řekl serveru EURACTIV zdroj z Aliance. 

Na začátku války USA a Rusko daly vzniknout dekonfliktní buňce na politicko-vojenské úrovni, aby se vyhnuli nebezpečným vojenským akcím na moři či ve vzduchu. Strany se nedávno shodly na „opatrnosti“, obzvláště v případech navigování lodí v Černém moři, aby se vyhnuly „incidentům“. 

Některým východoevropským členům NATO se ale taková spolupráce nezamlouvá. Ptají se, proč se tak děje, uvedl zdroj z Aliance. 

Polsko však – jak by se na první dobrou mohlo zdát – mezi těmito východoevropskými členy není. Alespoň podle polského zástupce v NATO. „Polsko tuto otázku nevyzdvihlo,“ řekl redakci. Baltské země redakci neodpověděly nebo věc nechtěly komentovat. 

Podle zdroje je v NATO skupina Východoevropanů, Skandinávců, Spojeného království a bývalých zemí Jugoslávie, kteří jsou pro hru s nulovým součtem. Na druhé straně pak stojí tradiční členové NATO, jako jsou Spojené státy, Francie, Turecko, Itálie a Řecko, kteří volají po umírněnějším přístupu. „Vedení“ se podle zdroje nakonec ujal Washington a prosadil umírněný přístup k věci. Více zde. 

VÍDEŇ

Rakouský kancléř žehlí výhrůžku vetem pro vstup Chorvatska do Schengenu. Výhrůžka vetováním vstupu Chorvatska do Schengenského prostoru přišla ze strany ministra vnitra Gerharda Karnera. Kancléř Karl Nehammer „shodil“ jeho slova v úterý, a to v předvoji dnešní návštěvy chorvatské metropole Záhřeb. 

Rakousko čelí vysokému přílivu neukrajinských uprchlíků, počet příchozích je v porovnání s loňským rokem dvojnásobný. Proto trvá na ochraně unijních hranic.

„Z Chorvatska nepociťujeme žádný migrační tlak,“ obrousil kancléř hrany Karnerovu prohlášení. „Chorvatská ochrana hranic je ukázková, nevidím v tom tedy problém,“ dodal Nehammer podle informací Kleine Zeitung. 

Na smířlivou notu se naladil i chorvatský prezident. „Důvodem, proč má Rakousko obavy, není Chorvatsko, ale rostoucí počet žadatelů o azyl v Rakousku,“ řekl v úterý. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de) 

VARŠAVA

Polsko odmítlo pomoc Ukrajiny při vyšetřování výbuchu rakety. Úřad polského prokurátora nepovolí, aby se ukrajinská strana připojila k vyšetřování incidentu v obci Przewodów poblíž hranic s Ukrajinou, kde minulý týden zemřeli dva lidé. Stalo se tak pravděpodobně po výbuchu rakety ukrajinské protivzdušné obrany. 

Zatímco polští politici už dali najevo, že by Ukrajinu k vyšetřování rádi přizvali, úřad prokurátora trvá na tom, že takové přizvání není možné. Informoval o tom deník Rzeczpospolita. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)

BRATISLAVA

Slováky ohrožuje inflace, jsou mezi nejzranitelnějšími v EU. Téměř šest procent Slováků je ohroženo inflací až do té míry, že pravděpodobně nebudou schopni splácet své dluhy. Podle Evropské centrální banky se jedná o třetí příčku na žebříčku zemí EU. Vyšší procento lidí v tísni, kteří možná nebudou schopni pokrýt své měsíční náklady, je pouze v Itálii a na Kypru. 

Podle Evropské centrální banky se tito lidé ocitají v nepříznivé finanční situaci také proto, že nemají žádné finanční rezervy pro případy, jako je současná krize. Analýza banky nicméně ukazuje, že nejzranitelnější byli lidé v Itálii, na Kypru a na Slovensku i před inflací. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)

BUKUREŠŤ

Komise po letech končí se speciálním monitoringem Rumunska. Rumunsko dostatečně pokročilo v reformě soudnictví a boji proti korupci, oznámila v úterý Evropská komise s tím, že proto hodlá ukončit speciální monitoring země. Ten v Rumunsku probíhá od jeho vstupu do sedmadvacítky v roce 2007 v rámci tzv. Mechanismu spolupráce a ověřování (CVM). Finální rozhodnutí o konci monitoringu unijní exekutiva vynese po zvážení připomínek z Rady EU a Evropského parlamentu. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)