The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
BERLÍN
V regionu Sasko-Anhaltsko, který byl kdysi součástí východního bloku, vládne od roku 2016 koalice křesťanských demokratů (CDU), sociálních demokratů (SPD) a Zelených. Budoucnost koalice je ale v ohrožení poté, co se CDU postavila za svého člena Roberta Möritze, který je obviněn ze sympatizování s nacismem.
Celé to odstartovala jeho profilová fotka na Twitteru, v její pravém dolním rohu bylo totiž viditelné logo organizace, která je podezřelá z napojení na pravicové extremisty. Möritz později sám přiznal, že je členem organizace. Následně začaly po sociální sítích kolovat fotografie, na kterých byl Möritz zachycen na neonacistické demonstraci, kterou měl údajně i spoluorganizovat. Na dalších jeho fotografiích se pak objevilo i jeho tetování, které vyobrazuje tzv. „černé slunce“, symbol kombinující několik svastik.
Möritz se od extremismu distancuje a k účasti na demonstraci uvedl, že to byla „mladická chyba“. CDU se za svého straníka postavila a oznámila, že Möritz nepřijde o svou stranickou pozici. To se ale setkalo s kritikou koaličních partnerů.
V sobotu (14. prosince) regionální lídři Zelených po CDU chtěli, aby se jasně distancovala od pravicového extremismu. Vydali k tomu i tiskovou zprávu s kontroverzním titulkem „Kolik nositelů svastiky našlo své místo v CDU?“. Generální tajemník CDU v Sasku-Anhaltsku v reakci na zveřejnění zprávy uvedl, že pokud se Zelení neomluví, pokračování koalice je dále nemyslitelné.
Pokud SPD a Zelení opustí koalici, CDU bude moct pokračovat v menšinové vládě. K tomu ale bude potřebovat podporu krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
///
HELSINKY
Finové se do NATO nehrnou. Nový průzkum potvrdil, že Finové si nepřejí vstoupit do NATO. Zhruba 56 % Finů se vyslovilo proti vstupu do Aliance, zatímco pouhých 20 % bylo pro a čtvrtina není rozhodnutá. Členství podporují nejvíce dvě politické strany, které jsou v současné době v opozici – Národní koalice a populističtí Praví Finové.
Výsledek průzkumu zůstává i přes prohloubení spolupráce v NATO přibližně stejný. Finsko je partnerskou zemí Aliance od roku 2014 a je přítomné v Afghánistánu a na Balkáně. Vojenská cvičení má Finsko společné se sousedícím neutrálním Švédskem.
Důvěra v obranyschopnost bez spojenců je mezi Finy velká. I kdyby do NATO vstoupilo Švédsko, podpora vstupu Finska by vzrostla na pouhých 35 %. (Pekka Vanttinen)
///
MADRID
Rozhodující týden pro Sáncheze. K prolomení španělského politického patu dojde nejspíš tento týden. Designovaný premiér Pedro Sánchez (PSOE) se pravděpodobně dočká podpory katalánských levicových separatistů (ERC), která je pro jeho jmenování klíčová. Informoval o tom mediální partner sítě Euractiv, agentura EFE.
Sánchez plánuje zformovat „progresivní“ koalici s levicovým hnutím Unidas Podemos (UP), ani tak ale nebude mít dostatek křesel pro parlamentní většinu. Musí se proto domluvit i s ostatními stranami, zejména s ERC, od kterých potřebuje alespoň jistotu, že se při hlasování o důvěře zdrží.
Jisté je, že PSOE nezískají podporu od konzervativních lidovců (PP). Jejich předseda Pablo Casado o víkendu nařkl Sáncheze, že jeho politická agenda ohrožuje demokratizaci a ústavní pořádek ve Španělsku.
