KYJEV | VARŠAVA | PRAHA | LUBLAŇ
Ukrajinci brání „skutečné“ evropské hodnoty, řekli lídři EU v Kyjevě. Premiéři Česka, Polska a Slovinska navzdory bezpečnostním varováním navštívili Kyjev, aby Ukrajině vyjádřili plnou solidaritu. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským diskutovali humanitární pomoc, dodávky zbraní a sankce proti Rusku. Podle zjištění EURACTIV.cz trojice premiérů sdělí detaily ohledně návštěvy Kyjeva svým unijním kolegům na plánovaném summitu Evropské rady příští týden.
„Evropa musí pochopit, že pokud ztratí Ukrajinu, už nikdy nebude stejná. Už to nebude Evropa. Bude to poražená, ponížená a patetická verze svého předešlého já. Já chci Evropu silnou a rozhodnou,“ řekl na tiskové konferenci v Kyjevě polský premiér Mateusz Morawiecki.
Podle slovinského premiéra Janeze Janši je Ukrajina zemí, která brání evropské hodnoty nejvíce. EU by proto měla zemi co nejdřív udělit kandidátský status. Právě o tom se vedla řeč minulý týden na summitu Evropské rady, ne všichni lídři však tento krok podpořili.
„Hlavním poselstvím této návštěvy je, že nejste sami,“ dodal směrem k vedení Ukrajiny český premiér Petr Fiala.
Ukrajinský prezident si návštěvy podle jeho vyjádření velmi cení. „Máme v tyto lídry plnou důvěru, proto jsme (s nimi) mluvili o bezpečnostních zárukách a naší budoucnosti v EU,“ řekl.
Cesta evropských lídrů do Kyjeva byla koordinována s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem Evropské rady Charlesem Michelem, lídři však oficiální mandát EU k návštěvě neměli. Ukrajina návštěvu považuje přesto za evropský krok.
Na návštěvu Kyjeva byl pozván i slovenský premiér Eduard Heger. Ten se však kvůli bezpečnostním doporučením rozhodl cesty neúčasnit. Informoval o tom slovenský Denník N.
Maďarský portál Telex se dotazoval kanceláře premiéra Viktora Orbána, zda byl on či další maďarští politici také pozvaní. „Premiér o návštěvě ví, na cestě do Kyjeva ale v tuto chvíli není,“ odpověděla kancelář. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz, Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl, EURACTIV.com with Telex)
BERLÍN
Německé domácnosti by bez ruského plynu mohly přijít o teplo. Odstřižení EU od dovozu plynu z Ruska by mělo zásadní dopady na dodávky tepla domácnostem. Varovala před tím německá největší energetická společnost RWE.
„Rozumím volání po maximálním zpřísnění sankcí (…) Bohužel je ale Evropa a speciálně Německo na Rusku co do energetických dodávek vysoce závislé,“ uvedl generální ředitel společnosti Markus Krebbel.
Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) a ministr pro klima Robert Habeck (Zelení) zatím embargo na ruský plyn odmítají právě kvůli vysoké závislosti Německa na ruských dodávkách.
Krebber ale oznámil, že RWE v současné době podniká kroky, aby závislost na ruském dovozu snížila. Pracuje například na diverzifikaci dodávek. (Julia Dahm | EURACTIV.de)
PAŘÍŽ
Francie nabídla azyl ruské novinářce, která protestovala proti válce. Francouzský prezident Emmanuel Macron nabídl konzulární ochranu nebo azyl Marině Ovsjannikovové, šéfredaktorce Prvního kanálu ruské státní televize. Ovsjannikovová v pondělí během vysílání ukázala transparent s heslem „Ne válce“. Podle jejího právníka by jí za to v Rusku mohlo hrozit až 15 let vězení.
Jak zjistil EURACTIV.fr, situace s možným azylem se od propuštění Ovsjannikovové, kterou v úterý vyslýchali 14 hodin, už dále „vyvinula“. Podle vyjádření Elysejského paláce situaci na místě sleduje francouzský velvyslanec v Rusku. (Davide Basso | EURACTIV.fr)
MADRID
Španělsko chce Putina před soudem. Španělsko se připojí k iniciativě, která chce dostat ruského prezidenta Vladimira Putina před Mezinárodní trestní tribunál v Haagu, aby nesl odpovědnost za válečné zločiny spáchané ruskou armádou ve válce na Ukrajině. Informovala o tom agentura EFE, mediální partner EURACTIV.
Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares se v rozhovoru se soukromou televizí Telecinco nechal slyšet, že invaze na Ukrajinu nebude pro Putina „zadarmo“. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)
SOFIE
Experti tlačí na Bulharsko, aby požádalo NATO o pomoc. Několik vojenských expertů vyzvalo bulharskou armádu, aby požádalo NATO o pomoc.
„Válka klepe na dveře. Záměrně nebo ne, ruské drony už vstoupily do vzdušného prostoru Polska a Rumunska. Potřebujeme silnou pozici, abychom mohli spolu s našimi spojenci z NATO bránit svou suverenitu,“ uvedl například vojenský expert Todor Tagarev, který byl na začátku března velmi blízko ministerskému křeslu. Ministrem obrany se ale nakonec stal Dragomir Zakov, Tagarev se tak měl stát poradcem premiéra Kirila Petkova. K tomu ale také nedošlo.
„Co bych poradil premiérovi (kdybych byl poradcem)? Vláda by měla okamžitě požádat spojence, aby kontrolovali náš vzdušný prostor, který je součástí vzdušného prostoru NATO, včetně přítomnosti více spojeneckých stíhaček na našem území,“ dodal Tagarev. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
