BERLÍN
„Styďte se“, křičeli němečtí poslanci na Merze. Německý parlament ve středu schválil usnesení o zpřísnění migrační politiky. Hlasování vyvolalo bouřlivé reakce, dokument totiž prosadili opoziční křesťanští demokraté (CDU/CSU) za podpory krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), čímž prolomili dlouholetou politickou bariéru známou označovanou také jako „cordon sanitaire“.
Předseda CDU/CSU Friedrich Merz avizoval tuto možnost už minulý pátek, když oznámil, že jeho strana bude prosazovat svá stanoviska „bez ohledu na to, kdo pro ně hlasuje“. Reagoval tím na smrtelný útok v Aschaffenburgu, po němž byl zatčen Afghánec, který do Německa přicestoval jako žadatel o azyl. Rezoluci podpořili poslanci CDU/CSU, AfD, liberální Svobodní demokraté (FDP) a někteří nezávislí poslanci. Poprvé v historii německého parlamentu se podařilo prosadit návrh díky podpoře AfD.Výsledek hlasování vyvolal okamžitý odpor ze strany vládní koalice. Poslanci SPD po jeho oznámení vykřikli na Merze a CDU/CSU „styďte se“. Předseda poslaneckého klubu SPD Rolf Mützenich varoval, že hlasování, které se odehrálo jen několik hodin po připomínce 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim, „se zapíše do dějin této země“.
„Když se podíváte na tváře AfD, uvědomíte si, co se dnes stalo, a jste za to zodpovědní,“ řekla Merzovi parlamentní šéfka Zelených Britta Haßelmann.
Merz argumentoval tím, že „neusiloval o jiné většiny ve sněmovně než o ty z demokratického středu“. (Nick Alipour | Euractiv)
BRATISLAVA
Stovky slovenských nevládních organizací odsuzují vládu Roberta Fica. Více než 400 slovenských nevládních organizací a občanských sdružení se připojilo ke kritice vlády premiéra Roberta Fica a vyjádřilo rozhořčení nad jejím přístupem k vládnutí, zahraniční politice a útoky na neziskový sektor. V otevřeném dopise, který podepsalo téměř 500 zástupců ze 411 organizací, varují, že kroky vlády podkopávají otevřené vládnutí, transparentnost, svobodný přístup k informacím a účast občanů na legislativním procesu. (Natália Silenská | EURACTIV.sk)
ATÉNY
Řekové se obořili na Francii kvůli údajnému prodeji raket Turecku. Řecký ministr obrany Nikos Dendias požádal francouzského velvyslance v Aténách, aby mu objasnil zprávy naznačující, že Francie zvažuje prodej raket METEOR Turecku. Tento krok vyvolal v Řecku ostré reakce vzhledem k dlouhodobě napjatým vztahům mezi oběma sousedními zeměmi.
„Vyjádřil jsem francouzskému velvyslanci silný nesouhlas Řecka s takovou možností, která je v rozporu s dosavadními vynikajícími strategickými vztahy mezi oběma zeměmi,“ uvedl Dendias po setkání s velvyslancem Laurencem Auerem. (Sarantis Michalopoulos | Euractiv)MADRID
Španělsko bylo v roce 2024 nejrychleji rostoucí ekonomikou eurozóny. Španělská ekonomika rostla v roce 2024 o předpokládaných 3,2 %, což představuje nejrychlejší tempo růstu v eurozóně a čtyřikrát vyšší tempo, než je průměr eurozóny. Ve středu to uvedl ministr hospodářství země. (Fernando Heller | EURACTIV.es)
STOCKHOLM
Švédsko by mohlo posílat zločince k výkonu trestu do zahraničí. Lidé odsouzení za trestné činy ve Švédsku by si mohli v budoucnu odpykat trest v zahraničních věznicích. Vyplývá to z vládního šetření, podle nějž neexistují v rámci švédských zákonů žádné překážky, které by takovému opatření bránily.
Šetření bylo zahájeno v prosinci 2023 a zkoumalo proveditelnost zajištění vězeňských kapacit v zahraničí, podobně jako to již dělají některé evropské země, například Belgie a Dánsko. Ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer výsledky představil na středeční tiskové konferenci s tím, že dalším krokem bude vyjednávání dohod o pronájmu s ostatními zeměmi. (Charles Szumski | Euractiv)Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.