The Capitals: Tusk by měl v případě vítězství Trumpa odstoupit, zní z PiS

VARŠAVA

Tusk by měl v případě vítězství Trumpa odstoupit, zní z PiS. Z polské hlavní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) proudí v souvislosti s americkými volbami četná kritika směrem k současné vládě pod vedením Donalda Tuska. Podle Jarosława Kaczyńského, lídra PiS, se Tusk v době, kdy byl předsedou Evropské rady, choval vůči Donaldu Trumpovi „provokativně“.

Kaczyński naráží například na Tuskovo prohlášení „Milá Ameriko, važ si svých spojenců, vždyť jich tolik nemáš,“ které pronesl na summitu NATO v roce 2018.

Bývalý ministr obrany Mariusz Błaszczak z PiS zašel v rozhovoru pro polskou televizi Polsat News ještě dál.  „Znepokojuje mě, že současná vláda, Donald Tusk a jeho tým, se zaměřili na Kamalu Harris, takže Donald Tusk by měl po vítězství Donalda Trumpa rezignovat.“

„Pokud vyhraje Donald Trump, myslím, že by se vláda ve Varšavě měla okamžitě změnit, protože Německo nás není schopno podpořit, pokud jde o obranu, a Spojené státy ano,“ dodal na adresu Tuska Blaszczak. PiS Tuska často vykresluje jako „vazala“ Berlína. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)

PAŘÍŽ

Francie podepsala migrační dohodu s Kazachstánem. Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho kazašský protějšek Kassym-Jomart Tokajev během úterní (5. listopadu) státní návštěvy v Paříži podepsali dohodu o návratové migraci. Dohoda je vůbec prvním migračním paktem Francie se středoasijskou zemí.

V případě, že osobám nebude udělen azyl ve Francii, bude Kazachstán podle dohody zpětně přijímat státní příslušníky Kazachstánu, ale i státní příslušníky třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti. Podmínkou je, že mají povolení k pobytu v Kazachstánu nebo projížděli Kazachstánem.

Kazachstán je jednou z několika tranzitních zemí pro Afghánce, kteří prchají ze své země po převzetí moci Talibanem v srpnu 2021, a míří do Evropy. Podle informací Euractivu dohoda míří právě na afghánské nelegální migranty. (Théo Bourgery-Gonse | Euractiv.com)

ŘÍM

Meloni a Rutte jednali o možnostech posílení NATO. Italská premiérka Giorgia Meloni a generální tajemník NATO Mark Rutte v úterý jednali o způsobech, jak posílit NATO, aby se mohla přizpůsobit novým hrozbám. Zdůraznili potřebu „silného evropského pilíře“ vedle severoamerického základu NATO. Vyzdvihli také potřebu vybudovat evropský obranný průmysl, který bude „inovativní, konkurenceschopný a bude vzájemně doplňovat NATO a Evropskou unii.“

Rutte ocenil italský závazek vůči Ukrajině a cílům kolektivní obrany NATO, Itálie přitom nesplňuje požadavek 2 % HDP na obranu. Vydává okolo 1,5 % HDP. (Alessia Peretti | Euractiv.it)

MADRID

Španělská vláda vyčlenila 10,6 miliardy eur na pomoc při povodních. Španělská vláda v úterý schválila balíček pomoci ve výši 10,6 miliardy eur, který má pomoci obětem povodní. Je určen pro 78 obcí, z toho 75 ve Valencii, dvou v Kastilii-La Mancha a jedné v Málaze/Andalusii. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)

LISABON

Portugalský ministr zahraničí kritizoval účast šéfa OSN na summitu BRICS. Podle portugalského ministra zahraničí Paula Rangela účast generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, bývalého portugalského premiéra, na summitu předních rozvíjejících se ekonomik BRICS „nevysílá pozitivní signál“.

Podle Rangela není problém samotná návšetěva, Guterres se měl však podle portugalského premiéra zúčastnit i mírového summitu, který loni v červnu hostila Ukrajina ve Švýcarsku. Summit BRICS se uskutečnil na konci října v ruské Kazani. (Joana Haderer| Lusa.pt)