Sánchez vytvoření koalice s PP a středovými liberály z Ciudadanos už předtím vyloučil. Chce totiž vládu, která bude mít jasně progresivní směr. (EuroEFE.EURACTIV.es)
///
LONDÝN
Hledá se nástupce Corbyna. Lídr labouristů Jeremy Corbyn po volebním debaklu oznámil, že začátkem roku 2020 z vedení strany odstoupí. Mezi členy Labouristické strany se tak již začínají objevovat uchazeči o předsednickou funkci a z dosavadních spekulací zatím vyplývá, že strana bude mít ve svém čele ženu. Corbynovi příznivci viní z neúspěchu ve volbách brexit a zřejmě na post předsedkyně podpoří Rebeccu Long-Baileyovou. Druhá skupina se domnívá, že strana byla před volbami nejednotná a v severní Anglii podcenila kampaň. Mezi uchazeči tohoto křídla je Lisa Nandyová, Jess Phillipsová, Angela Raynerová, Yvette Cooperová a Emily Thorberryová. (Benjamin Fox, EURACTIV.com)
///
PAŘÍŽ
Vánoční pauza. Francouzští odboráři sdružení v CGT jsou odhodláni stávkovat, dokud vláda neodstoupí od navrhované penzijní reformy. Jejich kolegové z největší odborové organizace CFDT ale přes Vánoce stávkovat nechtějí a přiklánějí se k dvoutýdenní přestávce.
Další masivní demonstrace vypuknou v úterý. Očekává se, že do ulic by mohlo vyrazit až milion lidí. (EURACTIV.FR)
///
DUBLIN
Budou příští rok volby? Micheál Martin, předseda irské republikánské strany Fianna Fáil, vyzval předsedu vlády Lea Varadkara k ukončení nestabilní situace v zemi. Chce se s ním dohodnout na termínu parlamentních voleb.
Martin své požadavky vyjádřil v dopise, do kterého nahlédl i irský nedělník Sunday Independent. Předseda irských republikánů v dopise tvrdí, že je na čase ukončit spekulace a dohodnout se na datu, kdy bude rozpuštěna dolní komora irského parlamentu (Dáil) a kdy se uskuteční nové volby. „Pokud dovolíme, aby spekulace nadále sílily, ničeho tím nedosáhneme,“ uvedl Martin. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)
///
ŘÍM
Sardinky v Římě. V Římě se sešly desítky tisíc „Sardinek“, nového hnutí, které kritizuje předsedu pravicové Ligy Mattea Salviniho. Jedná se zatím o největší setkání Sardinek od doby jejich vzniku a v jejich čele stojí dvaatřicetiletý Mattia Santori.
Salvini mezitím navrhuje vznik „výboru pro spásu národa“, který by měl nahradit dosavadní vládu sociálních demokratů s Hnutím pěti hvězd. Členové výboru by měli pocházet z různých stran napříč politickým spektrem a novým premiérem by údajně mohl být Mario Draghi, bývalý prezident Evropské centrální banky. Podle Salviniho by se měl výbor zaměřit na pět priorit: zaměstnanost, daně, zdraví, infrastrukturu a justici. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
///
ATHÉNY
Řecko nedovolí narušení své suverenity. V rozhovoru pro deník Bild řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v kontextu sporu s Tureckem zdůraznil, že Athény nedovolí narušování svých suverénních práv. „Je to Turecko, kdo porušuje námořní právo, ne Řekové,“ řekl. Více informací má Athénsko-makedonská tisková agentura.
Zemědělci se bouří. Řečtí zemědělci na konec ledna připravují rozsáhlé demonstrace a silniční blokády, aby tak vyjádřili svůj nesouhlas s rostoucímu cenami, a to především u pohonných hmot.
///
VARŠAVA
Nová levice. Sociálnědemokratická strana SLD se spojila s progresivní Wiosnou (Jaro). Společně s krajně levicovou partají Razem v nedávných parlamentních volbách vytvořily koalici, teprve teď ale formálně splynuly v jednu stranu, kterou pojmenovaly Nová levice. Razem se ale nové iniciativy neúčastní.
Největší opoziční strana má kandidátku. Małgorzata Kidawa-Błońská se stala kandidátkou Občanské platformy (EPP) pro prezidentské volby příští rok. Donald Tusk už dříve slíbil, že její kampaň podpoří. Nejvážnějšími soupeři v souboji o křeslo hlavy státu jí budou Andrzej Duda podporovaný vládní stranou PiS, Władysław Kosiniak-Kamysz (PSL, EPP) a Szymon Hołownia (nezávislý). (Łukasz Gadzała |EURACTIV.pl)
///
PRAHA
Komise je „jako malé dítě“, říká europoslanec. „Ač si Evropské komise velmi vážím, v tomto případě [klimatická politika] je trochu jako malé dítě, které si nadiktovalo, co chce koupit a členské státy jsou její rodiče, kteří rozhodnou o tom, co jí koupí a kolik to bude stát,“ řekl nový europoslanec Ondřej Knotek (ANO, RE) v rozhovoru pro EURACTIV.cz. Ambiciózní plány podle něj budou vyžadovat rozsáhlé investice do uhelných a průmyslových regionů, pomoc ale potřebují i další regiony.
