The Capitals: „Těžké váhy“ EU tlačí na Německo ohledně další společné půjčky

Po odmítnutí unijní společné půjčky na uhašení současné krize se Německo ocitá pod tlakem evropských kolegů. Německé odmítnutí dělá vrásky například Španělsku. Nešťastné jsou ale také další velké členské země, a sice Itálie a Francie. Německo si v očích partnerů pohoršilo zejména proto, že na jedné straně odmítá společnou půjčku, na druhé straně ale hodlá do vlastní ekonomiky kvůli krizi napumpovat 200 miliard eur. Podle Španělska tím Německo riskuje narušení vnitřního trhu. 

„Německo a další země, které byly velmi závislé na ruském plynu, potřebují pochopení ostatních, nikoliv ale za cenu ohrožení ostatních,“ citovala agentura EFE španělskou ministryni pro ekologickou transformaci Teresu Riberovou. 

Evropské země nyní čekají, co na německou 200milardovou vzpruhu ekonomiky řekne Evropská komise. „Je role Komise, aby zajistila, že nedojde k pokřivení trhu,“ upřesnil pro EURACTIV zdroj z francouzské vlády. 

Německo ovšem není v diskusi o společné půjčce osamoceno. Ve stopách Berlína šly také tradičně rozpočtově opatrné země bloku. Společná půjčka nemá podporu ani Nizozemí a Finska. Německé kroky navíc inspirovaly další „zdrženlivější“ státy. Například Rakousko v současné době uvažuje nad balíkem na podporu ekonomiky v německém stylu. 

„Rakousko musí následovat tento (německý) příklad, aby si zajistilo konkurenceschopnost,“ míní prezident Tyrolského svazu průmyslu Christoph Walser. Více zde. 

K evropskému „obrannému štítu“ se chce přidat 12 zemí. Návrh německého kancléře Olafa Scholze integrovat obranné systémy evropských zemí do evropského systému protivzdušné obrany dostává ve světle eskalace války na Ukrajině a obav z mezikontinentálních balistických střel první obrysy. 

Nápad na evropský systém protivzdušné obrany rezonuje zejména ve státech východní Evropy, kterým dělají vrásky výhrůžky ruského prezidenta Vladimira Putina a které mají obavy z použití jaderných zbraní. Na okraj jednání ministrů obrany zemí NATO, které probíhá od středy do čtvrtku (12. až 13. října) v Bruselu, má dojít k podpisu společné deklarace. Informoval o tom deník Der Spiegel. K evropskému obrannému štítu se má podle očekávání připojit 12 zemí – Belgie, Bulharsko, Česko, Estonsko, Finsko, Norsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Nizozemí. (Martin Herrera Witzel | EURACTIV.com)

Budoucí švédský premiér sklízí kritiku z vlastních řad. Členové pravicové Umírněné strany kritizují svého lídra a pravděpodobného budoucího premiéra Ulfa Kristerssona za to, že potřebuje další dva dny na sestavení koaliční vlády s vítězem zářijových parlamentních voleb – blokem pravicových stran. 

Podle Kristerssona je nutné doladit ještě některé detaily. Jaké strany budou tvořit koalici ale neprozradil a trval na tom, že během vyjednávání o nové vládě nečelil žádným výrazným problémům. 

Prodlužování vyjednávání však není po chuti některým členům Kristerssonovy strany. „Všichni ví, že pokud zbývá doladit detaily, tak to jsou velice důležité detaily,“ upozornil pro Aftonbladet zdroj z řad Umírněných. (Charles Szumski | EURACTIV.com)

Rusové budou mít možná těžší získat v Polsku práci. Polské ministerstvo rodiny a sociální politiky připravuje návrh zákona, který by zneplatnil nařízení, která Rusům ulehčují získat v Polsku práci. Podle posledních dat počet Rusů, kteří v Polsku hledají práci, narůstá, a to obzvlášť po vyhlášení ruské mobilizace. V porovnání s koncem roku 2020 vzrostl asi o třetinu. (Bartosz Sieniawski | EURACTIV.pl)

Matovič: Odhalím zkorumpované novináře. Slovenský ministr financí a bývalý premiér Igor Matovič pokračuje v komentování mediální scény. Po opakovaných útocích na média a výroku, že jsou novináři zkorumpovaní a je možné si je „za 500 euro na měsíc pronajmout“, chce přejít k činům. Na výzvu moderátora rádia Expres, aby zkorumpované novináře odhalil, odvětil, že to bere jako „veřejnou objednávku“ a „postupně je bude dávat dolů“. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)