V současnosti dle jeho slov není k dispozici tolik peněz, aby se z nich dalo všechno zaplatit, takže plány v klimatické politice buď zkonzumují finance v jiných sektorech, nebo se členské státy budou muset rozhodnout navýšit své příspěvky do rozpočtu. (Ondřej Plevák |EURACTIV.cz)
///
BUDAPEŠŤ
Orbán chce vytvořit novou Střední Evropu. Maďarsko je připraveno společně se svými sousedy včetně Rumunska vybudovat „novou Střední Evropu“, řekl premiér Viktor Orbán na oslavách třicetiletého výročí rumunské revoluce v Temešváru. Cílem je proměnit středoevropský region v jeden z nejúspěšnějších a nejkonkurenceschopnějších na světě, dodal.
V kontextu vývoje za posledních třicet let řekl, že „kdybychom čekali na pomoc od západních mocností, stále bychom žili pod sovětskou okupací, byli bychom součástí Varšavské smlouvy a o naší budoucnosti by rozhodoval komunistický kongres.“
173 milionů euro pro Rosatom. Maďarsko v prosinci zaplatilo 173 milionů euro ruské společnosti Rosatom za technické plány na rozšíření jaderné elektrárny Paks o dva nové bloky. Jejich výstavbu financuje z 80 % Rusko. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
SOFIE
Nedostatek vody. Dva bulharští ministři budou vyšetřování kvůli možnému pochybení při zajištění pitné vody bulharskému městu Pernik. Nádrž, ze které město čerpá vodu, totiž zůstala po letošní rekonstrukci prázdná. Podle místního prokurátora je na vině ministr pro místní rozvoj a ministr životního prostředí. Věc si nově přebírá zvláštní bulharský prokurátor zodpovědný za boj proti korupci. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
///
LUBLAŇ
Čína má velká očekávání od německého předsednictví. Čínský ministr zahraničí Wang I se domnívá, že během německého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2020 dojde ke změně vztahů mezi Unií a Čínou. „Musíme přijmout konkrétní kroky, abychom odmítli unilateralismus a mocenskou politiku a abychom chránili mezinárodní systém s OSN v jeho centru, mezinárodní pořádek opírající se o mezinárodní právo a multilaterální obchodní systém založený na Světové obchodní organizaci,“ prohlásil Wang během návštěvy Slovinska.
Podle Wanga nyní Čína a dalších sedmnáct států střední a východní Evrop vstupují do nové etapy. Spolupracovat chtějí zejména v oblasti digitální ekonomiky, umělé inteligence, finančních technologií nebo ochrany životního prostředí. Slovinský ministr zahraničí Miro Cerar komentoval slova svého protějška tím, že pozice zemí EU se v některých otázkách týkajících se Číny rozcházejí. Jako příklad uvedl situaci v Hong Kongu. Dodal ale, že EU by měla s Čínou vytvořit „konstruktivní partnerství“ založené na vzájemném respektu. (Željko Trkanjec |EURACTIV.hr)
///
ZÁHŘEB
Posledních pět dní. Dne 22. prosince se koná první kolo chorvatských prezidentských voleb. Trojici hlavních favoritů tvoří současná prezidentka Kolinda Grabar-Kitarovićová (HDZ, EPP), Zoran Milanović (SDP, S&D) a nezávislý kandidát Miroslav Škoro. Během kampaně se však ukázalo, že Škoro je neoficiálním kandidátem pravicového křídla HDZ, které se staví proti stávajícímu premiérovi a předsedovi strany Andreji Plenkovićovi. Pokud premiérova kandidátka Grabar-Kitarovićová ve volbách prohraje, bude se jednat již o druhou porážku strany HDZ pod jeho vedením. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///